Evropská unie by se měla pokusit uzavřít s africkými státy kvůli migraci dohody podobné té, která na jaře 2016 prakticky zastavila migrační tlak na Balkáně. Při příchodu na summit EU v Bruselu to prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte, podobně se vyjádřili také někteří další účastníci schůzky.
Potřebu soustředit se na lepší ochranu vnější hranice EU potvrdil dnes v Bruselu také šéf Evropské rady Donald Tusk, který vrcholným unijním schůzkám předsedá. Nyní často zmiňovaný plán na zřízení míst, kde by byli vyloďováni migranti zachránění na moři, by podle něj měl odrážet návrhy, které mu v dopise ve středu sepsal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
„Alternativou takového řešení je chaoticky postupující uzavírání hranic, také těch uvnitř EU, a rostoucí konflikty mezi členskými zeměmi unie,“ varoval Tusk. Někdo si podle něj může myslet, že jeho návrhy na řešení jsou příliš tvrdé. „Ale věřte mi, pokud se na nich nedohodneme, dočkáme se daleko tvrdších návrhů od daleko tvrdších hochů,“ uzavřel Tusk.
Také podle Rutteho je nyní v první řadě nutné rozbít „cynický obchodní model“ pašeráků lidí, v jehož důsledku umírají migranti ve Středozemním moři. Právě zde by podle něj mohly nové dohody pomoci.
Francie dnes uvedla, že je pro uzavřená střediska na evropské půdě. „Musíme mít kontrolovaná střediska,“ řekla na okraj summitu francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová. „Mají-li být řešením hotspoty nebo střediska na jižním pobřeží Středomoří, která země na tomto pobřeží s tím bude souhlasit? Teď o žádné nevím,“ řekla. „Má-li to být řešení, musí být na dobrovolném základě.
Čtěte také:
Firma, která vyrábí tanky a ponorky, teď vydělává i na zavírání dětí do klecí
Jednání se zeměmi na severu Afriky podle státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře se již delší dobu vedou. „Pro ty konkrétní země je to citlivé téma,“ řekl Chmelař v průběhu summitu novinářům. „Už se delší dobu jedná se zeměmi původu vyplutí. Podle nás je to jediná cesta pro dlouhodobou prevenci,“ podotkl.
Chmelař doplnil, že premiéři zemí visegrádské skupiny (V4) se na pravidelné schůzce před summitem shodli, že záchytná centra je nutné mít mimo kontinent. Jenom tak je možné předejít tomu, aby střediska vyvolávala pocit, že jsou branami do Evropy.
Německá kancléřka Angela Merkelová se při příchodu na summit vyjadřovala podobně jako Rutte. Zdůraznila navíc, že je potřeba o těchto tématech začít vyjednávat přímo s africkými státy.
Migrace jako osudové téma: Merkelová vyzývá země EU k dohodě
K opatrnosti v tomto ohledu vyzval předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker, který před novináři dokonce varoval před „neokolonialismem“. Upozornil, že vlády afrických zemí, s nimiž je komise v kontaktu, nehodlají připustit, aby za ně rozhodoval někdo jiný.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová při příchodu na jednání zdůraznila i další možnosti, jak posílit ochranu vnější hranice EU; například rozšířený mandát a více peněz i lidí pro unijní pohraniční a pobřežní stráž, tedy agenturu Frontex.
Až se sníží migrační tlaky na vnější hranici EU, bude podle Rutteho možné více se soustředit na řešení tématu, které nyní velmi trápí právě německou kancléřku - tedy na pohyby migrantů uvnitř unie mezi jejími členskými státy.
„Pak bude snazší dohodnout se s východoevropskými státy a dalšími na tom, jak uvnitř unie sdílet zátěž, protože pak bude celkový problém menší, pokud jde o počty,“ vysvětlil Rutte. Unie však podle něj bude i přes uzavření nových dohod vystavena migračnímu tlaku i v budoucnosti, situace však bude pod kontrolou.
Přečtěte si také:
