Nobelovu cenu míru získali konžský lékař Mukwege a jezídka Muradová

5. 10. 2018

Autor: čtk

Nobelovu cenu za mír pro rok 2018 získali konžský lékař Denis Mukwege a aktivistka irácké komunity jezídů Nadja Muradová. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. Dvojice prestižní ocenění dostala za boj proti sexuálnímu násilí jako zbrani ve válkách, upřesnil výbor.

Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 216 osob a 115 organizací. Jednoznačného favorita letošní udílení nemělo.

„Oba laureáti zásadním způsobem přispěli k zaměření pozornosti na takové válečné zločiny a k boji proti nim,“ uvedl výbor ve zdůvodnění. „Denis Mukwege je pomocníkem, který zasvětil svůj život obraně těchto obětí. Nadja Muradová je svědkyní, která vypráví o zneužívání spáchaném na ní a ostatních. Oba svým způsobem pomohli zviditelnit válečné sexuální násilí, takže pachatelé mohou být hnáni k odpovědnosti za své počínání,“ uvedl dále Nobelův výbor.

Mukwege je gynekolog, který léčí oběti sexuálního násilí v Demokratické republice Kongo. Je také ředitelem nemocnice ve východokonžském městě Bukavu. V zařízení, které bylo otevřeno v roce 1999, přijme každoročně tisícovky žen.

Muradová je známá jako bojovnice za lidská a ženská práva. Přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení bojovníky takzvaného Islámského státu (IS). Radikálové z IS ji zotročili v severoiráckém Mosulu v roce 2014. Zasazuje se rovněž o práva jezídů a uprchlíků.

Přečtěte si esej: Stručná historie ducha

„Oba laureáti zásadním způsobem přispěli k zaměření pozornosti na takové válečné zločiny a k boji proti nim,“ uvedl výbor ve zdůvodnění.

V loňském roce dostala Nobelovu cenu za mír Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Cenu si odnesla za upozorňování na katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu takových zbraní.

Cena za mír je předposledním oceněním, která se bude letos udělovat. Tento týden už byli oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku a chemii, v pondělí bude znám nositel letošní ceny za ekonomii.

Nobelova cena za literaturu letos udělena nebude, a to kvůli skandálu, který otřásl Švédskou akademií, která její držitele vybírá. Francouz Jean-Claude Arnault spjatý s akademií byl v pondělí za znásilnění odsouzen k dvouletému trestu vězení.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (22,4 milionu korun českých). Ocenění budou jako každý rok předány v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince - cena za mír v Oslu a zbývající čtyři ve Stockholmu.

„Letošní Nobelova cena za mír zcela naplňuje kritéria, jež stanovil v závěti Alfred Nobel. Denis Mukwege a Nadja Muradová riskovali svou osobní bezpečnost odvážným bojem proti válečným zločinům a hledáním spravedlnosti pro oběti. Podporovali tak bratrství mezi národy naplňováním zásad mezinárodního práva,“ stojí také v textu Nobelova výboru.

Denis Mukwege (63)
• Pečuje o znásilněné ženy v nemocnici Panzi v Bukavu, kterou sám založil v roce 1999 a kterou vede. Léčil přes 40 tisíc žen včetně obětí hromadných znásilnění. Hromadná znásilnění byla v provincii Jižní Kivu, jejíž hlavním městem je Bukavu, na denním pořádku zejména během občanské války, která skončila v roce 2003 a vyžádala si kolem 3,8 milionu obětí. Jednalo se o nejhorší válečný konflikt od druhé světové války. Klid není na východě Konga ani nyní.
• Mukwege je držitelem řady ocenění. V roce 2009 byl v anketě nigerijských novin Daily Trust vyhlášen Afričanem roku, v témže roce dostal za výjimečné činy pro podporu míru Cenu Olofa Palmeho. V roce 2013 mu newyorská Trainova nadace (The Train Foundation) udělila cenu za občanskou odvahu. Byl také několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír, dnes jí získal, a v roce 2014 obdržel od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. „Nemůžu k těmto hrůzným zločinům mlčet… V každé znásilněné ženě totiž vidím svou manželku, v každé znásilněné matce svou matku a v každém znásilněném dítěti svoje děti,“ řekl při přebírání Sacharovovy ceny.
• V květnu 2015 také obdržel čestný doktorát na Harvardu a v roce 2016 ho časopis Time zařadil mezi stovku nejvlivnějších osobností světa.
• Ve svém projevu v OSN v roce 2012 kritizoval mezinárodní společenství za pasivitu vůči občanskému konfliktu v Kongu. Asi měsíc po návratu přežil pokus o vraždu a uchýlil se do Evropy, následující rok se vrátil do Konga, kde ho vítaly tisíce lidí.

Nadja Muradová (narodila se v roce 1993)
• Členka irácké jezídské menšiny, kterou v srpnu 2014 jako jednadvacetiletou unesli bojovníci Islámského státu (IS) z její vesnice a tři měsíce ji drželi jako sexuální otrokyni. Utéct se pokusila několikrát hned v prvních dnech svého zajetí, pokaždé ji chytili, zbili a znásilnili. Nakonec se jí podařilo ze zajetí utéci a stala se mluvčí tisíců žen znásilňovaných bojovníky IS.
• Islámští bojovníci tehdy vtrhli do vesnice Kočo u Sindžáru v severním Iráku, kde Nadja bydlela a kde se v roce 1993 narodila, zabili 600 lidí, hlavně mužů, (včetně šesti vlastních a nevlastních bratrů Nadji) a mladší ženy vzali do zajetí jako sexuální otrokyně. Muradová při útocích IS přišla celkem o 18 členů rodiny, včetně matky, která byla podle slov Nadji „příliš stará na to, aby se stala sexuální otrokyní“.
• Byla držena v otroctví v Mosulu, bita a znásilňována, když se pokoušela uniknout. Po třech měsících se jí povedlo utéct a členové rodiny žijící v sousedství ji propašovali z území kontrolovaného stoupenci IS a pomohli jí dostat se do uprchlického tábora v Dahúku v severním Iráku. Odtud odcestovala do Německa, žije ve Stuttgartu. Nyní působí kromě jiného jako vyslankyně dobré vůle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC).
• Již v roce 2016 irácká vláda nominovala Muradovou za její aktivity na Nobelovu cenu za mír, nominaci podpořil také norský poslanec Audun Lysbakken, v říjnu téhož roku získala cenu Václava Havla za obranu lidských práv a navštívila i Prahu. Poté získala i Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. V minulosti také vystoupila před Radou bezpečnosti OSN.
• „Neměla jsem sílu, měla jsem víru. Věřila jsem tomu, že takto to nemůže být napořád, že oni jsou ti špatní, já mám pravdu a jednou to musí skončit,“ odpověděla během své návštěvy v Praze v roce 2016 na otázku, co jí dávalo sílu přežít.
• Její práci zaštiťuje charitativní společnost Nadina iniciativa, v jejímž čele stojí. Letos se provdala (podle některých zpráv zasnoubila) za Iráčana, který pracuje jako tlumočník pro americkou armádu v Německu.