Země Beneluxu hodlá rychle zvednout podíl obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu. Zatím z nich získává méně než sedm procent celkové energie, čímž zůstává na chvostu Evropské unie.
Nizozemci už po staletí bravurně ovládají a využívají všechny živly – vzduch svými větrnými mlýny již od poloviny 15. století, vodu pro své dobyvatelské cesty po celém světě, poldery jako úrodnou půdu pro pěstování plodin a slunce pro jejich dozrávání. Aktuálně chtějí živly více využít pro výrobu energie.
Tím se země Beneluxu neliší od celosvětových trendů – zelená energie, zákaz dieselových motorů, klimatické otázky, globalizace a migrace. Možná právě proto se aktuální ekonomické trendy točí především kolem těchto zásadních témat.
Voda nemá končit v kanálech
Ačkoli je Nizozemsko zemí vody, loňské suché a horké léto donutilo odborníky ve všech 13 provinciích přinést nápady na rozšíření zásobáren sladkovodních vod. Aktuálně se například na západě země vyvíjí systém, který dešťovou vodu pomocí ekologizace zahrad a střech zadrží, čímž se zabrání proudění dešťové vody přímo do kanalizace.
Vítr na jaře vytvořil pětinu energie
I přes březnové rekordy co do produkce větrné energie (1,44 miliardy kWh, což bylo v březnu 20 procent z celkové spotřeby v Nizozemsku) zaostává země v produkci čisté energie. Začíná tak s výstavbou velkých větrných farem – především v oblasti jihozápadu a severu země. Vědci předpovídají, že v roce 2040 budou větrné elektrárny na 25 procentech plochy Severního moře.
Ta činí 750 tisíc kilometrů čtverečních, větrníky by tedy měly být skoro na 188 tisících kilometrů čtverečních. Stejné ambice na jejich výstavbu mají vedle Nizozemska i Belgie, Německo, Francie a Velká Británie. Takové předpovědi by mohly ohrozit rybolov a znepokojeny jsou i environmentální organizace jako Greenpeace.
Půda dává produkci za 90 miliard eur
Nizozemsko je světovým lídrem v exportu zemědělských produktů. Loni dosáhl 90,3 miliardy eur, což je nárůst o 0,2 procenta oproti předchozímu roku. Hlavním vývozním artiklem byly mléčné produkty, maso, ovoce a zelenina a samozřejmě rostliny a květiny.
Trendem je samozřejmě vše s nálepkou organic, bio či raw. V prvním kvartálu letošního roku byl zaznamenán rekordní nárůst farem právě s označením organic. Ve jménu ochrany klimatu vybízejí nizozemští politici k návratu ke kořenům – bohužel žádný z nich neumí říci, co to má přesně být.
Slunci mají pomoci dotace
Letos v lednu byl hlavním tématem nedostatek kapacit pro vyrobenou sluneční energii. Aktuálně je problém na stole dolní komory nizozemského parlamentu a je jasné, že rozšíření kapacit rozvodných sítí bude velmi drahým procesem. Do roku 2023 byla prodloužena lhůta takzvaného kompenzačního systému pro zemědělce. To je odkup jimi vyrobené energie ze solárních panelů, kterou nemohou zpracovat. Vyplácení odměn by mělo motivovat zemědělce i domácnosti k instalaci solárních panelů – společně s velkorysými dotacemi, jež jsou aktuálně vypláceny všemi provinciemi.
I přes všechny snahy o zelenou značku není žádná evropská země tak daleko od cílů v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů, jako je Nizozemsko. Prohlásil to Ústřední statistický úřad v komparativní studii Nizozemska a dalších členských států EU. Zpráva uvádí, že v roce 2017 pocházelo zatím jen 6,6 procenta veškeré v Nizozemsku vyrobené energie z obnovitelných zdrojů.
Ambice přitom byly jasné. Už v roce 2020 by mělo být vyrobeno z biomasy, vodní energie, větru nebo slunce 14 procent veškeré energie. Pro srovnání: Evropským lídrem bylo podle výsledků z roku 2017 Švédsko s 54,5 procenta obnovitelné energie. Následují Finsko, Lotyšsko, Dánsko a Rakousko, které jsou nad hranicí 30 procent.
Autorka je ředitelkou zahraniční kanceláře CzechTrade v Rotterdamu
PDF verze červnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
