Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali britsko-americký ekonom Oliver Hart a Fin působící rovněž v USA Bengt Holmström. Ocenění dostali za svůj příspěvek k teorii kontraktu, tedy způsobům, jímž ekonomičtí aktéři uzavírají vzájemné smlouvy. Jejich práce vrhá světlo na to, jak se mohou aktéři s rozdílnými zájmy dohodnout na vzájemně prospěšném řešení, oznámila dnes Královská švédská akademie věd.
Hart (68) je profesorem ekonomie na Harvardově univerzitě. Holmström (67), který je původem příslušník švédské menšiny ve Finsku, působí jako profesor ekonomie a managementu na Massachusettském technologickém institutu.
„Jejich práce pokládá intelektuální základy pro tvorbu politiky a institucí v celé řadě oblastí, od zákonů o bankrotech po politické zřízení,“ uvedla akademie. Oba ekonomové podle jejího sdělení vytvořili nové teoretické nástroje, které slouží lepšímu pochopení kontraktů v ekonomice a v životě a umožňují vyhnout se nástrahám v konkrétních podobách smluv.
Moderní ekonomika je založena na nespočetném množství kontraktů, mezi něž patří například smluvní vztahy mezi akcionáři a manažery firmy, mezi pojišťovnou a klientem nebo mezi státními subjekty a jejich dodavateli, uvádí akademie. Oba letošní laureáti rozpracovali všeobecné rámce pro analýzu řady různých problémů ve smluvních vztazích.
Oliver Hart (Zdroj: ČTK)
Holmström od 70. let zásadně přispěl k poznání problému zastupovaného a zástupce, a tím například ukázal, jak svázat plat šéfa firmy s jejími výsledky, Hart zase od 80. let rozpracoval teorii neúplných kontraktů, kdy není možné, aby smlouva pamatovala na každou eventualitu, takže je nutné optimálně stanovit práva na kontrolu. Jeho práce pomohla lépe pochopit, kdy by měly veřejné služby a instituce jako školy nebo věznice být v soukromých a kdy ve veřejných rukou, nebo které typy firem a za jakých podmínek by se měly sloučit.
Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje ji až od roku 1968 na Nobelovu památku švédská centrální banka.
Minulý týden byli postupně oznámeni laureáti Nobelových cen za medicínu, fyziku, chemii a za mír, tento čtvrtek je na řadě cena za literaturu. Ocenění se budou předávat 10. prosince, v den výročí úmrtí Alfreda Nobela.
Přečtěte si o dalších letošních laureátech Nobelovy ceny:
Nobelovu cenu za mír dostal kolumbijský prezident Santos
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vývoj minuaturních strojů
Nobelovu cenu za fyziku získala trojice Britů za výzkum hmoty
| Robert Holmström (67) |
|---|
| Narodil se 18. dubna 1949 v Helsinkách. Patří ke švédsky mluvící menšině ve Finsku. V současnosti žije v americkém Bostonu. |
| Vystudoval matematiku a fyziku na Helsinské univerzitě a operační výzkum na americké Stanfordově univerzitě. |
| V minulosti působil na Severozápadní univerzitě, která se nachází v Evanstonu v americkém státě Illinois a na prestižní americké Yaleově univerzitě, kde byl profesorem ekonomie a managementu. |
| Je členem řady významných institucí, mimo jiné Americké akademie umění a věd, Královské švédské akademie věd a Ekonometrické společnosti, jejíž byl v roce 2011 prezidentem. |
| V letech 1999 až 2012 byl členem představenstva finského výrobce telekomunikačních zařízení Nokie. |
| Je ženatý, má jednoho syna. |
| Oliver Hart (68) |
|---|
| Je profesorem ekonomie na Harvardově univerzitě, kde působí od roku 1993. |
| Ve své práci se zaměřuje na teorii firem a kontraktů, za což obdržel Nobelovu cenu, korporátní finance, řízení firem a na právní aspekty v ekonomice. V minulosti byl vládním expertem v několika soudních sporech, které vedly Spojené státy s různými korporacemi. |
| Narodil se 9. října 1948 v Londýně, nyní má americké občanství. Jeho otcem byl slavný vědec a lékař Philip Hart, který se proslavil výzkumem tuberkulózy a který zemřel v roce 2006 ve věku 106 let. |
| Vystudoval matematiku na Královské koleji v Cambridgi, ekonomii na univerzitě ve Warwicku a doktorát z ekonomie obdržel na Princetonské univerzitě, kde potkal svou ženu Ritu, se kterou mají dva syny. |
| Po studiích pracoval jako pedagog a vědecký pracovník například na jedné z kolejí v Cambridgi nebo na neméně slavné Londýnská ekonomické škola (LSE). |
| V roce 1984 se vrátil do USA a vyučoval na Massachusettském technologickém institutu (MIT) a nyní působí na Harvardu. Je prezidentem Amerického institutu pro právo a ekonomii. |
| Je členem několika akademií věd, napsal řadu knih a článků. |
