Koupit si voličské hlasy lze levněji
Ani po podrobném prostudování nelze na dokumentu o velkém třesku najít nic, co by opravňovalo k domněnkám, že pokud vláda utratí 265 miliard korun, zvedne se tempo růstu HDP na slibované hodnoty. Jisté však je, že makroekonomické dopady v případě, že se vláda rozhodne velký třesk uskutečnit, mohou být dramatické. Je ověřenou skutečností, že každé zvýšení poptávky se v Česku projeví masivním růstem dovozů. Schodek zahraničního obchodu přitom nyní roste i bez dodatečných impulsů. Vinou velkého třesku by se pak mohla platební bilance dostat do nebezpečných problémů. Podobný vývoj by mohl nastat i v domácí ekonomice, kdy schodky veřejných rozpočtů jsou již nyní ze střednědobého hlediska velmi nebezpečné. Sotva lze očekávat, že by ČNB nečinně přihlížela podobným nebezpečným experimentům hrozícím vyvolat měnové turbulence. Už několik měsíců před otevřením kohoutku na Grégrově penězovodu by musela pořádně přišlápnout brzdu a začít zvyšovat úrokové sazby. To, že v Čechách a na Moravě není po silných inflačních tlacích ani potuchy, ještě nesignalizuje zneplatnění základních makroekonomických pravidel. Ta ošálit nelze. A tak je docela dobře možné, že místo kýženého růstu bychom se mohli dočkat naopak již jednou ozkoušené recese. A to dokonce ze stejných, či podobných důvodů. Ministr Grégr miluje své zóny a centra. Václav Klaus zase s oblibou přidával železničářům a dalším na platech a pro korunu z expanzivního rozpočtu také neměl daleko. Utěšovat se tím, že centrální banka by byla nyní zkušenější – a tedy i citlivější – je plané. Říká se, že jen hlupák se nepoučí z vlastních chyb. Vzhledem k ochotě řady sociálnědemokratických politiků podpořit nezodpovědné třesky se potvrzuje, že o hlupáky v Čechách nouze není a ještě dlouho nebude. Předvolební vábení na miliardy pro regiony je velmi silné. Na tom, co bude potom, nezáleží. Koupit si hlasy voličů lze přitom mnohem levněji. Co raději místo velkého třesku dát zadarmo dětem školní svačiny? O obrovské míře nezodpovědnosti vypovídá především pokus Grégrovy prorůstové gerily předlužit Fond národního majetku. Snahu přinutit fond, aby vydal dluhopisy v hodnotě desítek miliard korun, rezolutně odmítl ministr financí Pavel Mertlík. Hospodářským novinám sdělil, že mu takové nápady připadají absurdní a nedovede si představit kteréhokoli člena prezidia, který by měl odvahu pro takové rozhodnutí zvednout ruku. Bez velkého zájmu médií potom prošlo vyjádření předsedy výkonného výboru Fondu Jiřího Havla, který sdělil ČTK, že majetek FNM určený k privatizaci „konzervativně odhaduje na 300 miliard korun, proti tomu však stojí celkové předpokládané výdaje 400 miliard korun do konce existence fondu. „Na naprostou většinu výdajů již máme konkrétní smlouvy či rozhodnutí vlády, dodal. Pokud by tedy vyšel onen konzervativní odhad, bude muset daňový poplatník sáhnout do šrajtofle pro sto miliard korun, aby tuhle díru po české privatizaci zalepil. Není přitom vůbec vyloučeno, že odhad není ani tak konzervativní, jako spíše realistický. Sám Grégr se o to výrazně přičinil, když prosadil model privatizace elektroenergetiky, který je přijatelný jen pro velmi omezený počet investorů. Zlé jazyky dokonce tvrdí, že je šitý přesně na jednu konkrétní míru. Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Milada Vlasáková potom říká, že cílem privatizace je zdravé fungování celého oboru, a nikoli výnos. A za této situace věštci z budovy v Praze Na Františku vidí privatizační výnosy, jejichž výše hvězd se dotýká. Jen ti škarohlídi z financí jim brání zavést evropský blahobyt do každé rodiny. Nejpozději do roka a do dne. To lze samozřejmě řešit. Nejlépe tím, že škarohlídy nahradíme moderními úředníky nového typu. Tím nejlepším typem je bezdětný důchodce. Ten nebude přemýšlet, jak budou žít jeho děti, když budou muset splácet současné dluhy. O míře rozviklanosti křesla Pavla Mertlíka se diskutuje už řadu týdnů. Jemu podřízený šéf FNM Havel také každé ráno zkouší, zda ho ještě židle unese. V zákulisí se šeptá, že novým ministrem financí má být mladý Miroslav Svoboda z pražské organizace ČSSD. Ten to pro týdeník EURO sice vehementně popřel, ale o tom, že náhradník se hledá, není pochyb. A tak se zdá, že zatímco si premiér Zeman balí tlumok na cestu do politické penze na Vysočině a čelní představitelé strany si opevňují své pozice před nadcházejícím sjezdem, řídí zemi nový tajný premiér. Jmenuje se Miroslav Grégr a tryskají z něj nápady.
