Českobudějovickou teplárnu čekají v následujících letech velmi zásadní změny. Už za čtyři roky by měla výtopna Vráto ukončit spalování hnědého uhlí a začít získávat energii z obnovitelných zdrojů. Tento proces si samozřejmě vyžádá rozsáhlé úpravy celého areálu, kde vznikne takzvaný Energetický park České Budějovice, jehož součástí bude především nové zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO).
Projekt má ale mnohem rozsáhlejší ambice, které počítají se zpřístupněním jeho částí široké veřejnosti. Právě za tímto účelem byly vyhlášeny tři architektonické soutěže, jež se zabývaly obvodovým pláštěm vlastního objektu ZEVO, zpracováním ideové vize pro další využití areálu a zpracováním vize na zpřístupnění cenné okolní krajiny.
Citlivá přestavba stávajících budov
V druhé části soutěže nyní zvítězilo tuzemské architektonické studio Ateliér A8000. Odbornou porotu zaujal jeho návrh udržitelné proměny části objektů z roku 1989 na výrobní laboratoře a dílny FabLab s celoročním provozem. Na výsledné podobě návrhu se podílelo také krajinářské studio Krejčiříkovi a organizace Make More, která stojí třeba za českou sítí festivalů Maker Faire.
Asi nejzásadnějším principem vítězného návrhu je skutečnost, že se má jednat o citlivou a udržitelnou přestavbu existujících budov. Ty budou z větší části zachované, pouze se upraví, aby byly vhodné pro nové účely. Atraktivita celého areálu má tak, jinými slovy, stát především na již existujících kvalitách místa, které budou nadále rozvíjeny.
„Náš návrh naplňuje všechny tři pilíře udržitelnosti – ekonomický, sociální i environmentální. Chceme zde vytvořit trvalý život, který bude vycházet z potřeb místních a povede k rozvoji východní části Českých Budějovic v živou součást města,“ vysvětluje architekt zmíněného ateliéru Martin Krupauer.
Kavárna, kino, coworking
V areálu staré výtopny má podle vítězného návrhu vzniknout největší český FabLab, jenž bude sloužit jako multifunkční centrum. Termín FabLab označuje celosvětovou síť výrobních laboratoří a dílen, která v sobě zahrnuje moderní technologie i klasické nástroje a kromě výzkumníků slouží rovněž široké veřejnosti, inženýrům, podnikatelům, studentům a žákům.
Nový FabLab se má zaměřit především na technologie, vzdělávání, inovace, vývoj prototypů, podnikání, ale i setkávání a zábavu. Areál tak zájemcům nabídne coworkingová místa, kavárnu, společenské akce, kino, nejrůznější besedy, dílny, workshopy, kurzy nebo místo pro pořádání příměstských táborů.
„České Budějovice a celý region získají skrze FabLab silnou organizaci reagující na potřeby moderní doby jak z hlediska vzdělávání, tak i výzkumu, podnikání, dostupnosti čistých energií a mobility. Vytvoří zároveň prostor pro seberealizaci a kreativní rozvoj široké veřejnosti a bude komunitním centrem východní části města. Tento jinde úspěšný koncept umožní studentům, podnikavcům a výzkumníkům stát se konkurenceschopnými na mezinárodním poli a vytvoří robustní inovační infrastrukturu,“ říká Ondřej Kašpárek z organizace Make More.
Celoroční a celodenní život
Kromě multifunkčního FabLabu budou důležitou součástí komplexu také studentské koleje pro nedalekou Vysokou školu technickou a ekonomickou (VŠTE) s celkovou kapacitou až 250 lůžek. Konstrukčně se má jednat o utilitární modulovou výstavbu s možností etapizace.
Studenti by v nové budově měli ocenit především výhledy do okolní krajiny s rybníky, zelené střešní terasy a studovny vzájemně propojené lávkami z recyklovaných konstrukcí dopravníků uhlí. Právě propojení s vědeckým a komunitním zázemím FabLabu má podle plánu architektů zajistit, že v areálu bude celoroční a celodenní život.
Velkou výhodou pro celý komplex má být rovněž přítomnost ZEVO, které zajistí dostupnost obnovitelné elektřiny a zbytkového tepla. Díky tomu může vzniknout ideální propojení s výzkumnými i produkčními skleníky provozovanými přímo v místě. „Náš návrh změní negativní vnímání lokality občany. ZEVO získá další přidanou hodnotu a poskytne příležitost pro jedinečné vzdělávání. Kromě toho se stane významným kulturním a společenským hubem s regionálním přesahem, jako je tomu ve stovkách evropských metropolí,“ uzavírá architekt Krupauer.
