Ekonomika největšího evropského producenta je na těžbě a prodeji ropy natolik závislá, že se blíží recesi i přes vydatnou podporu centrální banky.
Na půl plynu Norská ekonomika nefunguje na plný výkon, ačkoli centrální banka tlačí pomyslný pedál úrokových sazeb až k podlaze. Tečkované konce obou čar označují hodnoty, jež odhaduje norská centrální banka.
Klíčová úroková sazba a rezervy ve výkonnosti ekonomiky (v procentech)
Nesrovnalost mezi kapacitou norské ekonomiky a její skutečnou výkonností
Klíčová úroková sazba norské centrální banky
Slabé světlo na konci tunelu Podobně jako v případě jiných velkých ropných producentů potřebuje norská ekonomika diverzifikovat. Děje se tak, když tempo „mimoropného“ ekonomického růstu předčí tempo celkového růstu – ale pořád je to málo.
Index růstu v procentech
Tempo růstu norské ekonomiky bez započtení ropného průmyslu
Tempo růstu celé norské ekonomiky
Ropné investice klesají Proud peněz plynoucí do těžby norské ropy se povážlivě ztenčil již před propadem z léta 2014; až za rok a čtvrt by měl začít znovu posilovat.
Změny v objemu investic (v procentech)
5,2 mil. obyvatel má Norsko. 60 % ztratila ropa na ceně za posledních 15 měsíců. 300 000 pracovních míst je přímo či nepřímo navázáno na ropný průmysl. 22 879 pracovních míst podle deníku Aftenbladet kvůli levné ropě zaniklo do konce září 2015. 3,6 % čítala nezaměstnanost v srpnu 2015 (o rok dříve to bylo 2,1 procenta).
11 % ztratila za posledních 12 měsíců norská koruna proti euru. 0,75 % čítá základní sazba norské centrální banky; do konce roku 2016 bude podle odhadů sazba na nule.
