PODNIKÁNÍ NA ŽELEZNORUDSKU Dalšímu rozvoji podnikání v turistickém centru Šumavy brání nízký podjezd na jediné silniční spojnici dvou středisek. Kdo se chce dostat na druhou stranu s vyšším autem, musí volit dlouhou objížďku. Železná Ruda a Špičák jsou jedním z hlavních turistických center Šumavy.
PODNIKÁNÍ NA ŽELEZNORUDSKU Dalšímu rozvoji podnikání v turistickém centru Šumavy brání nízký podjezd na jediné silniční spojnici dvou středisek. Kdo se chce dostat na druhou stranu s vyšším autem, musí volit dlouhou objížďku.
Železná Ruda a Špičák jsou jedním z hlavních turistických center Šumavy. Obě obce tvoří prakticky jeden celek. Vedle železniční trati je však spojuje pouze jedna silnice druhé třídy. Mezi oběma středisky stojí podjezd pod železniční tratí. Ten je ale vysoký jen 3,1 metru. Takže pod ním sice projedou osobní vozy, dodávky či avie, vyšší vozy však nemají šanci. V podstatě jednotná aglomerace je tak rozdělena na dvě části.
DĚDICTVÍ ŽELEZNÉ OPONY
Horská poloha, charakter Národního parku a dlouholetá izolace kvůli „železné oponě“ uchránily tento kout Čech od většího vlivu civilizace, a tedy i hustší sítě silnic.
Do Železné Rudy vedou z Klatov dvě komunikace. Jedna vede přes Nýrsko, Hojsovu Stráž a Špičák, druhá přes Běšiny a Javornou. Obě jsou zhruba stejně kvalitní, podobně dlouhé a v zimě obtížně sjízdné.
Kdo se chce dostat s vyšším autem ze Železné Rudy na Špičák, musí volit více než dvacetikilometrovou objížďku. To je příliš -nejen kvůli zmíněné provázanosti obou středisek, ale hlavně kvůli obtížně sjízdnému zimnímu terénu. Na území Národního parku se totiž silnice nesolí, ale pouze sypou štěrkem, takže i dvacetikilometrová cesta s mnoha serpentinami může trvat hodinu.
PŘEKÁŽKA STOJÍ ČAS I PENÍZE
„Je to padlé na hlavu,“ stěžuje si například Jacek Prosner, majitel stěhovací firmy z Klatov. „Pokud mám kšefty v obou obcích, musím si výrazně zajet. To se projeví v nákladech jednak na pohonné hmoty, jednak v nákladech na pracovní dobu řidičů. Tam, kde by stačilo k projetí pět minut, musím počítat alespoň s půlhodinovou rezervou,“ říká.
„Nízký podjezd přináší problémy celé obci. Na Špičáku jsou provozovny firem či hotely, které musí být zásobovány. Také zde probíhá výstavba nových objektů nebo rekonstrukce starších, je tedy nutný přísun stavebního materiálu a průjezd strojů,“ upozorňuje místostarosta za ODS Michal Šnebergr.
Do turistických ubytoven či hotelů na Špičák neprojedou z Rudy ani autobusy s klienty. Vzhledem k tomu, že jejich významná část přijíždí od dva kilometry vzdáleného hraničního přechodu Železná Ruda - Bayerische Eisenstein, je dvacetikilometrová objížďka nepříjemná. „Když jedna německá firma pořádala v hotelu Horizont na Špičáku akci pro své zaměstnance, musely autobusy před podjezdem zastavit, pasažeři přestoupili do mikrobusů, a ty je dovezly na místo akce,“ vzpomíná Šnebergr.
DIVOKÁ ALTERNATIVA
Jedna alternativa tu přece jenom existuje. Několik set metrů od zmíněného podjezdu je ještě jeden podjezd. Ten je vyšší, takže by pod ním projely i autobusy a nákladní auta. Jenže podjezd byl vybudován ještě v době, kdy nebyly takové nároky na povrch komunikace. Původně se dokonce jednalo o pouhou polní cestu. „Je to takové řešení na divoko,“ připouští místostarosta.
Komunikace navíc vede přes soukromé pozemky, těsně vedle celoročně obývaných domů. A to jejich vlastníky netěší. „I když byl položen asfaltový povrch, silnice nebyla zpevněna, takže při projíždění vícetonážních vozidel dochází k poškození budov. Jedno auto mi dokonce utrhlo kus domu,“ říká Luboš Novotný, majitel jednoho z domů v těsném sousedství náhradní silnice. Nakonec obyvatelům nezbylo nic jiného než průjezd zpoplatnit. „Řešením ale může být jen výstavba nové komunikace,“ dodává. Navíc o této náhradní cestě vědí pouze místní.
NADĚJE SE BLÍŽÍ
Proč není tak jednoduché vybudovat nový podjezd? „Peníze na něj a na přeložku stávající komunikace byly krajem uvolněny již v roce 2005. Nepodařilo se ale včas získat pozemky pod stavbou,“ vysvětluje místostarosta. Celý problém podle něj způsobila vláda ČSSD. Ta při svých zákonech reformy veřejné správy zapomněla na „drobnost“ - možnost převodu pozemků z Pozemkového fondu na kraje. Dosavadní právní úprava totiž umožňovala pouze převod na okresy, ale ty byly reformou zrušeny.
Nicméně částku ve výši sedmdesát pět miliónů korun již kraj uvolnil na příští rok. Podle místostarosty Šnebergra zbývá již jenom aktualizovat projektovou dokumentaci. Dosavadní silnice druhé třídy se odkloní přes nezastavěnou část, kde vyšší profil pod železniční tratí umožní i vybudování vyššího podjezdu.
