Japonsko se má stát první světovou ekonomikou, která bude využívat vodík pro pohon automobilů i pro výrobu elektřiny, vyhlásil japonský premiér Šinzó Abe. Zatím je problém v tom, že se vodík vyrábí z fosilních paliv. Alternativu nabízí Norsko.
Norsko a Austrálie bojují na dálku o to, kdo jako první začne dodávat zkapalněný vodík pro japonskou ekonomiku. Japonský premiér Šinzó Abe vyhlásil ambiciózní plán, že se Japonsko stane první zemí světa, jehož ekonomika bude spotřebovávat jako palivo hlavně vodík.
Austrálie zatím představila výrobu vodíku z hnědého uhlí, Norsko zase pracuje na pilotním projektu, který má vodík vyrábět z obnovitelných zdrojů.
Japonsko se rozhodlo pro „vodíkovou společnost“ mimo jiné v reakci na havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011.
Fukušima stále straší Japonce. Více čtěte:
Šest let po Fukušimě: jádro štěpí Japonce
Abe prosazuje vodík jako pohon pro automobily, pro vytápění domů a jako palivo pro elektrárny, uvedla agentura Reuters.
Roční objem trhu s vodíkem a palivovými články na vodík se odhaduje na 9 miliard dolarů (212 miliard korun) v roce 2030, do roku 2050 by měl dosáhnout objemu 72 miliard dolarů (1,7 bilionu korun). Předpokládá japonské ministerstvo průmyslu.
Premiéra během olympiády
Na přepravě kapalného vodíku se má podílet firma Kawasaki Heavy Industries (KHI) a své technologie hodlá představit už během olympijských her v Tokiu v roce 2020. Zatím jedná o dodávkách vodíku z Austrálie a z Norska.
Od přepravy kapalného zemního plynu k vodíku:
Norské firmy tvrdí, že umí vodík vyrábět z obnovitelných zdrojů, z vodních elektráren a větrných elektráren. KHI v Norsku spolupracuje s Nel Hydrogen, společností, jež vyrábí vodík pomocí vysokoteplotní elektrolýzy.
Ve firmě má podíl také japonská firma Mitsubishi a norská státní firma Statoil. Zkapalněný vodík (LH2) se fakticky stane nositelem zelené energie a KHI jej má dovážet do Japonska v tankerech.
Bjorn Simonsen z Nel Hyrogen uvedl, že firma je schopna dodávat vodík za 24 jenů (5 korun) za kubický metr. Přípravné studie mají být hotovy v roce 2019. KHI zveřejnila odhad ceny vodíku z Austrálie, ten by měl stát 29,8 jenu (6,2 koruny) za kubík.
„Pokud by komerční produkce vodíku v Norsku postupovala rychle, mohla by být dříve než v Austrálii,“ uvedl mluvčí KHI Kejsuke Murakami. Firma má již vybudovánu infrastrukturu pro přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG).
V Austrálii KHI postavila menší loď pro testování transportu vodíku, v plánu je výstavba většího tankeru po roce 2020. Bývalé britské kolonii má projekt podle Japonců přinést pracovní místa. Zatím se uvažuje o výrobě vodíku z hnědého uhlí v australském státu Victoria, potvrdil místní ministr pro přírodní zdroje Wade Noonan.
Chybí infrastruktura
Japonská vláda „vodíkové“ pokusy v tomto roce podpořila částkou 22 miliard jenů, což je asi 20 milionů dolarů. Abe počítá s tím, že do roku 2020 bude v zemi jezdit 40 tisíc aut na palivové články. Automobilka Toyota vyrábí vodíkem poháněné auto Toyota Mirai už od roku 2014. Zatím se těchto aut prodaly jen jednotky tisíc a stanic s vodíkem je v celém Japonsku okolo stovky.
Vodík jako čistou energii vyzdvihl Tung-che Čang, vedoucí centra pro energii na University of Western Australia. „Vodík při spalování neemituje oxid uhličitý,“ řekl v deníku The Guardian. Musí ale být vyráběn z čistých zdrojů, jako je vítr, slunce a voda.
Obavy vyvolává právě to, že je dosud vyráběn hlavně rozkladem zemního plynu. „Přes 95 procent vodíku pochází z fosilních paliv. Mluvit o čistém vodíku znamená, že technologie, která jej vyrábí, bude čistá,“ tvrdí Cédric Philibert, analytik z International Energy Agency.
Dále čtěte:
