Přes malá okna je vidět zasněžené otrokovické letiště. Za pár hodin ale musí traktor s radlicí haldy sněhu odklidit. Uvnitř výrobní haly čekají dva zbrusu nové letouny Zlin Z242. Technici jim už jen lepí znaky na křídla.
Ještě než letouny rozloží do kontejneru, musí je tovární piloti Zlin Aircraftu otestovat. Pokud zkušební let z otrokovického letiště dopadne dobře, během několika týdnů je dostane bolivijská armáda.
„Zájem je především o stroj Zlin Z242, což je dvoumístný akrobatický letoun používaný pro výcvik v armádách celého světa. Aktuálně jich dodáváme devět do Bolívie, čtyři jsou už hotové. Pro maďarskou armádu zase montujeme dva letouny Z242 a dva Z143,“ vypočítává Miloslav Tutter, majitel Zlin Aircraftu.
Do otrokovické fabriky, jejíž třiaosmdesátiletá historie je propojená s firmou Baťa, přišel v roce 2009. Společnost Moravan Aviation tehdy skončila v insolvenci, Tutterův Zlin Aircraft tradici obnovil. „Výrobu jsme zahájili v roce 2010, fabrika byla nefunkční a zdemolovaná. S obchody jsme museli začínat od nuly,“ vrací se Tutter do minulosti. Výrobu pomohla nakopnout zakázka pro mexické námořnictvo, v letech 2013 a 2014 odebralo celkem 22 letounů.
A nejde jen o americký kontinent. Letouny Zlin se vracejí i do Evropy. Tutter vypichuje Slovinsko, Chorvatsko, Polsko, Maďarsko či Bulharsko. „Dvě letadla máme v Kazachstánu, v září tam dodáme další dvě Z 242. V Řecku budeme usilovat o vítězství v tendru na větší počet letadel. O práci zkrátka není nouze,“ těší Tuttera. Se 170 zaměstnanci dokáže vyrobit maximálně dva až tři kompletní letouny měsíčně. Letos by jich tu chtěli zkonstruovat dvacet.
V prvé řadě vlastní letouny
Současné dění v otrokovickém Zlin Aircraftu, proslaveném kromě cvičných a akrobatických strojů i legendárním žlutým čmelákem, dobře odráží situaci celého domácího leteckého průmyslu. V 90. letech minulého století jeho jméno upadalo, protože české výrobky ztratily konkurenceschopnost a firmy zaspaly ve vývoji. V poslední době však nastal opačný trend. Obor je na vzestupu a o letadla je zase zájem.
Poznáte to i v největší české letecké továrně Aero Vodochody. Zatímco její minulé vedení se soustředilo především na výrobu součástek pro zahraniční stroje, s příchodem italského šéfa Giuseppa Giorda se na první místo opět dostala výroba vlastních letounů. Jde o novou generaci cvičných L-39NG a podzvukových bitevníků L-159 Alca.
Přečtěte si, jak výrobu letadel v Česku komentuje Pavel Páral:
Komentář: Krátký dolet
„Celosvětově roste poptávka po lehkých bojových letounech. Zároveň roste naše viditelnost na trhu díky našim mezinárodním zákazníkům, kteří využívají letouny k bojovým i výcvikovým aktivitám,“ přibližuje Tereza Vrublová, mluvčí Aera Vodochody.
Na mysli má nasazení strojů L-159 proti pozicím takzvaného Islámského státu v Iráku a odprodej několika dalších do výcvikové firmy Draken International ve Spojených státech. Bagdád dostal dohromady dvanáct letounů. I díky pomoci státu a ministerstva obrany tak Aero Vodochody konečně získalo referenční zakázky.
O proudových strojích z Odoleny Vody se ve světě opět začalo mluvit a ve hře jsou nyní údajně dva vážní zájemci. „Zaměřujeme se na Jižní Ameriku, severní Afriku, Blízký východ a také Společenství nezávislých států,“řekl v rozhovoru pro týdeník Euro Giuseppe Giordo. Konkrétnější být nechce.
Vyrábět dva proudové letouny zároveň prý není zádrhel. A to ani s ohledem na přání zákazníků - i když L-39NG může plnit bojové úkoly, jde především o výcvikový stroj. A naopak L-159 je stavěný pro bitevní mise. Takže se oba ve službě doplňují. „Aero se intenzivně připravuje na rozjezd výroby letounů L-39NG, jednáme s naším dodavatelským řetězcem, aby byl připravený na případnou sériovou výrobu. Zároveň ale jednáme i s dodavateli klíčových komponentů pro L-159, kteří již také počítají s možností obnovení výroby,“ pokračuje Vrublová.
Kunovický otazník
Z optimistického vývoje českého leteckého průmyslu vyčnívá snad jen kunovická společnost Aircraft Industries. V minulosti se se svými dopravními stroji L 410 zaměřila především na ruský trh, což se kvůli propadu rublu ukázalo jako velmi špatné rozhodnutí.
Současný obrázek Aircraftu Industries vypadá následovně: nespokojení zaměstnanci, přežité insolvenční řízení a razantní pokles dodávek - předloni čtyři letouny, v roce 2016 pět. Letos by se už situace měla změnit, hovoří se o plánech na prodej zhruba tuctu strojů.
| Nejznámější česká letadla |
|---|
| Letouny Zlin (Zlin Aircraft, Otrokovice)  Tradiční moravský výrobce založený už v roce 1934 se stále zaměřuje na výrobu vlastních akrobatických a výcvikových vrtulových letounů. Největší zájem je dnes o dvousedadlový Z 242 a čtyřsedadlový turistický letoun Z 143 LSi. |
| L 410 a L 410 NG (Aircraft Industries, Kunovice)  Jestli nějaký výrobek udělal reklamu českému průmyslu po celém světě, pak je to civilní dopravní letoun L 410 z Kunovic. První let absolvoval v roce 1969, od té doby se jich vyrobilo 1140. I když je v poslední době firma Aircraft Industries v potížích, produkci L 410 stále zachovává - v roce 2015 dodala čtyři do Alžírska a Bangladéše - a navíc připravuje modernizovanou verzi L 410 NG s větším zavazadlovým prostorem a vyšší rychlostí. |
| L-39 Albatros, L-39NG + L-159 Alca (Aero Vodochody, Odolena Voda)  Československému vojenskému průmyslu zase udělal globální reklamu výcvikový letoun L-39 Albatros vycházející z L-29 Delfín, kterého se vyrobilo tři a půl tisíce kusů. Albatrosů se od konce 60. let do začátku 90. let vyrobilo několik tisícovek, dodnes jich stále i díky jednoduché údržbě létá kolem dvou a půl tisíce. Aero Vodochody loni sestavilo modernizovanou verzi L-39NG, souběžně s tím po několika letech oživilo i projekt podzvukového bitevníku L-159, který měl dlouhou dobu pověst téměř neprodejného stroje. S příchodem italského šéfa Giuseppa Giorda se na první místo opět dostala výroba vlastních letounů. |
„Jedna z možných budoucích linek je, že stará L 410 se budou montovat v Rusku ze součástí vyrobených u nás - všechny západní firmy to dělají stejně, protože se tak ušetří vysoké dovozní clo - a v Kunovicích se uvolní kapacita pro nový L 410 NG, který je přijatelnější pro vyspělé trhy,“ přemítá Josef Kašpar, prezident Asociace leteckých výrobců ČR.
Aircraft Industries by mohl těžit z obchodních úspěchů Aera Vodochody. Už několik měsíců se totiž šeptá o tom, že by středočeská společnost jednou mohla do Kunovic převést část výroby. V tuto chvíli se nemůžeme k budoucnosti Aircraftu Industries vyjadřovat,“odmítá Tereza Vrublová takové spekulace komentovat. „Když přineseme do České republiky novou práci, Kunovice jako jeden z největších hráčů na českém leteckém trhu z toho budou také profitovat,“ dodává jedním dechem.
Jihlavské větrání na gripenu
Kromě výrobců kompletních letadel sídlí v Čechách a na Moravě desítky menších továren, kde vznikají součástky pro světový letecký průmysl. „Mluvíme o hydraulických systémech, elektronice, leteckých přístrojích,“ vypočítává Josef Kašpar.
Podle statistických dat celý letecký průmysl rok od roku roste. Zatímco v roce 2014 se v Česku vyrobily díly pro civilní letouny za 5,8 miliardy korun, předloni to bylo už o 200 milionů víc. Mnohem větší skok se ve stejném období odehrál u produkce součástek do motorů. České firmy jich v roce 2015 udělaly za 4,36 miliardy, což znamená meziroční nárůst o 730 milionů korun. A podle odhadů obor poroste podobnou rychlostí i dál. Že se firmám loni dařilo, potvrzuje i Josef Kašpar. Mezi podnikateli v této oblasti prý panuje dobrá nálada.
Čtěte:
Ředitel Aera Vodochody: Chceme se vrátit do Egypta
Mnohaletou tradici ve výrobě komponentů má společnost Jihlavan. Zaměřuje se především na hydrauliku. U civilních letounů jde hlavně o podvozky a brzdné systémy, pro supersonik Jas-39 Gripen kromě jiného sestavuje i přístroje pro odvětrávání kanonu.
Dlouhou historii má i pražská Mikrotechna. Vojenští piloti František Klepš a Zdeněk Vinopal ji v roce 1925 založili, aby se do přístrojových desek českých letadel mohly montovat tuzemské přístroje a jejich „budíky“ zjednodušily noční létání. Modřanská Mikrotechna vyrábí rychloměry a výškoměry dodnes. Třeba signalizátor nebezpečného tlaku mají v kabině L-39, L-59 i L-159.
Po všech privatizačních nezdarech
Experti předpovídají, že český letecký průmysl se v nejbližších letech nemusí bát nedostatku zákazníků, většímu rozjezdu však nyní brání - jako v jiných oblastech - chybějící zaměstnanci. Výroba letounů dnes doplácí na to, že v minulosti zanikla řada odborných škol a na trhu chybějí potřební odborníci.
„Mladých je hodně, ale jejich dovednosti pokulhávají, dle mého názoru se na tom podepsal systém našeho školství,“ zlobí se Miloslav Tutter ze Zlin Aircraftu. A tak pomáhá s restartem vzdělávání. „S několika učilišti a průmyslovými školami připravujeme projekt, kde bychom se podíleli na výuce leteckých dělnických profesí,“ doplňuje Tutter.
S problémovým letounem A400M pomůže Praha. Přečtěte si více
Josef Kašpar potvrzuje, že funguje zapojení nejlepších expertů přímo do výuky a účast vysokých škol a jejich studentů na vývojových projektech. „Navíc musíme po všech privatizačních nezdarech devadesátých let pořád dokazovat, že letecký průmysl má budoucnost, a vytvářet dlouhodobé plány,“ krčí Kašpar rameny.
Domácí letecký průmysl má ještě další slabinu, poměrně zásadní. Když už se objeví nějaký nadějný expert, velmi často jej k sobě nalákají velcí zahraniční výrobci. Jejich platovým možnostem nedokážou české firmy konkurovat. „Nicméně mladí si neuvědomují, že tady tvoří celé letadlo a podílejí se na finálním produktu, zatímco u těch velkých třeba dvacet let dělají jenom jednu pojistku,“ věří Tutter své strategii.
Přípravu specialistů by mohl urychlit i vznik nového provozu GE Aviation. V České republice chce do pěti let vyrábět turbovrtulové motory a zaměstnat až pět stovek vysoce kvalifikovaných lidí ve vývoji, výrobě a opravách.
Sedmdesát let s trenérem
Jestli něco může atraktivitu oborů umocnit, jsou to právě letouny „made in Czech Republic“ v barvách cizích států. A k tomu je potřeba, aby čeští výrobci své produkty neustále zlepšovali a modernizovali.
Zlin Aircraft právě dokončil vývojovou studii nového dvoumístného akrobatického speciálu pro výcvik vojenských pilotů. Teď se čeká na konstruktéry a technology, kteří vytvoří speciální tým pro jeho prototypovou a výrobní přípravu.
„Česká republika patří mezi ,nejletečtější'země světa,“ myslí si Josef Kašpar. „Musíme být pyšní na to, že dokážeme navrhnout a vyrobit kompletní letadlo. To neumí moc zemí na světě,“ chválí Kašpar domácí odborníky.
Přesně po 70 letech, kdy se z plochy otrokovického letiště vznesl k prvnímu letu nesmrtelný stroj Z-26 Trenér, jehož tam v různých variantách vyrobili téměř patnáct set kusů, se český letecký průmysl chystá k dalšímu velkému rozletu.
Dále čtěte:
