Vyšší cena potravin se ne vždy rovná vyšší kvalitě. Platí to dvojnásob, pokud žijete ve východnějších částech Evropské unie. Dvojí trh s potravinami je realitou, zavání nekalými praktikami a prokazatelně poškozuje spotřebitele. Státy, jichž se týká, v posledním roce zesilují tlak na Evropskou komisi, aby problém začala řešit.
Stejný obal, značka i marketing, často vyšší cena, a přesto méně kvalitní složení a tudíž i horší chuť než například v Německu. To je častá realita supermarketů v Česku, na Slovensku a v dalších zemích střední a východní Evropy.
Němcům sladí cukrem, Čechům sladidly
Společná studie potravinářského koncernu Ahold a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze loni odhalila odlišné složení u pětatřiceti procent z celkem 24 zkoumaných produktů. V některých případech se odráželo v jejich kvalitě (masová konzerva lanšmídu prodávaná v Německu obsahovala vepřové maso, zatímco ta česká pouze strojově oddělené drůbeží maso-šlachy, kůži a zbytkové produkty). Německá limonáda Sprite je pak podle studie slazena cukrem. Ta nabízená v Česku oproti tomu obsahuje Aspartam, který má pověst rakovinotvorné látky.
Dvojí trh s potravinami je potvrzenou realitou a podle europoslankyně z ČSSD Olgy Sehnalové existuje důvodné podezření, že se vztahuje i na oblasti mimo potravinářství.
| Přečtěte si o polských vejcích v ČR: Stát stahuje z trhu 3,5 milionu polských vajec kvůli salmonele  |
Problém je to dlouhodobý. Poprvé se o něm začalo diskutovat po roce 2011, kdy jej zmapoval slovenský průzkum. Později se potvrdilo, že dvojí složení i kvalita, které často výrobci ospravedlňují „chuťovými a cenovými preferencemi“ zákazníků, spotřebitelům vadí. Tak jej podle Sehnalové dříve nahlížela i Evropská komise s tím, že pokud produkty vyhovují místním trhům z hlediska bezpečnosti, není v podstatě o čem se bavit.
V čele tlaku Jurečka
Solidní diskuzi na evropské úrovni však bránila chybějící data zaměřená na velké a relevantní vzorky srovnávaných výrobků. Loňská studie tak alespoň téma oživila. Koncem roku 2015 zvedl prapor boje proti diskriminačním praktikám potravinářských koncernů ministr zemědělství Marian Jurečka. Požádal o informace o registraci podobných aktivit státy východní a střední části Evropské unie. Podle mluvčí ministerstva zemědělství Markéty Ježkové vyzval i k podpoře české iniciativy k otevření dané problematiky na půdě rady Evropské unie.
Z dřívějších odpovědí Evropské komise podle Ježkové vyplynulo, že pokud výrobky splňují předpisy ohledně zdravotní bezpečnosti a informovanosti spotřebitele, změny ve složení mohou nastat. S tím se však státy střední a východní Evropy, které se na svém území s problémem potýkají, nehodlají smířit. „Výrobky nesoucí stejný název, bez ohledu na region nebo určitou zemi, by měly mít stejnou kvalitu pro každého spotřebitele,“ uvádí Ježková.
Z potravinářství čtěte více:
Potravinový e-shop Košík.cz čeká letos obrat 350 milionů
Maloobchodu se dařilo i v září. Růst ale zpomalil
Rozhodují minuty. Firmy rozvážející potraviny hledají zkratky k zákazníkům
„Často dostáváme ze západních zemí protiargument: vždyť je to přizpůsobeno chutím. To ale my nezpochybňujeme. Nám jde o základní složky, které jsou v potravinách šizeny,“ dodává europoslankyně Sehnalová. Podle ní se nyní náznaky, že by se mohlo jednat o nekalou obchodní praktiku, pod jejímž vlivem učiní spotřebitel špatné rozhodnutí, začínají objevovat i na straně Evropské komise.
Česko následně zařadilo problematiku dvojí kvality potravin na dubnové jednání ministrů zemědělství Visegrádské skupiny, které v té době předsedala. V květnu pak Česká republika požádala o otevření diskuze kolem tohoto tématu přímo na úrovni Evropské unie.
Dat je stále málo
Během června pak Evropská komise obdržela dokumenty. V červenci následoval dopis pěti ministrů zemědělství. „Kromě Česka se na něm podíleli i Slováci, Bulhaři, a Chorvati,“ uvedla europoslankyně Olga Sehnalová. Pátou stranou bylo podle ministerstva zemědělství Estonsko. Má se jednat o apel na evropský parlament a některé komisaře, aby se danou věcí začali zabývat. Odpověď komisařů lze podle Sehnalové očekávat každým dnem.
Rychlému vyřešení celého problému brání chybějící podrobná právní analýza celého problému, tvrdí Sehnalová. „K dispozici je zatím jediný seriozní výzkum (zmiňovaný projekt VŠCHT a Aholdu z minulého roku) a to je podle mého názoru málo,“ říká. Evropská komise neudělá nic, dokud nebude mít na stole data,“ dodává. „Naším úkolem a úkolem dalších členských států nyní je, aby jí tato data poskytla,“ dodává. To však podle ní již mohlo být uděláno dříve a s určitým předstihem.
