V jižní Evropě dojde k vyšší spotřebě elektrické energie kvůli klimatizacím, v severní Evropě by měla spotřeba elektřiny do období 2080 až 2099 klesnout. Nároky na přenosové soustavy během denní špičky budou vyšší, uvádí vědci z institutu pro výzkum dopadů změn klimatu v Postupimi.
S předpokládaným oteplováním planety bude v některých oblastech stoupat také spotřeba elektrické energie. V Evropě to bude platit zejména pro země na jihu kontinentu, což bude způsobeno využíváním klimatizací. Naopak na severu by měla poptávka po elektřině klesat.
Vyplývá to z projekcí vědců Institutu pro výzkum klimatických změn v Postupimi. Změny budou vyžadovat větší nároky na distribuci elektřiny po Evropě a na integraci přenosových soustav, jež budou muset reagovat na nárůst objemu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Výměna zelené elektřiny mezi Norskem a Německem:
Zelená rovnováha. Mezi Německem a Norskem poteče energie obřím kabelem
„Obnovitelné energie jsou stále více časově i místně proměnlivé a jejich vliv můžete ovlivnit zvýšením kapacity rozvodné sítě,“ řekl Anders Levermann, profesor dynamiky klimatického systému v Postupimi, jenž je jedním z autorů studie. Na ní se podíleli i kolegové z kalifornské univerzity v Berkeley.
Vědci srovnali údaje z let 2006 až 2012 v 35 evropských zemích a zveřejnili projekci spotřeby elektřiny během denní špičky do období 2080 až 2099 s ohledem na změny klimatu. Modely rozdělili také podle toho, zda bude Evropa naplňovat klimatické cíle podle pařížské dohody, nebo ne.
Projekce spotřeby elektřiny v Evropě:
Pokud by státy nečinily žádná opatření, k největšímu průměrnému zvýšení spotřeby elektřiny během špičky by došlo v Portugalsku, Španělsku nebo Srbsku (až o 7,7 procenta), naopak k významnému snížení by došlo ve Skandinávii, ve Švédsku a Norsku (mezi 4 a 5 procenty).
Celkový dopad na Evropu by měl být podle vědců nulový, ale dojde k výrazné polarizaci spotřeby mezi severem a jihem. To bude mít významné důsledky pro přenosovou infrastrukturu, navrhování energetické účinnosti a skladovací kapacity energie.
Důvodem má být využívání klimatizací na jihu, zatímco na severu bude pokles pravděpodobně způsobem tím, že vytápění v zimě není ve větším měřítku spojeno s používáním elektrické energie.
Jak se vyvíjí cena elektřiny pro české spotřebitele?
Dobře pro ČEZ, špatně pro spotřebitele. Cena elektřiny na burze strmě roste
Lucas Davis z University of California v Berkeley tvrdí, že výzkum je užitečný pro plánování evropské energetické infrastruktury. Faktor používání klimatizace je podle něj klíčový pro spotřebu elektřiny během horkých dnů.
„Autoři dospěli k tomu, že velký nárůst spotřeby elektřiny nastane během horkých dnů. Pokud by k tomu došlo už zítra, přenosový systém nebude připraven,“ řekl pro Guardian odborník na ekonomické aspekty energetiky.
Nárůst používání klimatizací je přitom podle něj nejvíce podceňovaným faktorem při debatě o klimatických změnách. Chybí zejména opatření zlepšující tepelnou izolaci domů a také zlepšující energetickou efektivitu klimatizace.
„Klimatizace je skvělá. Nechtěl bych žít v Houstonu, Miami nebo Phoenixu bez klimatizace. Ale přináší to ohromný tlak na naše elektrické systémy a vede to k emisím miliard tun oxidu uhličitého ročně,“ zdůraznil.
| Klimatizace v ČR |
|---|
| Využívání klimatizací v domácnostech se v Česku zatím na spotřebě elektrické energie projevuje minimálně, v řádu desetin procent. V roce 2015 to bylo 0,4 procenta spotřeby elektřiny českých domácností, vyplývá z dat ČSÚ. Nejvíce domácnosti elektřinu využívají na osvětlení a spotřebiče (40,6 procenta), ohřev vody (20,4 procenta), vaření (16,5 procenta) a topení (14,3 procenta). |
Ve světě bude pokračovat rozšiřování používání klimatizace, zejména se to očekává v následujících letech v Číně. Každým rokem se tu prodává 60 milionů klimatizací, což je osmkrát více než ve Spojených státech.
Také v Indii, Brazílii a Indonésii má růst prodej klimatizací o 15 procent ročně, předpokládají vědci z Berkeley. Do roku 2060 by celosvětově spotřeba elektrické energie na ochlazování měla překročit spotřebu elektřiny pro vytápění.
Dále čtěte:
