Němci chtějí v unii prosadit vyšší zdanění variabilní složky manažerských platů
Tristní bilanci některých bankovních domů se rozhodli němečtí poslanci vylepšit svérázným způsobem. Hodlají totiž prostřednictvím zvýšení daní osekat platy vysokých manažerů. Právě oni prý ve snaze vylepšit si bonusy navázané na zisk firmy neváhali více riskovat a mají lví podíl na problémech některých bank. Tímto způsobem Němci návrh hájí. „Bonusy a odměny by se proto měly zdaňovat vyšší sazbou,“ prohlásila v polovině listopadu v německém Bundestagu poslankyně za stranu Zelených a členka finančního výboru Christine Scheelová. O jakou sazbu by mělo jít, zatím neupřesnila. Než půjde návrh na úroveň Evropské unie, musejí se prý poslanci domluvit v německé vládní koalici.
Ještě více regulace
Snahy regulovat platy bankovních bossů na úrovni Evropské unie potvrzuje i české ministerstvo financí. „Posuzování možných negativních dopadů systémů odměňování vrcholových manažerů na přijímání nebo podstupování rizika finanční instituce je součástí opatření, která se v současnosti připravují v reakci na finanční krizi. Podoba konkrétních opatření není doposud známa,“ uvedla náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Podle ní ale není pravděpodobné, že by situaci vyřešilo vyšší zdanění příslušných složek platu.
Tématem se už zabývalo také říjnové zasedaní Rady Ecofin, jejímiž členy jsou ministři financí Evropské unie, a Evropské rady, v níž působí nejvyšší představitelé zemí EU. Oba orgány ale přijaly jen obecné závěry, kde o daňové regulaci není ani zmínka. Rada Ecofin tvrdí, že problematika odměňování by se měla řešit na úrovni akcionářské kontroly, tedy třeba schválením příslušné politiky odměňování nejvyšších představitelů. Naproti tomu Evropská rada přijala usnesení, ve kterém „důrazně vyzývá všechny subjekty ve finančním systému, zejména v odvětví bankovnictví, aby nesly svou odpovědnost“. V materiálu se také píše: Evropská rada zdůrazňuje, že odměny vrcholových manažerů musejí odpovídat jejich skutečnému výkonu, což platí i pro odstupné (takzvané „zlaté padáky“), jehož výše by měla odpovídat skutečnému přínosu daného manažera k úspěchu společnosti. Stejně tak je třeba dbát na to, aby výnosy z akciových opcí nebo systém odměňování, zejména ve finančním odvětví, nevedly k přijímání nadměrného rizika nebo přílišnému zaměření na krátkodobé cíle.
V listopadu se pak na stejné téma bavili i účastníci zasedání skupiny G20 ve Washingtonu. „Ze závěrů tohoto jednání je patrné, že země G20 jsou si vědomy možného podílu způsobu odměňování na současné krizi. Zdůrazňují, že je nutné nastavit tyto procesy tak, aby pro manažery nebylo výhodné podstupovat přílišné riziko a dávat přednost krátkodobým ziskům před dlouhodobými,“ upřesnila za ministerstvo financí Hájková.
Plácnutí do vody
Populistické gesto, které znepříjemní život managementu, přinese nic neřešící administrativní zátěž. Tak označují nový německý plán někteří ekonomové. „Snaha vymýšlet speciální daně na bonusy šéfů bank či jiné způsoby, jak mimořádně zdanit jejich příjmy, jsou populistickým plácnutím do vody. Jde o peníze akcionářů, kteří by se měli ve vlastním zájmu postarat, aby výkon a ohodnocení managemantu byly v souladu,“ prohlásil hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek, který varuje před riziky, která by nová regulace mohla přinést. „Řešením krize není všechno zregulovat včetně platů šéfů bank. Země, které se touto cestou vydají, mohou s rukama v klíně počkat, až se z jejich území postupně vytratí všechny banky a přemístí své centrály do země, kde nebudou platit nesmyslné regulace,“ tvrdí Marek. Podel něj je další riziko i v tom, že se pozapomene na efektivnější regulaci finančních služeb: „Bude jen více regulace za každou cenu, hlavně pokud to nese politický kapitál.“
