Futuristická observatoř Vera C. Rubin je po devíti letech konečně dostavěna a pomocí nejmodernějšího teleskopu s největší kamerou na světě připravena pomoci změnit lidské chápání vesmíru. Projekt za 1,9 miliardy dolarů (asi 44,2 miliardy korun) začne oblohu z chilské pouštní oblasti Coquimbo mapovat začátkem příštího roku.
„Je to velmi speciální dalekohled, který se od ostatních liší tím, že bude provádět průzkum noční oblohy. Bude se hodně pohybovat,“ komentuje pro deník The Guardian Jacques Sebag, manažer projektu Legacy Survey of Space and Time (LSST), který má po dobu 10 let provádět detailní průzkum jižní polokoule. Cílem je odpovědět na některé z největších otázek týkajících se vesmíru.
Na průzkumu 20 miliardami galaxií
Každou noc během dekády bude observatoř pořizovat snímky oblohy pomocí 3200megapixelové kamery a šesti různých optických filtrů. Díky dalekohledu o velikosti 8,4 metru pak bude možné snadněji detekovat objekty, jako jsou supernovy či jiné planetky. Kromě toho má zařízení pomoci lidem objevit přibližně 20 miliard galaxií a obdobný počet hvězd.
„Předtím bylo díky teleskopům možné vidět malé oblasti vesmíru a sledovat velmi specifické informace pro velmi konkrétní problém. Tohle je jako maják. Osvětluje to různé části oblohy a disponuje to nejrychleji se pohybujícím dalekohledem, jaký byl kdy postaven,“ upřesňuje Sebag s tím, že z místa na místo dalekohled zaměří do pěti sekund, přičemž každou noc zaznamená na deset milionů událostí.
„Je to velice bohatá sada, ve které si to své najde každá v astronomii,“ dodává. Odpovědět by observatoř měla nejen na otázky týkající se Sluneční soustavy, ale také dalekých končin kosmu. Pro představu, během deseti let získá LSST šedesát petabajtů (šedesát milionů gigabajtů) dat, a to prostřednictvím dvou milionů snímků.
Jméno má po objevitelce temné hmoty
Futuristický přístroj nese jméno již zesnulé americké astronomky Very Rubinové. Ta se zabývala problematikou rychlosti rotace galaxie a její objev takzvané ploché rotační křivky je dodnes považován za nejprůkaznější důkaz existence temné hmoty. Koneckonců, právě k řešení nejasností s ní spojenými byl přístroj původně zkonstruován.
Kromě této observatoře se v Chile nachází celá řada nejvýznamnějších světových astronomických center. Nadmořská výška andských hor v kombinaci s nedostatkem světelného znečištění totiž vytváří ideální podmínky pro pozorování oblohy. Ostatně, v lokalitě Vera C. Rubin je v průměru 256 jasných nocí ročně. Do roku 2025 má v tomto jihoamerickém státě probíhat přibližně 70 procent všech pozorování ze Země.
„Mohlo by to zpochybnit Einsteinovu teorii relativity. Mohlo by to zpochybnit základní fyzikální jevy,“ nastiňuje Steve Heathcote, ředitel chilské observatoře Cerro Tololo, pomocí jejíchž teleskopů se v roce 2011 podařilo objevit zrychlené rozpínání vesmíru.
