PRODUKTIVITA PRÁCENěkolik evropských států se může pochlubit vyšší produktivitou práce, než jakou vykazuje velmi vyspělá ekonomika USA. Američané jsou však na rozdíl od Evropanů zvyklí v práci trávit více času.
PRODUKTIVITA PRÁCE
Několik evropských států se může pochlubit vyšší produktivitou práce, než jakou vykazuje velmi vyspělá ekonomika USA. Američané jsou však na rozdíl od Evropanů zvyklí v práci trávit více času. Produktivita práce je jedním z nejdůležitějších ekonomických ukazatelů. Nejvyšší produktivitu mají tradičně nejvyspělejší země světa s nejvyšší životní úrovní obyvatel. V zemích s vysokou výkonností zaměstnanců jsou i vysoké mzdy. Pro porovnání hodinové produktivity práce mezi jednotlivými členskými zeměmi OECD byla jako výchozí hodnota použita výkonnost nejvyspělejší země světa - Spojených států amerických (USA = 100). Vyšší průměrnou hodinovou produktivitou se může pochlubit celkem pět evropských zemí - Norsko, Lucembursko, Francie, Belgie a Irsko. Ovšem občané Spojených států odpracují za rok více hodin. Obecně zaměstnanci v Evropě pracují mnohem méně než v ostatních vyspělých zemích světa. V asijských státech odpracují lidé více než 2000 hodin za rok. Naopak ve většině členských zemí Evropské unie se během posledních několika let pracovní doba zkrátila. V průměru nejméně hodin v práci stráví Nizozemci (113 hodin za měsíc), Francouzi (120 hodin) a Dánové (123 hodin). Ve více než dvou třetinách členských zemí pracují občané v průměru méně než 40 hodin týdně (počítá se pouze pracovní doba - mimo přestávek na oběd). Ve Francii je zákonem stanovená týdenní pracovní doba dokonce 35 hodin. Naopak nejvíce času v práci stráví Východoevropané. Delší pracovní doba je tak jednou z konkurenčních výhod těchto zemí. Ovšem produktivita je výrazně podprůměrná a například v porovnání s Norskem je zhruba třetinová až čtvrtinová. Na druhou stranu ale vykazuje poměrně slušný meziroční růst. NIZOZEMSKÉ VČELIČKY Poměrně zajímavá je situace v Nizozemsku, kde více než 40 procent občanů pracuje na zkrácené úvazky, ženy dokonce z téměř 80 procent. Zaměstnanci na zkrácený úvazek sice pracují denně pouze přibližně čtyři hodiny, ale zato jsou velmi efektivní a rychlí. Produktivita práce je tak u zaměstnance s částečným pracovním poměrem mnohem vyšší než u zaměstnance na plný úvazek. Zkrácené úvazky také umožňují podnikatelům vyšší flexibilitu v přijímání zakázek, současně mohou lépe optimalizovat počet zaměstnanců, čímž si snižují mzdové náklady. ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY? Meziroční průměrný nárůst produktivity práce v České republice je vyšší než v mnoha členských zemích OECD - od roku 2000 do roku 2004 se výkonnost zaměstnanců zvýšila o 13,1 procenta. Jedná se však o relativní výhodu, a ta nedokáže vyrovnat nižší ekonomickou úroveň. Produktivita práce v českých firmách je srovnatelná s ostatními středoevropskými zeměmi - Maďarskem a Polskem. Tradičně nejvyšší produktivity práce v Česku vykazují společnosti pod zahraniční kontrolou či zahraniční účastí a firmy, které se orientují na vývoz. BUDOU EVROPANÉ VÍCE PRACOVAT? Protože v poslední době mají mnohé velké západoevropské firmy problémy s konkurencí na světových trzích především díky vysokým mzdovým a daňovým nákladům, očekává se mírné zvyšování pracovní doby. Ve Francii a Německu již několik firem pohrozilo stěhováním do jiného státu, pokud zaměstnanci nebudou pracovat za stejnou mzdu každý týden o něco déle. Sociální vymoženosti a pracovní ochrana jsou v zemích Evropské unie na vysoké úrovni, což je pro všechny členské země finančně náročné. Pro udržení nastavených výhod je nezbytně nutné zvyšovat produktivitu práce, vzdělanost v zemi, podporovat evropské podnikatele a především investovat do výzkumu a vývoje. * PRODUKTIVITA PRÁCE V ČLENSKÝCH ZEMÍCH OECD**
Země Produktivita Zvýšení
práce produktivity
(USA = 100) práce*
Norsko 122 7,3 %
Lucembursko 121 12,0 %
Belgie 110 5,9 %
Francie 103 6,5 %
Irsko 102 22,3 %
USA 100 10,5 %
Nizozemí 95 2,6 %
Německo 91 2,9 %
Dánsko 87 5,0 %
Švédsko 86 6,3 %
Velká Británie 86 9,7 %
Finsko 85 9,6 %
Rakousko 83 4,9 %
Španělsko 79 12,8 %
Švýcarsko 79 2,7 %
Itálie 78 3,7 %
Kanada 76 10,5 %
Austrálie 75 14,6 %
Island 73 10,1 %
Japonsko 70 3,9 %
Řecko 62 17,9 %
Nový Zéland 57 17,0 %
Portugalsko 52 1,9 %
Slovensko 47 19,7 %
Maďarsko 46 15,3 %
Česko 45 13,1 %
Korea 40 19,8 %
Polsko 38 12,0 %
Mexiko 29 6,6 %
Turecko 28 15,1 %
* údaje jsou za období 2000 až 2004
Pramen: OECD
