Nomen omen women

Zcela zásadní debatu existencionálního rozměru vyvolala v minulých týdnech banální novela zákona o matrikách, v níž se otevřelo téma povinného přechylování ženských jmen. Ženská klika za nepřechylování příjmení se chytla příležitosti a vrhla se na zákonodárce, když s lingvisty trvajícími na smysluplnosti přechylování v češtině je tak těžké pořízení.

Ministr vnitra Jan Hamáček, se k tomu postavil jako vždy rázně a nekompromisně a změnu podpořil. Češtináři, nechť si trhnou laskavě nohou. Když chce být Maruška Dvořákovic z Vlachova Březí Dvořák, tak jí do toho přece nebude nějaký jazykozpytec kecat.

Že s tím budou v jazykové praxi problémy, o tom žádná. Čeština, stejně jako mnoho dalších jazyků, má přechylování zakomponované do své stavby a věty budou ztrácet svou logiku a občas i smysl či určitost. Je ale pravda, že s dostatečnou kreativitou se s tím dá nějak vyrovnat, byť je to drbání se za uchem přes hlavu z důvodů ne zcela zřejmých.

Někdy, třeba v případě skloňování, to bude zapeklitý problém, nicméně v určitých případech mužských jmen ženského rodu typu Vrána to může působit dokonce dosti zábavně.

Proč četné dámy mužskou podobu svého jména vyžadují, je pro část veřejnosti zatím poněkud záhadou. Při změně jména po vdavkách může nepřechýlené příjmení signalizovat nový rodinný stav lépe než snubní prsten, což je zřejmě pro některé žádoucí a praktické pro ženy, které pobývají často a dlouhodobě v zahraničí. Jiné výhody se však hledají těžko.

Nežádoucí efekt MeToo: ženy na Wall Street se dostaly do izolace

Pro chlapa jde o další myšlenkové hnutí ženské mysli, jehož smysl zřejmě zůstane jednoduchému mužskému mozku nerozluštitelný. Naštěstí funguje staré dobré Nomen omen, podle fousatého vtipu, v němž se indiánský synek ptá svého otce: Proč se bratr jmenuje Divoký Vítr? No přece protože v okamžiku jeho narození hodně foukalo. A proč je sestra Ranní Hvězda? No, protože se narodila, když vyšla Jitřenka. A proč se ptáš Prasklá Gumo? Tak asi tak.

Čtěte další komentáře Pavla Párala