Starý židovský hřbitov v Prostějově je místem, kde se sváří pietní zájmy náboženské obce s názory místních představitelů. Zastáncům kulturního dědictví nyní svítá nová naděje. Místo, které chtějí rehabilitovat, získalo status národní kulturní památky navzdory odporu místních zastupitelů.
Židovský hřbitov, který byl v Prostějově založen roku 1801, dnes prakticky neexistuje. Na místě bývalých náhrobků stojí park, parkoviště a v těsném sousedství škola: Reálné gymnázium.
V minulosti zde však byla pochována celá řada významných osobností početné prostějovské židovské komunity. Kromě jiných tu leží například předkové prostějovského rodáka a světoznámého filosofa Edmunda Husserla, zakladatelé spisovatelské rodiny Zweigových či židovský myslitel z 18. století Cvi Jehošua Horowitz.
Hřbitov, na kterém močí psi
Právě pátrání po Horowitzových ostatcích k zájmu o bývalé pohřebiště přimělo newyorského rabína a filantropa Louise Kestenbauma. Ten před třemi lety inicioval projekt se snahou navrátit místu, na kterém dnes prostějovští venčí své psy, alespoň trochu důstojnosti.
Kestenbaum, který v parku nainstaloval věrnou kopii Horowitzova náhrobku, oznámil, že jeho nadace náklady na celkovou rehabilitaci místa uhradí a zároveň i finančně vypomůže sousední škole. Projekt za podpory místní židovské obce však narazil na silný odpor ze strany současného vedení města.
| Přečtěte si o neznámých historických památkách Albánie: Albánie: římské památky mimo civilizaci  |
Kestenbaumovy záměry naráží na zájmy „žijících“ obyvatel města. Myslí si současná primátorka města Prostějov za sociální demokraty Alena Rašková.
Starostka obviňuje iniciativu z toho, že chce hřbitov obnovit v jeho plném rozsahu, s čímž kategoricky nesouhlasí. „Copak to jde, aby děti chodily do školy přes hřbitov,“ zní stanovisko radnice zveřejněné v Prostějovském večerníku. „Jenže děti už do školy přes hřbitov chodí, akorát o tom nevědí,“ odpovídá iniciativa.
| Kam zmizely náhrobky |
|---|
| Na Starém židovském hřbitově v Prostějově se před jeho zrušením a následným srovnáním se zemí nacházelo 1924 kamenných náhrobků. Jejich osud byl neslavný. Padly za oběť snahám úřadů pozemek od židovské obce nejdříve odkoupit, poté vyvlastnit a po konci války nakonec úspěšně zabavit coby německý „říšský“ majetek. Náhrobní kameny byly rozprodány jako stavební materiál a v současnosti je lze nalézt vestavěné do prostějovských chodníků a budov. Díky iniciativě Louise Kestenbauma a ochotě prostějovských občanů se je nyní postupně daří vracet zpět do rukou židovské obce. Právě původní náhrobní kameny by měly tvořit základ celého projektu rehabilitace Starého židovského hřbitova. |
Kestenbaum tvrdí, že nejvyšší představitelka města snahy o uctění zemřelých „torpéduje“. „S otcem jsme desítky let usilovali o restaurování podobných míst v celé střední a východní Evropě. Nikdy jsme se ale nesetkali s tak nepřátelskými postoji,“ dodává. Návrh podle Kestenbauma, který do Prostějova dorazil v pondělí v rámci mezinárodní delegace rabínů, neobsahuje „žádné rušivé prvky“.
Opravy mohou být složitější
Město ale kontruje tím, že pod prostorem vedou inženýrské sítě. Stejně kategoricky odmítají zastupitelé i prohlášení místa za kulturní památku, kterou schválilo ministerstvo. Prostor je podle Raškové především „funkční celek“ a zásahy do něj by se mohly negativně dotknout oprávněných zájmů obyvatel žijících v okolí.
Rozhodnutí, kterým ministerstvo kultury vyhovělo podnětu židovské organizace Kolel Damasek Eliezer za podpory Federace židovských obcí a památkářů, je zatím nepravomocné. Když se ale nikdo z účastníků řízení neodvolá, mělo by nabýt právní moci do konce měsíce.
Pokud k tomu dojde, bude město nuceno se coby vlastník o pozemek bývalého hřbitova starat ve zvláštním památkovém režimu. Kromě ochrany před poškozením či zničením bude mimo jiné muset ministerstvu kultury hlásit každou zamýšlenkou či uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy i užívání. Všechny opravy inženýrských sítí, které pod pozemkem vedou, by tak mohly být složitější.
| Přečtěte si o tom, jak růst v Česku táhnou regiony: Pražská bída. Země se rozvíjí díky regionům  |
