Mirek Topolánek by chtěl zahájit jednání s Rakušany o dostavbě Temelína
„Zásadní rozdíl mezi levicovými nebo křesťansko-sociálními stranami a takovou stranou, jakou vedu já, je v tom, že první prioritou pro nás není vynucená solidarita, ale svoboda. Těmito slovy zahájil Mirek Topolánek své vystoupení na mítinku EURO Business Breakfast, který uspořádal týdeník EURO v pondělí 13. června ve spolupráci se skupinou ČEZ, společnostmi Veolia Water a Ernst & Young a hotelem Corinthia Towers.
Pět úkolů.
Šéf ODS míní, že je třeba vrátit politice její obsah, protože česká politika se nyní zabývá spíše technologií moci. Druhým cílem ODS je skutečný boj s klientelismem, korupcí, šedou ekonomikou. Třetím cílem je přiblížit politiku lidem, aby věřili, že to není jen hra o peníze, posty a moc. Za čtvrté je třeba zvýšit konkurenceschopnost České republiky. Tím spíše, že střední Evropa má údajně šanci, aby v ní vládly pravicové strany blízké ODS a vznikl by zde skutečný reformní prostor EU. Za čtvrté musí Česko cítit odpovědnost za své okolí, podpořit integraci Ukrajiny do EU, WTO, případně do NATO, usilovat o nové zahájení rozhovorů o vstupu Chorvatska do unie.
Než přijde kolaps.
Mirek Topolánek zdůraznil, že žijeme ve střední Evropě, která je velmi solidární. To se týká i penzijního systému. „V kontinentální Evropě a především při našem členství v EU si ani nic jiného nemůžeme dovolit. A kde nefunguje mezigenerační solidarita, nefungují ani důchodové systémy,“ prohlásil. Jak dále uvedl, koncept rovného důchodu prosazovaný ODS není se solidaritou v rozporu. Poslední výpočty prý potvrdily, že by rovný důchod mohl činit 25 procent průměrné mzdy a byl by ve vztahu k ní pravidelně valorizován.
Projekt změn zdravotního systému ovšem ODS staví na vyšší míře individualizace. Podle Mirka Topolánka je dobře, že je ministryní zdravotnictví Milada Emmerová, protože dojde k tomu, k čemu došlo na Slovensku a reformy se začnou uskutečňovat v předkolapsové situaci „V době, kdy se projevují prvky rozkladu, se reformy dělají daleko lépe a lidé se s ním lépe identifikují,“ tvrdí šéf ODS.
Názorová stálost.
Petr Choulík z Linde Technoplynu se zeptal, jak se „nadprůměrně kritický“ postoj ODS k Evropské unii projeví ve volebních výsledcích. Mirek Topolánek na to prohlásil, že ODS ctí tři základní principy: jednotu, trpělivost, konzistenci. Konzistentní postoj ODS k EU je sice kritický, ale „veskrze pozitivní“, řekl. Pokud jde o evropskou ústavu, potvrdilo se prý všechno, co ODS řekla. Každá země si v rámci ratifikačního procesu řeší své vlastní problémy a vlastní války a s konečným „levicově křesťansko-sociálním textem s liberálním socialismem v závětří“ nemůže být spokojen vůbec nikdo.
To, že se ratifikace zadrhla, se prý dalo očekávat. Ve všech zemích, kde se uskutečnilo referendum, dopadlo víceméně špatně. I ve Španělsku, které na vstupu do unie nesmírně vydělalo, přišlo k urnám jen 46 procent lidí. Mirek Topolánek je toho názoru, že v Rakousku nebo Německu, kde euroústavu ratifikoval parlament, by dnes už neprošla.
Víc rychlostí.
„Budeme prosazovat takové institucionální a technické změny v Evropské unii, které umožní fungování nové sedmadvacítky s Rumunskem a Bulharskem. Ukazuje se jako zcela evidentní, že země tvrdého jádra byly méně připraveny na náš vstup do EU než my. Vstup Česka neznamenal absolutně žádné problémy pro staré země unie. Naopak,“ prohlásil Mirek Topolánek, a dodal, že nemůže existovat jednorychlostní, ale vícerychlostní Evropa a společné politiky budou uplatňovány podle výhodnosti. „My nebudeme chtít být účastníky jednotné zemědělské politiky. A myslím, že v tom nebudeme sami.“ řekl.
Domácí zdroje.
Jako příštího hospodářského soupeře Evropy neoznačil Mirek Topolánek USA, ale Indii a Čínu. Lékem na asijskou konkurenci ale nejsou protekcionistická opatření, nýbrž otevření trhu a dokončení jednotného vnitřního evropského trhu. Na poznámku prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla, že v Česku není zohledňován možný nedostatek energetických zdrojů v důsledku rychlého hospodářského rozvoje Číny a Indie, reagoval slovy, že energetický mix u nás nemůže být založen na plynu, ale především na uhlí a jádru. Investice do nových zdrojů v rámci hnědouhelného revíru jsou, jak tvrdí šéf ODS, cestou správným směrem. Stejně tak prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany do roku 2035 až 2040 a zahájení jednání s Rakouskem o výstavbě třetího a čtvrtého bloku v Temelíně. Pokud jde o případnou privatizaci dolů nebo ČEZ, nejlepší by bylo zachovat status quo.
Příprava na vítězství.
Odborníci z ODS, říká Topolánek, nyní i mimo stranu intenzivně pracují na přípravě nových legislativních norem, které by měly být minimálně v podobě věcného záměru hotovy ještě před volbami. Jsou to i daňové zákony nebo zákoník práce, zákon o konkurzu a vyrovnání je už téměř hotov.
Martin Jahn naproti tomu mluví o tom, co všechno udělá pro podnikatele, ale pro vládu je pouze ikonou a fakticky nemá šanci cokoliv prosadit, tvrdí Mirek Topolínek. Úpadkový zákon, na kterém spolupracovali lidé z ODS, se podle něj vláda bojí poslat do Poslanecké sněmovny, protože přes levicové poslance neprojde. „Už jenom proto tady musí existovat středopravicová vláda, ať už ji povede kdokoliv, která tyto věci nastaví tak, aby fungovaly,“ uvedl.
Petrifikovaná věda.
V každé zemi se má politická reprezentace shodnout na základní hospodářské strategii. Byl to jeden z faktorů, který předznamenal úspěch Irska, prohlásil šéf ODS v odpovědi na otázku Kamila Janáčka z Komerční banky, zda hospodářská strategie připravená týmem Martina Jahna je nebo není slohovým cvičením. Práce, kterou udělali lidé kolem vicepremiéra, je prý „svým způsobem zajímavá“ pro každou politickou stranu, ale představovat hospodářskou strategii rok před volbami je nonsens.
Fakticky to ukazuje na složitější jev, a sice že vláda činí celou řadu opatření ve finanční i jiných oblastech, která limitují příští vládu a neumožňují vítězné straně uskutečňovat volební program. Příkladem je údajně institucionální podpora vědy a výzkumu. „Petře Buzkové nikdy nikdo v rámci výzkumné komunity nezapomene, co provedla, když na pět až sedm let smluvně petrifikovala stav české vědy, a tam, kam je potřeba peníze alokovat, například na Ostravsko, tam se vůbec nedostanou,“ řekl Topolánek
Přepřahání.
Na otázku moderátora Pavla Párala, zda se ODS zříká praktik současné vlády, která vyměňovala celé manažerské garnitury ve státem kontrolovaných podnicích, odpověděl Mirek Topolánek s úsměvem: „Naopak.“ Sám je zastáncem odpolitizování nejrůznějších správních a mediálních rad, byť je prý v tomto názoru „poněkud opuštěn“. Ale i v Americe a všude na světě je to prý tak, že na místa, na které má stát vliv, ve státní správě i v podnicích, chce posadit lidi, kterým věří. „Dnes, když přijdete na ministerstvo a je lidovecké, jsou to lidovci až po řidiče,“ prohlásil. „Je to o samozřejmě i odbornosti,“ pokračoval, „nicméně neočekávejte ode mě nic jiného než noc dlouhých nožů. Ta prostě přijde, jako přijde po změně administrativy všude na světě.“
Bureš for Bednář.
Konkrétně o Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže šéf ODS uvedl, že jeho předseda Josef Bednář by měl odejít. Když kvůli ničemu jinému, tak kvůli akci proti bankám. Nejde prý o její věcnou stránku, ale o to, že byla jednoznačně motivována udržením ve funkci. Do čela tohoto „úřadu o síle dvou ministerstev“ by byl prý ideální právník s ekonomickým backingem. Třeba někdo jako bývalý ministr Jaroslav Bureš. Náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Pecinu podle Topolánka ČSSD navrhla jako „kontrolního chrousta“, aby zjistila míru nevole odborné komunity a veřejnosti nad socialistou na tomto postu.
I když by to asi Martin Pecina mohl dělat, Mirek Topolánek by byl pro někoho neutrálnějšího. Bohužel však na to nemá vliv, i když přiznává, že o tom „mluvili“. Nyní je prý ve hře několik úřadů a jako politik navrhl „nějaký obchod“.
