Letošní Nobelovu cenu za mír získal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, který dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Dohoda oficiálně ukončila 52letou občanskou válku v zemi.
Norský Nobelův výbor uvedl, že ocenění Santosovi udělil „za jeho odhodlané úsilí dovést ke konci více než 50 let dlouhou občanskou válku, která si vyžádala životy nejméně 220 tisíc Kolumbijců a vyhnala z domovů téměř šest milionů lidí“.
Podle Nobelova výboru by „ocenění mělo být rovněž vnímáno jako pocta kolumbijskému lidu, který navzdory obrovskému utrpení nevzdal naději na spravedlivý mír, a všem stranám, které přispěly k mírovému procesu“. „Tato pocta je vzdávána v neposlední řadě také zástupcům nesčetných obětí občanské války,“ dodal Nobelův výbor.
Prezident Santos v reakci prohlásil, že cena pomůže jeho zemi pokročit v mírovém procesu. „Byl dojatý, vděčný. Řekl, že (tato cena) má neocenitelný význam v podpoře mírového procesu v Kolumbii,“ řekl šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad po rozhovoru se Santosem.
Odchylka od tradice
Letos se Nobelův výbor odchýlil od tradice udělování ceny oběma stranám mírového procesu, jak tomu bylo v případě izraelsko-palestinské mírové dohody z roku 1994 a dohody v Severním Irsku v roce 1998.
Například podle Ingrid Betancourtové, bývalé kolumbijské političky, kterou FARC drželi v zajetí v letech 2002 až 2006, měli být oceněni i povstalci. Na otázku novináře, zda si podle ní Nobelovu cenu za mír zaslouží i lidé, kteří ji unesli, podle agentury AFP odpověděla: „Je pro mne velice těžké říci ano, ale myslím si, že ano. Pro Kolumbii je to okamžik zamyšlení, naděje na mír, radosti, že lze skutečně říci, že od míru není cesty zpět.“
Velitel povstalců FARC Timoleón Jiménez zvaný Timošenko, který dohodu se Santosem podepsal, po vyhlášení laureáta na twitteru napsal: „Jediná cena, o kterou usilujeme, je mír se sociální spravedlností pro Kolumbii“. O něco později v dalším vzkazu na téže sociální síti pak Santosovi pogratuloval. Konstatoval přitom, že „mír by nebyl možný“ bez úsilí prezidenta i garantů z Kuby a Norska, stejně jako účastníků z Venezuely a Chile.
Signatáři letošní dohody, kolumbijský prezident Santos a vrchní velitel FARC Timoleón Jiménez, patřili u analytiků i sázkových kanceláří mezi nejvíce favorizované kandidáty.
Jejich naděje na zisk ocenění ale podle řady expertů klesly poté, co obyvatelé Kolumbie o víkendu v referendu mírovou dohodu vlády s povstalci odmítli. Pro dohodu se v lidovém hlasování vyslovilo 49,8 procenta voličů, zatímco proti bylo 50,2 procenta. K urnám přišlo pouze 37 procent lidí. Obě strany následně daly najevo, že jsou připraveny jednat o nové podobě mírové smlouvy, další vývoj v Kolumbii je nicméně po referendu nejasný.
Kolumbijská mírová jednání zkomplikovalo referendum. Čtěte více:
Šťastný konec odložen. Kolumbijci v referendu odmítli mírovou dohodu
Nobelův výbor v minulosti již několikrát dal ocenění stranám v nedokončeném mírovém procesu, aby je podpořil. Na kolumbijském mírovém procesu se navíc Norsko samo podílelo; společně s Kubou patřilo k hlavním vyjednávačům.
K referendu Nobelův výbor uvedl, že nebylo hlasováním pro mír nebo proti míru. „Ti, kdo dohodu odmítli, neodmítli touhu po míru, ale konkrétní mírovou dohodu,“ konstatoval výbor. Podle něj výsledek referenda nemusí nutně znamenat, že mírový proces v Kolumbii je mrtvý.
Kritikům na dohodě nejvíce vadí to, že povstalci FARC podle ní uniknou trestu a již brzy se budou moci zapojit do politického života. Norský Nobelův výbor zdůraznil jako důležitou skutečnost, že prezident Santos nyní zve všechny strany, aby se zúčastnily širokého národního dialogu s cílem pokročit v mírovém procesu. K tomuto dialogu jsou zváni i ti, kteří s mírovou dohodou nesouhlasí.
Rekordní počet kandidátů
Na Nobelovu cenu za mír byl letos nominován rekordní počet 370 kandidátů - 228 jednotlivců a 148 organizací. Kolumbijský prezident Santos se stal teprve druhým Kolumbijcem v historii, který získal některou z Nobelových cen. Tím druhým je spisovatel Gabriel García Márquez.
Loni Nobelovu cenu za mír překvapivě dostala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí „arabského jara“.
Tento týden byli ohlášeni laureáti čtyř Nobelových cen, kromě ceny za mír také Nobelova cena za lékařství, za fyziku a za chemii. V pondělí je na řadě cena za ekonomii a ve čtvrtek za literaturu. Ocenění se budou předávat v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.
| Juan Manuel Santos (65) |
|---|
| - Narozen 10. srpna 1951 v Bogotě. |
| - Vystudoval ekonomii na Londýnské ekonomické škole a Harvardu. Má také doktorát z práv. |
| - Do politiky vstoupil v roce 1991, kdy se stal ministrem zahraničního obchodu ve vládě prezidenta Césara Gavirii. V letech 2000 až 2002 byl ministrem financí a poté ministrem obrany (2006 až 2009). |
| - V červnu 2009 na Santose vydal ekvádorský soudce zatykač, jehož důvodem byla odpovědnost za smrt 25 osob včetně Raúla Reyese, druhého nejvýše postaveného muže FARC. Kolumbijský ministr vnitra Fabio Valencia žádost o zadržení odmítl s odůvodněním, že žádná „akce proti terorismu“ nemůže být považována za nezákonnou. |
| - Prezidentem Kolumbie byl Santos poprvé zvolen v červnu 2010, kdy získal 69 procent hlasů. Přislíbil snížit nezaměstnanost a bojovat proti chudobě a svoji kampaň postavil na snaze o mírové řešení půlstoletí trvajícího konfliktu v zemi. Svůj mandát obhájil ve volbách v červnu 2014, kdy získal 51 procent hlasů. |
| - Od podzimu 2012 vedla vláda s FARC v Havaně mírová jednání, ale i během nich pokračovaly útoky povstalců na vojenské i civilní cíle a odvetné akce vládních sil. Letos v červnu obě strany podepsaly dohodu o definitivním příměří a v srpnu kolumbijská vláda a povstalci dosáhli dohody o ukončení války. Mírová dohoda byla podepsána na konci září. Rebelové by podle dohody měli v příštích šesti měsících odevzdat zbraně pozorovatelům OSN a utvořit politickou stranu. |
| - Kolumbijci v referendu, o něž Santos usiloval, a které se konalo letos 2. října, ale mírovou dohodu vlády s povstalci těsně odmítli. Proti dohodě se vyslovilo 50,2 procenta voličů. Výsledek se stal velkým překvapením, neboť průzkumy odhadovaly schválení dohody téměř dvěma třetinami voličů. K urnám přišlo pouze 37 procent lidí, což bylo způsobeno zřejmě i prudkým deštěm spojeným s blížícím se hurikánem Matthew. Rozdíl mezi táborem pro a proti činil pouhých 54 tisíc hlasů. Prezident Santos uvedl, že výsledky referenda akceptuje a že mír v zemi nezvrátí. Poté oznámil zahájení nové fáze dialogu o mírové dohodě s povstalci. |
| - Je ženatý, má tři děti. |
