Menu Zavřít

Nobelovu cenu míru získala protijaderná skupina ICAN

6. 10. 2017
Autor: čtk

Letošní Nobelovu cenu za mír získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Dostala ji za upozorňování na nebezpečí jaderných zbraní a podporu úsilí OSN o dojednání dohody zakazující jaderné zbraně, zdůvodnil dnes své rozhodnutí norský Nobelův výbor. Ředitelka skupiny Beatrice Fihnová ocenění chápe jako vzkaz jaderným mocnostem.

ICAN ocenění dostala za upozorňování na „katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení smluvního zákazu takových zbraní“, uvedla předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová ve zdůvodnění rozhodnutí.

Šéfku ICAN Beatrice Fihnovou podle Reissové-Andersenové udělení Nobelovy ceny potěšilo. Fihnová prohlásila, že udělení ceny ICAN „vysílá vzkaz“ státům disponujícím jadernými zbraněmi. Prostřednictvím agentury Reuters pak vzkázala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, že jaderné jsou „ilegální“. „Jaderné zbraně jsou ilegální. Hrozba použitím jaderných zbraní je ilegální. Držení, vlastnění jaderných zbraní a vývoj jaderných zbraní jsou ilegální a musejí být zastaveny,“ prohlásila Fihnová.

Mluvčí ICAN Daniela Varanová Reuters řekla, že organizace má nesmírnou radost a že jde o „velké uznání práce, kterou bojovníci (za jaderné odzbrojení) vykonali“, zvláště pak lidé známí pod označením „hibakuša“, tedy ti, kteří přežili shození atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki. „Jejich svědectví byla zásadní pro tak úžasný úspěch,“ řekla Varanová.

Udělení Nobelovy ceny za mír osobám nebo organizacím usilujícím o omezení jaderné hrozby se očekávalo. Za favority na zisk ocenění však byli pokládáni vyjednávači, kteří v roce 2015 pomohli uzavřít dohodu s Teheránem o omezení jaderného programu Íránu výměnou za zrušení hospodářských sankcí namířených proti němu, tedy šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, bývalý šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.

ICAN je světovou koalicí nevládních organizací, které usilují o naplnění úmluvy o zákazu jaderných zbraní, již letos v červenci na půdě OSN podpořilo 122 států. Mocnosti, které disponují nukleárními zbraněmi, ale také například Česká republika, však jednání bojkotovaly. Jaderné mocnosti poukazují na to, že cíle lze dosáhnout i v rámci mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Dohoda, kterou ještě čekají ratifikační procesy v jednotlivých státech, tak je chápána spíše jako symbolická součást diplomatického tlaku na celosvětové nukleární odzbrojení. Také předsedkyně Nobelova výboru dnes vyzvala jaderné mocnosti, aby zahájily „vážná jednání“ o odstranění svého arzenálu.


Vyléčím kapitalismus. Nobelista Junus ví, jak potlačit chamtivost

 Muhammad Janus, nositel Nobelovy ceny míru


Pozornost se letos soustřeďuje na jadernou otázku také vzhledem ke stávajícímu napětí mezi Spojenými státy a Severní Koreou po šestém severokorejském nukleárním testu.

„Žijeme ve světě, v němž je riziko použití jaderných zbraní největší za dlouhou dobu,“ varovala Reissová-Andersenová. „Některé země modernizují své jaderné arzenály a nebezpečí, že jaderné zbraně si opatří další země, je reálné, jak ukazuje Severní Korea,“ upozornila.

Reissová-Andersenová prohlásila, že „svou inspirující a novátorskou podporou jednání OSN o dohodě zakazující jaderné zbraně sehrála ICAN důležitou roli v uskutečňování něčeho, co se v dnešní době rovná mezinárodnímu mírovému kongresu“.

Mezi dalšími spolufavority na získání Nobelovy ceny za mír letos figurovali papež František, dobrovolní záchranáři v Sýrii přezdívaní Bílé helmy nebo Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Letos bylo na Nobelovu cenu za mír nominováno 318 kandidátů, mezi nimiž bylo 215 jednotlivců a 103 organizací. Šlo o druhý nejvyšší počet nominovaných v historii; nejvíce, 376, bylo navrženo loni.

MM25_AI

Loni Nobelovu cenu za mír dostal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za to, že dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).

Rozporuplné reakce ze světa
Reakce na udělení Nobelovy ceny za mír ICAN jsou rozporuplné.

„Gratuluji ICAN k jejich Nobelově ceně za mír. Nyní potřebujeme více než kdy dříve svět bez jaderných zbraní,“ napsal na twitteru generální tajemník OSN Guterres. Mluvčí organizace v Ženevě Alessandra Vellucciová už před ním uvedla, že je ocenění ICAN „dobrým znamením“ na cestě k možné ratifikaci dohody o zákazu jaderných zbraní, kterou podepsalo letos v červenci 122 zemí. Není mezi nimi nicméně ani jedna jaderná mocnost. Nepřipojilo se ani Česko.

Zdrženlivě se k ocenění ICAN vyjádřil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dohoda o jaderném odzbrojení, kterou ICAN podporuje, nás neposune blíže k cíli světa bez jaderným zbraní, uvedl. Ve skutečnosti podle něj dokonce dosažené pokroky v jaderném odzbrojování a nešíření jaderných zbraní ohrožuje. Dokud budou jaderné zbraně existovat, zůstane NATO jadernou aliancí, uvedl Stoltenberg. „NATO lituje, že v současnosti nejsou podmínky pro jaderné odzbrojení příhodné,“ doplnil.

Moskva respektuje rozhodnutí Nobelova výboru v Oslu, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Rusko je zodpovědným členem atomového klubu,“ dodal podle agentury TASS. Bývalý vůdce SSSR a nositel Nobelovy ceny za mír Michail Gorbačov ocenění ICAN uvítal. „Svět bez jaderných zbraní - jiný cíl ani nemůžeme mít,“ uvedl. Jaderná válka je podle něj nepřípustná, neboť z ní nemůže vzejít žádný vítěz.

Dohodu zakazující jaderné zbraně nepodepsalo ani Německo. Také reakce spolkové vlády byla dnes zdrženlivá. Vládní mluvčí ICAN pogratulovala, zdůraznila ale, že Berlín trvá na odmítnutí dohody podporované OSN. Dokud existují státy, které považují jaderné zbraně za vojenský prostředek a Evropa je jimi ohrožena, trvá nutnost jaderného odstrašování, řekla mluvčí německé vlády.

Pochvalná reakce zazněla z Japonska, které má jako jediné zkušenost s následky svržení jaderných zbraní. „Dokud žijeme, budeme my, hibakuša, společně s ICAN a dalšími bojovat za svět bez jaderných zbraní,“ uvedl dvaadevadesátiletý Sunao Cuboi, který přežil jaderný útok na Hirošimu. Hibakuša je označení pro lidi, kteří přežili svržení jaderných bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki v roce 1945.

Čtěte dále:

Nobelovu cenu za literaturu získal Brit Kazuo Ishiguro

Nobelovu cenu za chemii výbor udělil za metodu zlepšující viditelnost biomolekul

Nobelovu cenu za fyziku získali Američané za detekci gravitačních vln

Nobelovu cenu za lékařství má trojice Američanů. Zabývají se biologickými rytmy


  • Našli jste v článku chybu?