Íránsko-americké vztahy jsou v posledních letech značně komplikované. Vzájemná nenávist vygradovala během letošního ledna, kdy během útoku amerického dronu zemřel jeden z íránských armádních předáků Kásem Sulejmáni. Světová veřejnost poté několik týdnu žila v obavách z eskalace sporů, k odvetným krokům však íránský režim nepřistoupil.
Stav současných vztahů je do značné míry odvozen od jaderné dohody z roku 2015. Podle ní se měl íránský režim vzdát jaderných zbrani výměnou za větší zapojení do mezinárodního obchodu. Americký prezident Donald Trump však opakovaně od svého zvolení v roce 2016 opakoval, že jaderná dohoda je „možná nejhorší dohodou v historii“. O dva roky později už Íránce Trump obvinil z nedodržování podmínek dohody a americký podpis stáhl. Ostatní signatáři - Rusko, Čína, Německo, Francie a Velká Británie - dohodu podporují i nadále.
Součástí dohody je právě i zrušení zbrojního embarga, které na Írán bylo uvaleno už před více než dekádou. Podle jaderné dohody v případě, že Íránský režim bude podmínky dodržovat, zbrojní omezení bude zrušeno v roce 2020. Tak se také nakonec stalo, jelikož návrh Spojených států, aby bylo embargo prodlouženo, byl vetován Ruskem a Čínou. Ani ostatní, běžně spojenecké státy, Američany nepodpořily. Ozývaly se i názory, že USA nemají nárok prodloužení navrhovat, jelikož z dohody předčasně odstoupily.
Tím se však americká administrativa nenechá zastrašit, ústy šéfa diplomacie Mikea Pompea upozorňuje, že v případě porušení zbrojního embarga OSN dojde k jednostranným sankcím Spojených států. „Kdo poruší zbrojní embargo OSN ohledně Íránu, ten riskuje sankce,“ uvedl Mike Pompeo. „I nadále čelíme bok po boku s našimi spojenci a partnery íránskému destabilizačnímu chování,“ doplnil ministr obrany Mark Esper. Spojené státy tak přistoupily k jednostrannému obnovení zbrojního embarga OSN, ač většina států už dříve upozorňovala, že Američané na takový krok nemají právo a proto budou obnovené embargo ignorovat.
Zástupci íránské vlády s chováním Spojených států nesouhlasí. „Írán bude i nadále věřit, že může působit v rámcích mezinárodních dohod,“ prohlásil mluvčí íránského ministra zahraničí. Podle něj se Američané obávají, že by se Írán navrátil na trh technologií a zbrojního exportu.
„Na rozdíl od Američanů neděláme vše pro peníze,“ ohradil se íránský ministr obrany. Podle Teheránu lokální zbrojní výroba zvládne pokrývat 90 procent potřeb armády, proto Íránci plánují využít spíše možnosti exportu nežli importu. Ministr zahraničí vyloučil, že by íránská vláda usilovala o nekonvenční zbraně nebo o zbraně hromadného ničení, podle něj takové prostředky v Íránu „nemají žádné místo“.
Jaderná dohoda byla v době uzavření považována za
největší diplomatický úspěch společné zahraniční politika členských zemí
Evropské unie. S dohodou měl od začátku problém hlavně Izrael, který i
v současné době podporuje americký postup. Samotné unijní země mají
aktuálně platné zbrojní embargo až do roku 2023.
