Příčinou nebývale prudkého poklesu cen ropy v loňském roce byl přebytek ropy na světových trzích. Její produkce zejména v USA totiž prudce vzrostla
Těžba ropy v USA obrovsky vzrostla díky nové technologii těžby ropy z břidlicových hornin, podobně jako v Kanadě, kde se zase ropa získává z ropných písků.
„USA dnes dodávají 9,2 milionu barelů denně, za poslední rok se jejich produkce ropy zvýšila o jeden milion barelů denně. Rusko zvyšuje svou produkci jen pomalu, denně dodává 10,6 milionu barelů ropy, loni to bylo 10,4. Rusko nyní těží nejvíce v postsovětské éře.
Těžba v členských zemích OPEC stagnuje,“ vysvětlil situaci pro magazín Pro-Energy Boris Tomčiak, analytik brokerské firmy Colosseum.
Na straně poptávky spotřeba však podle něj nerostla tak rychle, jak se čekalo. Spotřeba ropy je sice rekordní, ale je o 1,5 milionu barelů nižší, než se očekávalo. Spotřeba je 9,3 milionu barelů denně, čekalo se, že dosáhne až 10,5 milionu barelů denně. Každý den proto zásoby vzrostou o 1,5 milionu barelů.
Důvodem nadprodukce je podle Tomčiaka skutečnost, že před čtyřmi roky byla cena ropy na světových trzích poměrně vysoká, a tak se firmám vyplatilo investovat do otevírání nových ložisek. „V minulém roce se na mnoha nových ložiscích začalo těžit. Trvá ale několik let, než se těžba může spustit, zhruba pět let. Takže před pěti lety si firmy mylně spočítaly, že spotřeba bude o něco vyšší, než nyní skutečně je. Z toho vznikla ona nadprodukce, která znamená i rekordně vysoké zásoby ropy v USA i v Evropě, ve všech zemích OECD,“ vysvětlil Tomčiak.
Kartel OPEC nereagoval Za normálních okolností kartel OPEC, jehož členy jsou především arabské země, reaguje na prudký pokles cen tak, že rozhodne o razantním snížení těžebních kvót.
Tentokrát však neudělal nic. „Ano, to bylo velké překvapení pro trh, když na konci listopadu OPEC rozhodl o ponechání kvót na 30 milionů barelů denně. Nyní produkci dokonce zvýšil na 30,9 milionu barelů denně, za což může hlavně Saúdská Arábie,“ podotkl k tomu Tomčiak.
Je proto pravděpodobné, že vlivné ropné země, především Saúdská Arábie, které odmítají i v časech klesající poptávky objem těžby snížit, sledují vlastní cíle. Už od loňska se mezi odborníky spekuluje, že umělým udržováním nízké ceny ropy se Saúdští Arabové (a tedy i celý kartel těžařských států OPEC) snaží zhoršit situaci konkurentům, kteří mají vyšší náklady na těžbu. Tedy zejména Rusku, případně i americkým břidlicovým zdrojům ropy. Něco podobného se podle Tomčiaka stalo už v 80. letech, kdy OPEC také nesnížil těžební kvóty při prudkém poklesu cen, ty zůstaly nízko, a tím tenkrát zničil těžební průmysl v USA.
„Mluví se o tom, že OPEC nyní zopakoval tuto taktiku, aby si vylepšil svou pozici na trhu. Země OPEC totiž ani při nízkých cenách ropy nezkrachují, protože mají velice nízké těžební náklady – 20 až 30 dolarů za barel, přičemž nejnižší cena loni byla něco nad 40 dolarů za barel.
Zatímco USA mají náklady na těžbu z břidlic nad 50 dolarů za barel. Když bude OPEC tedy udržovat cenu kolem 50 dolarů za barel, konkurence v USA postupně zanikne. Těžební firmy se zadluží, zaniknou a v následujících pěti letech svou činnost neobnoví. S tím OPEC zřejmě počítá,“ popsal Tomčiak.
Snaha potrestat Rusko Ve hře je ale podle expertů zřejmě i snaha potrestat nízkými cenami ropy Rusko, které na nich tratí více než na sankcích. „Arabské státy to hrají vždy na obě strany – s USA i proti USA, s Ruskem i proti němu, jak se jim to právě hodí. Je těžké rozklíčovat, zda se země OPEC sešly s představiteli USA a dohodly spolu tuto taktiku, která poškozuje fakticky nejvíce právě Rusko. Rusko má totiž poměrně vysoké těžební náklady a hlavně je ruský státní rozpočet životně závislý právě na exportu ropy a zemního plynu (tyto příjmy tvoří dvě třetiny rozpočtu) mnohem více než rozpočet USA. A cena plynu také klesá. Je tedy dost možné, že USA udělaly nějakou dohodu se zeměmi OPEC, aby tyto podržely cenu ropy nízko, a tím se snaží zničit Rusko, i za cenu toho, že v USA budou muset být uzavřena některá ložiska,“ míní Tomčiak. Období rekordně nízkých cen ropy je u k once Na začátku letošního roku však ropa začala zdražovat.
Cena severomořské ropy Brent vzrostla z minima 48 dolarů za barel na současných 59. Nynější růst je podle expertů veden jen obavami, že v budoucnosti by mohl být ropy zase nedostatek. Na to upozornil kartel OPEC, který uvedl, že když se nyní nebude investovat do nové těžby a do nových ložisek, za 5 až 7 let může nastat opět nedostatek ropy na světovém trhu, což by vyhnalo ceny prudce vzhůru. OPEC dokonce uvedl, že cena ropy by se mohla zvýšit až na 200 dolarů za barel. OPEC chtěl ale spíše jen vystrašit trhy, aby cena vzrostla.
„Je ale pravda, že některé firmy už průzkum nových ložisek omezily, třeba norský Statoil, který omezil průzkum nových ložisek v Severním moři a v Arktidě. V Arktidě sníží investice do nových ložisek o polovinu. V USA je odhad, že pokud by se cena ropy dlouhodobě držela pod 50 dolary za barel, investice do břidlicových ložisek by poklesly až o třetinu. Zatím se to ale neděje, i když aktivita v otvírání nových těžebních vrtů v USA výrazně ochabla. Za poslední rok tam poklesl počet vrtných zařízení o 26 procent. V Kanadě, kde jsou ještě o něco vyšší náklady těžby, se počet nových vrtů snížil za poslední rok o 40 procent. Z toho vyplývá, že zhruba za dva roky bude produkce ropy v USA a Kanadě nižší než nyní,“ uvedl Tomčiak.
Cena ropy se proto podle něj nyní bude dlouhodobě zvyšovat, ale v následujících šesti měsících se neočekává velký růst. „Důvodem jsou zmíněné vysoké zásoby ropy ve světě – v zásobnících i tankerech, jejichž likvidace bude trvat několik měsíců. Do léta by měla cena ropy stagnovat v rozmezí 50 až 65 dolarů za barel. V druhém půlroce očekáváme růst ceny až na 75 až 80 dolarů za barel, což pokládáme za cenu rovnovážnou, kdy se vyplatí investovat do nových ložisek, ale ne zase extrémně, zároveň budou spokojeni i spotřebitelé. Zlatá střední cesta tedy leží někde kolem 75 dolarů za barel,“ uzavřel Tomčiak.
Pohonné hmoty podraží jen mírně V českých cenách benzinu a nafty se kromě ropy a cen pohonných hmot na burze v Rotterdamu projevuje i kurz koruny (benzin a nafta se obchodují v dolarech) a silné konkurenční prostředí. Podle Tomčiaka by do poloviny března měly pohonné hmoty mírně zdražit až o 40 haléřů, pak by se mělo zdražení až do léta, kdy podraží benzin, zastavit.
Další mírné zvyšování cen lze pak čekat na podzim.
