Obavy z kontaminovaných potravin...
… rostou a společnosti, které dbají na původ svých ingrediencí, se těší ze zvýšené poptávky
Na začátku tohoto roku přišel švýcarský výrobce ingrediencí DSM Nutritional Products s „novým“ vitaminem C. Jeho marketingovým tahem bylo, že pochází z čistotného Skotska, nikoli z rozpínající se Číny, která zajišťuje 80 procent světových dodávek. Byl to však perný prodej. „Měli jsme potíže získat takovou cenu, která by odrážela kvalitu,“ říká šéf firmy pro komunikaci Alex Filz.
To je však minulost. Poté, co se kontaminované produkty made in China ocitly na regálech supermarketů, „not made in China“ se náhle stalo hlavním prodejním lákadlem. Výrobek se značkou Quali-C od DSM vyrazil ze své skotské továrny s více než dvojnásobnou cenou za jednotku vitaminu C. „Je to pro nás obrovská obchodní příležitost,“ říká Filz.
Uprostřed krize s potravinami z dovozu objevují společnosti chytré způsoby, jak získat peníze. Některé, například DSM, hrají kartou, „nejsem z Číny“. Honosnější newyorský potravinový obchod Fairway ujišťuje zákazníky, že žádný z jeho plodů moře není z Číny. Jiné firmy vidí rostoucí obchodní možnosti ve zvýšení bezpečnosti globálního řetězce dodávek. Jedním z velkých hráčů je společnost IBM, která prosazuje systémy sledující dodávky potravin od místa původu až na trh. „Ačkoli je krize, vždy někdo narazí na zlatou žílu. Dokáže-li určit, kde bota tlačí,“ říká krizový konzultant Gene Grabowski, viceprezident společnosti Levick Strategic Communications.
Společnost Freshpet ze Secaucusu v New Jersey, která se specializuje na výrobu krmení pro psy, takovou zlatou žílu objevila. Na konci minulého roku prodávala svou novou přírodní směs masa a zeleniny v sotva 200 obchodech. Většina prodejců uváděla, že jde sice o zajímavý, ale nijak oslnivý nápad, vzpomíná spoluzakladatel Scott Morris.
Zvířata však začala umírat a na počátku března bylo mnoho produktů staženo, protože mohly obsahovat melamin z Číny a průmyslové chemikálie. Společnost Freshpet se zbavila své jediné zámořské přísady, proteinu z Evropy, a rychle posílila svůj marketing. Vytiskla pro obchodníky velké nálepky určené na chladicí boxy, v nichž jsou výrobky uloženy. Hlásaly, že výrobky jsou každodenně připravovány z čerstvých místních ingrediencí. „A najednou obchodníci, kteří se dříve k Freshpetu obraceli zády, začali znovu objednávat,“ říká Morris. Nyní toto krmení pro psy nabízí zhruba tisíc obchodů a dalších tisíc jich má přibýt do konce roku. Odhad prodeje na rok 2007 se více než ztrojnásobil, na téměř 50 milionů dolarů. „Někdy jste dobří - a máte štěstí,“ dodává Morris.
Při současných globálních dodávkách potravin, je však vyřazení všech produktů z Číny pro většinu hlavních potravinářských firem nemožné. Dokonce i tak obyčejné produkty jako cereální tyčinky obsahují ingredience z Indie, Filipín a z Číny, která nyní dodává velké objemy světových vitaminů, jablečné šťávy a dalšího zboží. „Myslím, že většinu lidí překvapí pestrost zdrojů,“ říká konzultant ingrediencí Peter Kovacs.
Poslední strasti donutily mnohé potravinové giganty, aby rychle zavedly přísnější bezpečnostní kontroly importovaných ingrediencí. To představuje velkou příležitost pro houf společností zaměřených na řešení problému. Například společnost Kellogg’s má systémy na monitorování svého globálního potravinového řetězce už dlouhou dobu, ale rozšířila je o trojstupňové audity dodavatelů. Mnohé společnosti také zvětšují seznam složek, které analyzují. „Jedním z důvodů, proč melamin unikal pozornosti, je, že nikoho nenapadlo provádět na něj testy,“ říká Grabowski.
Tento nárůst kontrol je dobrou zprávou pro Gena Ridera, viceprezidenta pro spotřební zboží společnosti Intertek Group PLC pro Severní Ameriku. Tato firma pracuje ve 110 zemích a její vedení sídlí v Londýně. Firma nabízí kompletní systém kontroly kvality pro klienty například Kraft Food, Unilever, Nike a Microsoft. Intertek bude hodnotit a školit dodavatele, testovat produkty a poskytovat i další služby. Od posledních zákazů a odhalení se počet šetření zdvojnásobil, říká Rider. „Společnosti ve zvýšené míře volí outsourcingové služby zaměřené na program kvality,“ uvádí Rider, „pro nás je to ohromné.“
Také společnost IBM vidí na tomto trhu příležitost. Jedním z klíčových kroků k tomu, aby na stůl byly servírovány nekontaminované potraviny, je sledování celé cesty ingrediencí a produktů z polí a továren až do regálů v obchodech. Takový systém vypadá na první pohled jednoduše, ale fakticky je složitý - vyžaduje sofistikované označování zboží a softwaru. „Je to záležitost globálního informačního managementu,“ říká Guy A. Blissett, vedoucí spotřebitelských produktů v Institutu pro obchodní hodnoty při IBM. Technologický gigant se pokouší vydělat na této poptávce poskytováním elektronických štítků na zboží a senzorů k monitorování lodních dodávek nebo zpracovatelských postupů a nabízí počítače a software, aby bylo možné systémy smysluplně využívat.
„Tyto systémy pomáhají společnostem posílit nejen bezpečnost a kvalitu, ale umožňují jim i nabízet lepší výrobky,“ říká Blisset. Například lze zjistit, zda konkrétní hovězí dobytek vyrostl bez hormonů nebo obsahuje-li jogurt bakterii uváděnou v reklamě - a požadovat tedy za něj vyšší cenu.
Obchodníci v zámoří již mají velké zisky díky poskytování těchto informací zákazníkům. Po zjištění bakterie listerie a dalších kontaminovaných potravin v Evropě vytvořil francouzský řetězec hypermarketů Carrefour řadu výrobků se značkou kvality, pocházejících od místních farmářů, kteří souhlasili s přísnými bezpečnostními standardy. Výrobky jsou nyní nabízeny v patnácti zemích a jejich popularita stoupá. V Belgii, kde v minulosti dobytek dostával krmiva kontaminovaná dioxinem, dnes 98 procent hovězího a 56 procent vepřového masa nese značku kvality. Nakupujícím se toto další potvrzení kvality zamlouvá. „Kdykoli nastane krize, chceme být lepší než konkurence,“ říká Roland Vaxelaire, ředitel managementu kvality, odpovědnosti a rizik společnosti Carrefour v Paříži.
V současnosti se velké řetězce v USA začínají vydávat tímto směrem - certifikují potraviny a produkty a přidávají zemi jejich původu. Blissett říká, že velký zájem podporuje jeho byznys: „Společnosti, vyrábějící spotřební zboží, si uvědomují, že k tomu, aby obstály v konkurenci, potřebují mít dobrý kontrolní systém.“ IBM nečeká, jak se trh vyvine. A nedávno se pokusila agresivně vyburcovat spotřebitele pomocí přehledu, ze kterého plyne, že již téměř 40 procent zákazníků z bezpečnostních důvodů změnilo potraviny, jež nakupují.
V posledních letech byli producenti potravin pod neustálým tlakem nakupovat ingredience za nejnižší ceny. To je nevyhnutelně vedlo do Číny. Nyní, říká Filz z DSM, se stále více „odklánějí od rozhodnutí, prováděných pouze na základě ceny, k tomu, co by bylo možné označit jako garanci“. Nepřekvapuje, že DSM poskytuje garanci kvality, spolehlivosti a původu svých výrobků. Je to totiž dobré pro bezpečnost i obchody DSM.
Michael Arndt, Chicago, Jennifer Schenker, Paříž
Biopotraviny, ale s pesticidy Někteří farmáři v Číně zneužívají nejednotných pravidel a falšují štítky na potravinách
Slovo „nezávadný“ na mysl zrovna nepřijde, má-li se popsat současný čínský export. Čínští farmáři dlouhou dobu uspokojovali rostoucí globální poptávku po biopotravinách. Jejich vývoz podle největší čínské certifikační agentury pro biopotraviny dosáhl v roce 2005 350 milionů dolarů (poslednější údaj, který je k dispozici), přičemž v předchozím roce to bylo 150 milionů dolarů. Země nyní představuje pět procent globálního obchodu s těmito produkty a její podíl bude růst, protože začne využívat zemědělství bez chemických hnojiv. Tento biodruh sójových bobů, rýže, mražené zeleniny a ovocných koncentrátů z Číny si razí cestu ke zpracovatelům biopotravin, které zaplavují regály obchodů v USA, říkají dodavatelé.
V důsledku nedávných skandálů se Američané oprávněně ptají, co se v Číně vydává za biopotraviny. Falešné údaje na štítcích biopotravin jsou problémem na celém světě, v Číně je však situace nejhorší. Nejenže má země dvě protichůdné normy pro nezávadné potraviny, zaštítěné dvěma různými ministry, ale je tu také 21 na sobě nezávislých agentur, které mají právo je certifikovat jako biopotraviny. Pouze jedna z nich, Organic Food Development Center (OFDC) z Nankinu, je však akreditovaná u Mezinárodní biozemědělská federace se sídlem v Bonnu v Německu.
Farmáři bez skrupulí využívají zmatku plynoucího z dvojích pravidel. V minulém roce společnost Wal-Mart Stores a další obchodní firmy vytlačily bioprodukty ze svých čínských výprodejů po překvapivé inspekci, která odhalila, že dodavatel používal pesticidy. A certifikovaná biofarma Haobao z provincie Yunnan uvádí, že se jeden exportér pokusil nakoupit její zeleninu a vyvážet ji jako svou vlastní, aby získal certifikát pro biopotraviny. Farma Haobao však nabídku odmítla. „Čínský trh s biopotravinami je chaotický,“ říká Liu Lei, vedoucí yunnanské Asociace zeleného rozvoje reprezentující biofarmy v provincii, „je tu mnoho malých společností, které při pěstování používají pesticidy a chemická hnojiva a pak svou produkci prodávají jako biopotraviny.“
Znepokojení nad kvalitou přimělo některé americké společnosti, aby začaly posílat vlastní lidi na místo a ověřovat, zda jsou čínští farmáři opravdu „bio“. Frutzzo, malý výrobce přírodních šťáv v Alpine ve státě Utah, chtěl získat koncentrát z bobulového plodu z Číny. V březnu, před podepsáním smlouvy na dovoz 30 lodních dodávek kontejnerů se zbožím od dodavatele z provincie Zhejiang, uskutečnil šéf firmy Tony Xanthos dvě cesty. Během nich navštívil farmy, kde zmíněné ovoce, které roste pouze v Číně, pěstují, a také zpracovatelská zařízení na získávání koncentrátu. „Musíme vědět, odkud koncentrát pochází,“ říká Terry Xanthos, syn Tonyho a ředitel společnosti, „a musíme být schopni sledovat jeho cestu až k farmářům.“
Coleman Cowan, New York
GLOBÁLNÍ POTRAVINOVÉ DODÁVKY
Cereální tyčinky, prodávané v obchodech všude na světě, se vám mohou zdát tak americké jako jablkový koláč, ale jejich ingredience pocházejí z celého světa. Přestože se zákazníci v USA chtějí vyhnout potravinám z Číny, jde to velmi obtížně. Zde uvádíme zdroje pro jeden výrobek:
SLADKÁ NÁPLŇ: Kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy a cukr v náplni pocházejí z USA, ale mnohé přídavné látky se vyrábějí v zámoří. Alginát sodný je ze Skotska, kyselina jablečná může pocházet z Itálie, kyselina citronová pak z Evropy nebo USA. Jahodové pyré a vůně, nemluvě o červeném barvivu č. 40, jsou domácí výroby, tedy z USA.
PODPORA ZDRAVÍ: Pšeničná mouka se vyrábí v USA, poté se obohacuje o vitamíny B1 a B2, železo a kyselinu listovou. Tyto doplňky jsou především z Číny. V důsledku nedávných problémů s potravinami někteří nečínští výrobci vitaminů dokázali změnit své postupy.
KONZISTENCE: Celozrnné ovesné vločky, celulóza a slunečnicový olej pocházejí z USA. Většina medu je však z čínské produkce. Lecitinový emulgátor, získávaný ze sóji, pochází z Dánska. Zpevňující guarová guma a carragunan pocházejí většinou z Indie nebo z Filipín.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
