Během tohoto týdne byla zveřejněna jména nových laureátů Nobelových cen. Slavnostní ceremoniál, na němž si budou moci vybraní jedinci svá ocenění převzít, se však bude konat až v polovině prosince. To samo o sobě skýtá spoustu času a prostoru dozvědět se o více než stoleté historii předávání „nobelovek“ něco nového a možná i vcelku překvapivého.
Tradice předávání Nobelových cen sahá až na samý počátek dvacátého století. Poprvé bylo toto ocenění na základě poslední vůle slavného švédského vynálezce, vědce a průmyslníka Alfreda Nobela uděleno již v roce 1901, přičemž od té chvíle se tak stalo hned 590krát. Také letošní laureáti jsou už známi, slavnostní předávání se nicméně uskuteční až 10. prosince. Právě v tento den léta páně 1896 totiž významný Švéd zemřel.
Oborů je pět, respektive šest
Ocenění je udělováno v celé řadě oborů, přičemž pět z nich je oficiálních, zatímco šestý se těší lehce odlišnému postavení. Oblasti lidské činnosti, za které by podle Nobelovy závěti měly být ceny udělovány, jsou fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura a mír. S cenou za ekonomii nicméně přišla až roku 1968 Švédská národní banka.
Mezi lety 1901 až 2018 získalo „nobelovku“ celkem 935 laureátů, přičemž někteří z nich dokonce i více než jednou. V sedmadvaceti z těchto případů náležela cena nikoliv konkrétní osobě (osobám), nýbrž celé organizaci.
Oceněných mohlo být ve skutečnosti ještě o poznání víc, v některých letech ovšem z nejrůznějších důvodů k udílení vybraných cen nedošlo. Jednalo se především o období první a druhé světové války, v případě Nobelovy ceny za mír ale toto tvrzení platilo rovněž například v letech 1948, 1955 či 1972.
Z oceněných jsou přes noc milionáři
Lidem, kteří se tohoto prestižního ocenění dočkají, náleží kromě medaile a diplomu taktéž tučná finanční odměna. Zjednodušeně řečeno se dá říct, že se z laureátům v podstatě přes noc stanou milionáři. Výše peněžitého daru totiž pro letošek činí celých devět milionů švédských korun (cca 21,5 milionu korun). Získá-li cenu více lidí současně, dělí se přirozeně i samotná odměna.
Nejmladšímu držiteli, respektive držitelce „nobelovky“ bylo pouhých 17 let. V roce 2014 se jí stala pákistánská bojovnice za lidská práva Malála Júsufzajová, které norský Nobelův výbor jmenovaný tamním parlamentem udělil spolu s Indem Kajlášem Satjárthím Nobelovu cenu za mír.
Naopak nejstarším laureátem byl vloni zvolen šestadevadesátiletý fyzik Arthur Ashkin. Jeho rekord nicméně příliš dlouho nevydržel, neboť jej letos překonal ještě o rok starší John B. Goodenough, který společně s M. Stanleym Whittinghamem a Akirou Jošinem vyvinul lithium-iontové akumulátory.
Rodinný klan Currie jasně vévodí všem
Ve dvaapadesáti případech putovala Nobelova cena do rukou zástupkyň něžného pohlaví. Mezi nejznámější ženské laureátky patří bezesporu Marie Curie-Skłodowská, která toto ocenění získala hned dvakrát. Nejprve v roce 1903 a poté znovu i o osm let později.
Rodina Curie je zároveň nejúspěšnějším rodem, co se celkového počtu cen týče. Kromě samotné Marii totiž nobelovku obdržel rovněž její muž Pierre a dcera Irène.
Ne všichni o cenu stojí
Historie udělování „nobelovek“ nicméně pamatuje i na poměrně kuriózní situace, kdy si zvolení jedinci odmítli cenu převzít, a to buď na základě svého vlastního přesvědčení, nebo pod nátlakem někoho zvenčí.
Takový byl ostatně i případ Jeana-Paula Sartreho z roku 1964. Francouzský filozof, spisovatel a politický aktivista se k tomuto kroku rozhodl proto, jelikož nikdy předtím žádné oficiální vyznamenání nepřijal a byl toho názoru, že spisovatel by neměl dopustit, aby se z něj v důsledku přijetí takového ocenění stala jakási instituce.
Velice známý je též případ Borise Leonidoviče Pasternaka. Tento ruský básník a spisovatel obdržel Nobelovu cenu za literaturu v roce 1958. Na rozdíl od svého francouzského kolegy Pasternak ocenění telefonicky přijal, později se ho však musel vzdát, jelikož se to nelíbilo tehdejšímu sovětskému vedení.
Tři z novopečených laureátů byli v době, kdy si měli prestižní ocenění přebrat, vězněni. Týkalo se to německého pacifisty a novináře Carla von Ossietzkého, který zveřejnil plány svého národa na porušení Versailleské smlouvy, myanmarské (barmské) političky Aun Schan Su Ťij navržené tehdejším československým prezidentem Václavem Havlem a čínského disidenta Liou Siao-poa.
Jak již bylo řečeno v samotném úvodu článku, slavnostní ceremoniál, během něhož bude všech šest cen předáno, se uskuteční 10. prosince, tedy v den výročí vynálezcovy smrti. A zatímco lidé ocenění v oborech fyziky, chemie, medicíny, literatury a ekonomie si pro své medaile, diplomy a finanční odměny pojedou do švédského Stockholmu, Nobelova cena za mír bude na svého nového laureáta čekat již tradičně v Oslu, hlavním městě Norska.
