Američané tvrdí, že zvyšující se závislost států Evropské unie na ruském plynu bezprostředně ohrožuje jejich bezpečnost. Jak může být energetika zneužita ve prospěch mezinárodní politiky se ukázalo například v roce 2009, kdy ruské plynovody vyschly a zástupci evropských států museli tvrdě vyjednávat s Ukrajinou a Ruskem, aby se opět dodávky obnovily. Od té doby se stále více hovoří o větší energetické diverzifikaci zdrojů.
Avšak k reálným krokům ke zbavení se závislosti ruských dodávkách nedošlo. Naopak, od roku 2010 stoupl ruský podíl na celkových dodávkách plynu do členských států EU o pět procent, v současnosti tak je Evropa na ruských dodavatelích závislá zhruba ze 40 procent. A tento podíl by se mohl ještě zvýšit. Právě Nord Stream 2 má umožnit větší dodávky přímo do Německa – pro Rusko je to výhodný krok, plynovodem vedoucím po dně Baltského moře totiž obejde Ukrajinu, a bude tak moci současné plynovody, vedoucí právě přes bývalou sovětskou republiku, odstranit.
Tento scénář se nelíbí Polsku ani pobaltským státům – obávají se ohrožení bezpečností stability ve východoevropském prostoru a zvýšení závislosti Evropy na libovůli Ruska. Varšava se proto snaží o protiakci – výstavbu plynovodu Baltic Pipe z Norska, přes který by bylo možné dodávat surovinu i na Ukrajinu a do dalších zemí střední a východní Evropy.
Souhlasíte se stavbou Nord Stream 2?
Americké sankce
První americké sankce měly za úkol odradit švýcarskou firmu Allseas od pokládání posledních kilometrů potrubí na mořské dno. Podle Klause Ernsta, německého poslance za stranu Levice, byly tyto sankce poměrně drastické, měly se například týkat zrušení víz zaměstnanců společnosti nebo zmražení veškerých bankovních transakcí. Američané také Švýcary varovali, aby rozhodně nepočítali s 30 denní přechodnou lhůtu sankcí.
Společnost Allseas nakonec z projektu nového plynovodu skutečna vycouvala, sankce tak stoprocentně zafungovaly. Stavitelé proto přišli s novým řešením – tím byla speciální ruská loď Akademik Čerskij, která však kotvila až ve východním Rusku. Kvůli přesunu lodi stavba nabrala další zpoždění.
Právě v tu chvíli přichází na scénu nadstranický návrh na nové sankce, tentokrát poměrně široce pojatý. Nové postihy dle amerických senátorů mají mířit na veškeré zainteresované subjekty. Trest za podíl na projekt by tak mohl stihnout IT společnosti, pojišťovny ale i samotné fyzické osoby, které o výstavbě rozhodovaly. Sankce by navíc měly být retroaktivní, platily by zpětně od prosince loňského roku. Dotknout by se měly i úředních úkonů – postiženi by opět měli být konkrétní úředníci.
To je podle německých poslanců příliš. Michael Harms z vládní CDU nesouhlasí s americkým přístupem a varuje, že by podobné chování mohlo být vyhodnoceno jako nepřátelské. Klaus Ernst by dokonce byl pro uvalení protisankcí na americký plyn jako odvetu za snahy zamezit stavbě novému plynovodu. To Harms vylučuje, ale oba poslanci se shodnou na tom, že by se do celé věci měla vložit Evropská komise, aby bylo jasné, že celá záležitost má v Evropě širší podporu.
Harms se domnívá, že celá záležitost nemá s bezpečností evropských států nic společného. „Obě strany (republikáni i demokraté, pozn. red.) chtějí potrestat Rusko za vměšování se do amerických voleb a za další záležitosti,“ myslí si Harms. Jde také o snahu navýšit podíl amerického plynu dováženého do Evropy, dokresluje situaci německý poslanec.
