Tuzemský filmový průmysl šlape na plné obrátky a o českém filmu se znovu mluví v zahraničími
Když Helena Fraňková nastupovala v roce 2006 jako referentka na ministerstvo kultury, potácel se tuzemský filmový průmysl v hluboké krizi. Okolní země začaly zavádět pro filmaře pobídky a zahraniční produkce o Česko přestaly jevit zájem. Mezi roky 2004 a 2009 se objem tuzemské filmové produkce propadl o 85 procent - na něco málo přes 700 milionů korun.
Pobídky pro filmaře se v Česku i s přispěním Fraňkové, která je dnes šéfkou Státního fondu kinematografie, podařilo s velkým zpožděním zavést až v roce 2010. Česko se začalo úspěšně vracet na filmovou mapu světa, přičemž v posledních třech letech u nás zahraniční produkce utratí ročně 4,5 až pět miliard korun.
„Bez pobídek by do Česka filmaři vůbec nepřijeli. Vroce 2017 se už neřeší, jestli nějaký stát filmové pobídky má, nebo nemá. Když je nemá, tak je prostě hloupý,“ říká Fraňková. Filmový průmysl v Evropě je tak podobně pokřivený jako například zemědělství a bez státních pobídek by nefungoval.
Slovní úloha
Česká filmařina je nyní ve velmi dobré kondici a vypadá, že to ještě chvíli vydrží.
V roce 2016 se tu točily hned tři velké zahraniční seriály Britannia, Knightfall a Genius. Všechny jsou dobové a v Česku kompletně vznikaly jejich první desetidílné řady. Dohromady tu strávily 330 natáčecích dnů, využily desítky lokací a proinvestovaly 2,7 miliardy korun. „Loňský rok byl extrémně úspěšný. Ty seriály jsou obrovské věci, které zaměstnaly na řadu měsíců stovky lidí,“ říká Ludmila Claussová, šéfka České filmové komise, která propaguje tuzemský filmový průmysl v zahraničí. O úspěchu vypovídá i to, že „miliardovou lokací“ označil loni Českou republiku týdeník Variety, vůbec nejčtenější odborný filmový magazín na světě.
Zahraniční produkce mají o Česko zájem i kvůli kvalitním filmařům, kteří mají dobré vybavení ajsou samozřejmě trochu levnější než třeba v Londýně.
„Na Barrandově jsem točil pro Američany televizní seriál Knightfall. Když vezmu filmaře, jsou na velmi vysoké úrovni. Jedná se o jedny znejkvalifikovanějších lidí, které jsem poznal,“řekl týdeníku Euro francouzský kameraman Nicolas Bordier, který kvůli své české přítelkyni pendluje mezi Paříží a Prahou. Tuzemští filmaři jsou navíc v zahraničních filmech čím dál víc zainteresováni ijako koproducenti, což poskytuje pomocným kameramanům, střihačům a dalším profesím možnost vstupovat do filmů autorsky.
Zahraniční produkce teď nicméně tlačí na to, aby Česko pobídky ještě zatraktivnilo. V současnosti mohou tuzemští i zahraniční filmaři požádat o vrácení 20 procent prostředků, které na natáčení v tuzemsku proinvestují. Státní fond kinematografie zvažuje zvýšení této vratky na 25 procent, aby přitáhl víc produkcí. V současnosti dělá výpočty, jestli se to vyplatí. „Pokud se vratka zvýší na 25 procent, přijde pravděpodobně stejný objem filmových zakázek jako dosud plus zcela nový, zatím nedefinovaný objem nových zakázek, které,za 20 procent nechodily'. A kolik to asi tak může být dohromady? To je slovní úloha, kterou řešíme,“ ptá se Fraňková.
Musela by se tak navýšit i částka 800 milionů korun, kterou stát na pobídky (vratky filmařům) do fondu kinematografie přislíbil na roky 2016 až 2019. Fond je přitom pořád závislý na libovůli vlády, která může každý rok při vytváření rozpočtu říct, že to není priorita, a peněz pošle méně. Usiluje proto o nalezení způsobu, jak získávat prostředky na podporu filmu trvale. V úvahu přichází nějaká forma odvodu spotřební daně. Podobně jako fond dnes dostává korunu z každé vstupenky do kina na podporu české kinematografie.
Nový Švejk
Z dobré konjunktury těží i český film. Jen minulý rok vČesku proběhlo přes 70 premiér tuzemské provenience, například v roce 2006 to přitom bylo jen 21. Snímky jako Já, Olga Hepnarová bodují na zahraničních festivalech, ale na české filmy chodí i tuzemští diváci. Nový rekord - přes milion diváků - trhla nedávno pohádka Anděl Páně 2 Jiřího Stracha a dohromady loni do kina přišlo rekordních 15 milionů lidí. V návštěvnosti vlastních filmů jsme byli v Evropě na druhém místě, za námi skončil třeba itak filmový národ, jako je Francie.
O dobré kondici filmu svědčí i to, že se filmaři nevyhýbají t ěm nejtěžším látkám.
Loni získal režisér Bohdan Sláma od státního fondu příspěvek 17 milionů korun na nové zfilmování Osudů dobrého vojáka Švejka s Pavlem Liškou v hlavní roli. Okamžitě to vzbudilo vlnu protestů. Někteří skalní příznivci „klasické“ filmové adaptace Švejka, která je založena na obrázcích Josefa Lady, dokonce mluvili o jejím „zneuctění“.
Státní fond kinematografie loni podpořil ještě několik dalších filmů. Nejvíce -23 milionů korun - získal vysokorozpočtový biografický snímek Petra Václava o skladateli Josefu Myslivečkovi.
Státní peníze dostal i závěrečný díl Jarchovského a Hřebejkovy rodinné trilogie Zahradnictví nebo pohádka v režii Marka Najbrta s názvem Čertí brko. Není přitom pravda, že se filmy točí jen kvůli státní podpoře. „Bez podpory by se natočily sra*ky, ale točilo by se,“ říká lapidárně filmový producent, který nechce uvést své jméno.
Ta přitom nemusí být jen státní. Film dlouhodobě podporují některé velké tuzemské firmy. K nejaktivnějším patří energetici innogy (dříve RWE). „Loni jsme investovali do hraných snímků Polednice, Křižáček, Teorie tygra a úspěšné pohádky Anděl Páně 2. Letos jsme koproducentem trilogie Zahradnictví, nového snímku Svěrákových Po strništi bos a druhého Krobotova režisérského počinu Kvarteto,“ vypočítává mluvčí Martin Chalupský, podle něhož firma český film ročně podpoří pětadvaceti miliony korun.
Poté, co se filmový průmysl v tuzemsku potácel na okraji zániku, to teď vypadá, že přišla nová filmová vlna, podobná té z60. let minulého století. •
Filmové pobídky Od června 2010 nabízí Česká republika, stejně jako řada evropských zemí, ale také regionů v USA, Kanadě nebo Austrálii, pobídky pro filmovou a televizní produkci. Je to reakce na pobídky ostatních zemí a cílem je přilákat filmaře. Pobídky se vztahují na české i na zahraniční produkce natáčené v Česku a mají formu vratky ve výši až 20 procent tzv. uznatelných nákladů utracených při audiovizuální produkci. Vratka je žadatelům vyplácena přímo státem po ukončení produkce. Například ve Velké Británii nebo Maďarsku ale fungují formou daňových úlev. V roce 2013 začal platit zákon o audiovizi, přičemž vznikl i nový Státní fond kinematografie, který je nezávislý na ministerstvu kultury. Teprve v roce 2014 se však s ministrem kultury Danielem Hermanem, ministrem financí Andrejem Babišem a premiérem Bohuslavem Sobotkou podařilo vyjednat, že stát do fondu vloží 800 milionů korun ročně. ZDROJ: ČESKÁ FILMOVÁ KOMISE, STÁTNÍ FOND KINEMATOGRAFIE Češi chodí do kina V roce 2016 lidé překonali v návštěvách kin patnáctimilionovou hranici.
Češi chodí do kina V roce 2016 lidé překonali v návštěvách kin patnáctimilionovou hranici.
Počet diváků
Čisté tržby (v Kč)
Peníze pro český film Rozpočet Státního fondu kinematografie na podporu české kinematografie
Peníze na pobídky Rozpočet Státního fondu kinematografie na filmové pobídky
POZNÁMKA: ZEJMÉNA U POBÍDEK ČÍSLA NEMUSEJÍ KORESPONDOVAT SE SKUTEČNOU SUMOU, KTEROU FOND NA PODPORU FILMU VYPLATÍ.
O autorovi| Jiří Zatloukal, zatloukal@mf.cz