Kde se rodí tajemství norských lyžařských úspěchů? V tradici, lásce, filozofii, technologiích i řemesle. Podařilo se nám navštívit servismanský kamion na mistrovství světa na legendárním Holmenkollenu a podívat se, jak pracuje podpůrný tým pro vládce světového běžeckého lyžování Northuga a Björgenovou.
Foto: Tomáš Nohejl
V lyžařském světě se stal průkopníkem mobilhomů nezkrotný americký sjezdař Bode Miller, který před časem kočoval Evropou obytným megabusem. Po večerech před ním seděl u ohně a ráno jste okolo našli hromady plechovek od piva, poházené lyže a opřené motokrosové mašiny. Před dvěma lety se už ale vrátil do týmového „hotelového“ režimu.
Skokanská aristokracie z Rakouska přijela na mistrovství světa do Liberce 2009 týmovým busem, podobným, jaký mají cyklistické stáje. „A trávili v něm víc času než v hotelu, protože jsou to děti a tam měly terminály s počítačovými hrami,“ vzpomíná Leoš Škoda, šéf českých skokanů.
Ke kamionu přibude mobilhome
A teď tedy také běžci. Před dvěma lety byli první Švédové. Sice teď vozí ještě jeden přívěs navíc, ale velikostí pojízdné dílny už je trumfli Norové. To vyniká zvlášť, když parkují vedle sebe jako na Holmenkollenu. Za rok je mají doplnit Rusové, rozhazující Putinovy rubly před olympiádou v Soči 2014. „Možná vyměníme spojlery u naší dodávky,“ pousměje se trpce český šéfservisman Jan Pešina. „My uvažujeme ještě o týmovém buse pro závodníky. Obhlíželi jsme je při testech Formule 1 u stáje Red Bull v Barceloně,“ prozrazuje Ulf Olsson, elitní švédský servisman, nyní v norských službách. Ještě loni působil u Polky Kowalczykové, předtím dva roky u Kateřiny Neumannové. Za milion (korun, českých) ročně, povídalo se. Teď stojí na schůdcích u kamionu a otvírá dveře s nastříkanými portréty norských lyžařských hvězd. „Každého to zaujme, sponzorům se to moc líbí,“ ukazuje zejména křičícího drsoně Northuga nebo usmívající se krasavici Johaugovou.
Kamionový návěs na Scanii postavila na míru firma Skab za sedm milionů norských korun, v přepočtu asi 23 českých… Všechny stěny jsou posouvací, takže po zastavení zvětší užitný prostor na 60 metrů čtverečních. „Tady jsme napojeni kabely do elektriky budovy šaten, ale dva dieselové generátory utáhnou celý provoz bez omezení,“ ukazuje Olsson. „A když se pustí větráky, za tři minuty je vzduch čistý,“ vysvětluje, jak udržet podmínky pro dýchání v prostoru plném chemických výparů. Přesto při aplikaci prášků na skluznice raději nasazuje masku. Tu ostatně používá většina servismanů.
Týmy běžců na lyžích na MS 2011
Norsko x Česko
závodníků: 25 x 8
trenérů: 6 x 4
servismanů: 17 x 4
organizační podpora: 6 x 3
lékaři a maséři: 15 x 3
media servis: 3 x 1
800 párů lyží, 17 mužů ve službě
Je tu několik dílenských stolků pro různé činnosti, řada nářadí, vysavače, brusky, vrtačky. Sušičky na boty, ale i kávovar. Podél stěn i ve stojanech napříč stojí pečlivě vyrovnané lyže všech značek, které vybavují norské závodníky. „Vejde se sem přes 800 párů,“ vypočítává Olssonův bratr Perry, který se stará o Pettera Northuga, Marit Björgenovou a Celine Brun-Lie. „Petter nemá žádná privilegia, ani si moc nevymýšlí. Máme podobný cit pro lyže, hodně mi pomáhá s testováním. Jsem sice trochu těžší, ale on má zase větší páru,“ směje se.
Tak to tady funguje. Každý chlapík v zástěře proti lepkavým voskům má na starost dva až tři závodníky. „Dosáhnete tak lepšího a bližšího vztahu,“ říká Ulf Olsson. „Ale pracovat jen pro jednoho, jak jsem to měl u Kateřiny, bylo nejlepší.“
Norský servismanský tým pod vedením Knuta Nystada čítá 12 lidí, tady na šampionátu šestnáct. Z toho dva na celoroční kontrakt, další na částečný jen přes zimu. Na velké akce se najímají další testovači. Tady jím byl skvělý klasik Odd-Björn Hjelmeset, který se jen těsně nevešel do závodního týmu. Obvykle pracují denně od devíti ráno do desíti večer.
Celý realizační tým běžců vede sportovní ředitel Age Skinstad. Má pět trenérů, sekretáře a tři muže na media servis. To vše pro 25 lyžařů. A vládla tu přísná disciplína. Například Northugova přítelkyně, bývalá atletka Rachel Nordtömmeová, teď pracující jako reportérka pro televizi TV2, směla se svým milým hovořit jen po telefonu. Po celý dlouhý měsíc! A pouze soukromě.
Pro srovnání – osmi českým běžcům mazalo v Norsku devět lidí včetně čtyř trenérů. Všichni přijeli dvěma dodávkami, které si museli vystěhovat do dvou servisních místností. „Přitom mazali srovnatelně. Kamion, to je jen špička ledovce,“ chválil je Lukáš Bauer. „Kdybych udělal i bez kamionu to, co Švédové, u žáčků v Krkonoších bych dostal přes záda,“ připomenul trenér a servisman Jan Baranyk bezradné domazání klistrů, které zničilo naděje skandinávské velmoci v mužském skiatlonu.
