Růst cen nejsilněji přibrzdí v Česku a Maďarsku, tvrdí prognózy
Příjemnější pohled na cenovky v obchodech. Přesně to prý čeká v příštím roce obyvatele střední a východní Evropy. Růst cen totiž v tomto regionu z loňských a letošních rekordů výrazně ubere. Tvrdí to nejnovější prognóza o vývoji inflace z dílny úvěrové pojišťovny Euler Hermes.
V České republice by tak příští rok měla být inflace na úrovni 3,3 procenta. Vzhledem k tomu, že za celý letošní rok analytici očekávají nárůst cen v tempu okolo šesti procent, by se tak mělo jednat o vůbec nejprudší zpomalení v regionu. Šéf úvěrové pojišťovny Euler Hermes Čescob Július Kudla však vývoj v Česku podmiňuje i dalšími vlivy. „Vše závisí na konečném dopadu ekonomických reforem a klíčovou úlohu sehraje faktor dynamiky hospodářského růstu,“ míní Kudla.
Maďarsko, které zasáhl rekordní osmiprocentní růst cen už loni, na tom bude podle prognózy ještě o tři desetiny procenta lépe než Česko. Polepší si také Polsko, které by stejně jako Maďarsko mohlo mít za rok také pouze tříprocentní inflací. Jediné Slovensko si podrží výjimku, když tamní inflace jako jediná ve sledované oblasti poroste, uvádí materiál Euler Hermes.
Český extrém
Inflační rekordy padají ale nejen v regionu východní Evropy. Například eurozóna má nyní inflaci 3,6 procenta, což je nejvyšší úroveň od dob, kdy začala být za tento celek zemí inflace měřena. Zatímco ale eurozónu čeká jen mírné zpomalení růstu cen, region střední a východní Evropy čeká v příštím roce podle Euler Hermes mnohem silnější propad inflační spirály.
Inflační výhled regionu s výjimkou Slovenska je velmi příznivý, shodují se i další analytici. „Prognóza pro příští rok přitom počítá s tím, že jednorázové nepříznivé vlivy, jako jsou globální zdražování potravin a globální růst cen energií, se již nebudou opakovat. Obecně se vychází z toho, že ceny ropy jsou nadhodnocené a čeká je korekce. Podobné to je s potravinami,“ konstatoval hlavní ekonom analytické společnosti Next Finance Vladimír Pikora. Pokud jde ale o situaci v České republice, tu mnozí ekonomové označují za „letošní inflační extrém“. V lednu a únoru rostly ceny tempem 7,5 procenta. Pravdou ale je, že tento desetiletý rekord způsobily daňové změny a další jednorázová opatření. I to nahrává tvrzení, proč by si příští rok měla inflace vzít oddechový čas výrazněji než v ostatních zemích regionu.
Podle Pikory ale rozhodně nelze čekat, že ceny ropy, které jsou jedním z hlavních tahounů inflace, půjdou nějak dramaticky dolů. „Ukazuje se, že i bez rostoucí poptávky z USA stačí rostoucí poptávka z Asie k tomu, aby ceny ropy dále dosahovaly nových rekordů. Souhlasíme ale s tím, že proinflační faktory se během roku 2007 nezvykle akumulovaly a že stávající vysoká inflace je v Evropě jen dočasná,“ dodal Pikora.
Analytický dům Next Finance odhaduje letošní průměrnou meziroční inflací v ČR kolem 6,4 procenta a v roce 2009 kolem 2,8 procenta. „Svou roli zde sehraje i rekordně silná koruna, která zlevní zboží z dovozu. Na druhou stranu letos poskočily ceny nahoru jednorázově kvůli administrativním zásahům do cen, jež se již nebudou opakovat,“ doplnil Pikora.
Rok inflace
Podobné odhady má také expertní tým Raiffeisen Research. V případě České republiky je ale mnohem optimističtější než ostatní. Tvrdí totiž, že zatímco letošní inflace se dotkne šesti procent, příští rok se propadne dokonce na 2,5 procenta. „Letos je rok inflace. Ropa za rok narostla o 58 procent, cena kukuřice o 59 procent a třeba pšenice o 88 procent. To je určitá nákladová složka inflace. Většina trhu čeká, že se ceny stabilizují a nepolezou na nové a nové rekordy. To by mohl být první impulz k zbrzdění inflace,“ komentoval prognózy ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl.
Také sousední Polsko bojuje - stejně jako Česko - proti inflačním tlakům. Tamní centrální banka zvyšuje úrokové sazby, což už by v druhé polovině letošního roku mohlo přinést ovoce. Polskou inflaci v příštím roce odhaduje skupina Euler Hermes na tři procenta z letošních necelých čtyř. „Veškeré odhady nižší inflace u nás i v Polsku jsou ovšem podmíněny uklidněním v oblasti cen energií a potravin,“ zdůraznil v reakci na odhadovaná čísla šéfanalytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Podle materiálu Euler Hermes jsou ale inflační trendy v Polsku nejobtížněji předpověditelné a budou zde mít zásadní vliv dva faktory, kromě cen potravin také růst mezd.
Forint bez hranic
Inflačním rekordmanem regionu je kvůli loňským už zmiňovaným osmi procentům Maďarsko. Na brzdu růstu cen ale šlápnou ještě další vlivy kromě už popsaných faktorů. Například nedávné regulační měnové opatření – 26. února se maďarský forint stal volně pohyblivou měnou bez omezujících hranic, ve kterých ho bylo možné obchodovat. Rovněž se projeví důsledek odstranění některých regulačních prvků ekonomické reformy ve zdravotnictví.
Specifickým případem je sousední Slovensko, které už je jednou nohou v eurozóně. Právě proto je vysoká inflace obzvláště nežádoucí a kvůli nepříznivému vývoji cen se Slováci stali trnem v oku Evropské komise. Vše se ale rozhodne do měsíce, kdy by mělo být jasné, zda dojde k finálnímu schválení přistoupení k euru k 1. lednu 2009. Inflaci tak musí Slováci držet na uzdě i z toho důvodu, že po vstupu do eurozóny lze čekat další růst cen, a je třeba mít rezervu. A právě to je důvod, proč ekonomové předpokládají v této zemi jako jediné z regionu střední a východní Evropy růst inflace. „Rychlejší růst HDP a s ním související inflační tlaky již nebude absorbovat posilující koruna, tak jako je tomu například u nás nebo v Polsku,“ vysvětlil analytik Hatlapatka.
Inflaci ekonomové hanlivě označují za „nenápadného zloděje úspor“. Běžně se pod tímto pojmem rozumí průměrný růst cenové hladiny. Důležité je ale označení „průměrný“. Jde totiž o to, že inflace na každého obyvatele dopadne zcela jinak v závislosti na tom, co kupuje. Některé komodity totiž zdražují více, jiné méně. (viz Inflace pro každého jinak str. 56)
TABULKA
Jak porostou ceny
(vývoj inflace v regionu střední a východní Evropy, v procentech)
Země 2008 2009
Česká republika 6,0 3,3
Polsko 3,8 3,0
Maďarsko 4,7 3,0
Slovensko 2,5 3,0
pramen: Euler Hermes
