Pět Poláků, vedle nich dva mladíci a opodál další muž se ženou. Všichni diskutují s lahváčem v ruce. Někdo radši nošovické pivo, jiný zase Ostravar. „Buďme rádi, že je to za ,nama‘, jak by asi řekl Bohuš v Dědictví,“ suše prohodí jeden z mužů, kterým před chvílí skončila ranní směna. S desítkou v ruce naráží na to, jak dlouho trvalo, než si dva z Indie rostoucí klany - ArcelorMittal a GFG Alliance - předaly ostravskou huť.
Zatímco už loni na podzim bylo zřejmé, že podnik převezme Liberty spadající do impéria GFG Alliance patřícího Sandžívu Guptovi, obchod se oficiálně završil až letos v červenci. „O práci jsme se nebáli, loňské výsledky byly dobré, spíš jsme netušili, co všechno se během toho vyjednávání řeší a jak to tady bude v příštích letech,“ lokne si hutník posledního doušku nošovické desítky a odchází na autobus.
I když odboráři teď vypadají poměrně spokojeně a hlásí, že s novými majiteli společnosti se jim podařilo dojednat dobré záruky a pracovní podmínky pro příští čtyři roky, závod, jenž od svého založení v roce 1952 nesl název Nová huť Klementa Gottwalda, čekají velké změny. Sám Gupta mluví o tom, že chce v Ostravě vybudovat „znovu silného a úspěšného výrobce oceli“. Co přesně to znamená, prý prozradí během několika týdnů. A čekají na to nejen samotní zaměstnanci, ale i desítky tisíc lidí žijících v regionu.
I kvůli zdecimovanému ovzduší nad moravskoslezským pomezím, které už příliš experimentů nezvládne. „Pro nás, jako vedení města, jsou důležitá nejenom témata zaměstnanosti a konkurenceschopnosti oceláren, ale také další snižování ekologické zátěže,“ glosoval to Tomáš Macura (ANO), primátor Ostravy.
Zelenou Evropou se nenecháme vydírat
„Nic není důležitější než naše zdraví,“ stojí na ceduli u vchodu do ředitelství ostravských hutí. Právě tady se minulé úterý seřadily desítky regionálních politiků a úředníků, aby je autobusy s čerstvě nastříkaným logem Liberty odvezly do vypulírované haly, kde se jinak vyrábějí dráty pro výztuže do betonů.
Zatímco na pódiu preludoval dlouhovlasý umělec se svítícím smyčcem i houslemi, na gauče pod ním si vedle Gupty sedl i Macura, britský velvyslanec Nick Archer, ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) či moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO).
A v takových kulisách proběhlo slavnostní setkání, které završilo jednu etapu přerodu. Potlesk si vysloužilo třeba i několik nejaktivnějších huťařů-zlepšovatelů, kteří sami přicházejí s návrhy a nápady na vylepšení výroby a oceli. Po nich Gupta s Havlíčkem dostali dresy - oba s číslem 1 -, aby v nich prý kopali za české ocelářství.
Sandžív Gupta mluví o tom, že chce v Ostravě vybudovat „znovu silného a úspěšného výrobce oceli“.
Ministr ihned odhalil, jakým způsobem chce bojovat on. „Česká ekonomika byla, je a bude postavena na průmyslových základech,“ pronesl Havlíček. A aby ještě víc zdůraznil postoj současné vlády, upřesnil: „Rozumím zájmům zelené Evropy, ale nenecháme se vydírat.“
Tomu nahrává i postoj ústředí Liberty, která se k ochraně ovzduší zatím nejobsáhleji vyjádřila v inzerátu zveřejněném minulý týden v několika periodicích: „Současné roční emise prachu z výroby huti jsou nyní o 99 procent nižší než v 80. letech, na hranici toho, čeho je možno s použitím současných nejlepších technologií dosáhnout.“
Ekologové nicméně dlouhodobě upozorňují, že už nejde jen o prach z výroby. Daleko nebezpečnějším produktem unikajícím z průmyslových provozů, včetně těch ostravských, je rakovinotvorný benzo-a-pyren.
Nečistoty a karcinogeny z huti nejcitelněji zasahují ostravský obvod Radvanice a Bartovice. „S novým vedením ani majitelem jsem nejednal, ani nebyl pozván. Osobně si myslím, že o našich problémech v oblasti životního prostředí ani nevědí,“ tvrdí Aleš Boháč, tamější starosta.
Elektrárnu koupí
Když se loni na podzim ukázalo, že ArcelorMittal prodá hutě skupině GFG Alliance, noví majitelé ihned oznámili, spíše než tradiční výrobu ve vysokých pecích upřednostňují elektrické obloukové pece. To by samozřejmě pro životní prostředí byla velice dobrá zpráva. Při této výrobě železa se neuvolňují nečistoty v takovém množství jako při tradiční produkci z koksu.
Jenže vize vzaly velmi rychle zasvé. Ostravsko totiž nemá žádný zdroj elektřiny, který by obloukovou pec dokázal utáhnout. A pokud by se mělo stavět nové vedení, které sem přitáhne energii, půjde o projekt přesahující jedno desetiletí.
Přečtěte si rozhovor:
Výrobu v Ostravě budeme zvyšovat, říká Sandžív Gupta
Nic na tom nezmění ani současný záměr GFG Alliance, podle něhož by v horizontu jednoho roku chtěli koupit elektrárnu Tameh (Tauron ArcelorMittal Energy Holding) sídlící přímo v areálu hutí. Ani její kapacita nedokáže pokrýt spotřebu obloukové pece.
Vidinou Sandžíva Gupty a staronového ředitele ostravského podniku Ašóka Patila tak zůstává recyklace staré oceli. Posloužila by jako surovina pro nové výrobky. A pak i produkce sortimentu s vyšší přidanou hodnotou.
Jestli všechny své plány noví vlastníci splní, má ověřovat i nový člen dozorčí rady podniku, jehož bude jmenovat česká vláda. „Náš zástupce nebude kontrolovat, ale podporovat,“ upřesnil Havlíček.
Budoucnost se odkládá
I když zatím není úplně jasné, co vlastně Ostravsko v příštích letech čeká, uplynulé měsíce ukázaly jednu věc. Ti, kteří vidí budoucnost průmyslem degradovaného regionu v jiných než šedých odstínech a založenou na hi-tech technologiích a ultramoderních provozech lákajících zpátky do kraje utíkající mladé, musejí dál pouze snít.
Jestliže se zdálo, že pád OKD a odchod firmy ArcelorMittal je spouštěčem, který zahájí ostravskou průmyslovou revoluci, nic takového se nestane. Ten zlom se opět jen posunul o něco dál. Zda však politici a státní úředníci ten čas, který příchodem GFG Alliance získali, dokážou využít tak, že kraj na složitý přerod připraví, není vůbec jisté.
Ostatně ministr průmyslu Karel Havlíček to vysvětlil jasně: „Musíme budovat vlastní strategie na základech, které jsme si tady vybudovali.“ Čili na vidině ocelového srdce republiky, s níž Nová huť Klementa Gottwalda na přelomu let 1951 a1952 začala fungovat, se nic nemění.
| Dáme další půl miliardy |
|---|
| Vzhledem k tomu, že huť od roku 2009 do nynějška snížila emise polycyklických aromatických uhlovodíků včetně benzo-a-pyrenu o 90 %, což je fakt ověřitelný v Iintegrovaném registru znečišťování, i její podíl na imisích se tím značně snížil. Do dalšího snížení vlivu huti na ovzduší – omezení fugitivních emisí prachu o další desítky tun – půjde nyní 500 milionů korun. Jedná se o čtyři projekty, výstavbu tkaninových filtrů, které budou dokončeny v letech 2020-2023. Poslední schůzka mezi radvanickým starostou Alešem Boháčem a zástupcem vedení společnosti – ředitelem pro životní prostředí, který je s panem starostou v pracovním kontaktu -, proběhla týden či dva před slavnostním ceremoniálem. Barbora Černá Dvořáková, mluvčí Liberty Ostrava |
| Liberty Ostrava |
|---|
| • 31. prosince 1951: sepsání zakládací listiny Nové huti Klementa Gottwalda |
| • 4,1 miliardy Kč: zisk v roce 2018 |
| • 2,2 milionu tun vyrobené oceli v roce 2018 |
| • 6300: celkový počet zaměstnanců |
| • 3 koksárenské baterie |
| • 4 vysoké pece, v provozu 2 |
| • 6 válcovacích tratí |
| • 40 tkaninových filtrů pro zachytávání emisí |
Dále čtěte:
Odboráři ArcelorMittalu se obávají, že huť dopadne jako OKD
Zisk ArcelorMittal se zvýšil o 42 procent, dostal se nad 60 miliard korun
Ostravská nejistota. ArcelorMittal omezuje výrobu, upozorňují odboráři
Až vysoké pece vyhasnou. Nový vlastník ArcelorMittal budí rozpaky
Stát chce koupit ArcelorMittal za korunu, řekl Babiš. Liberty House podle něj není transparentní
ČLÁNKY DO MAILU