Činnost mé servisní firmy je hodně nárazová. Naše práce vychází z aktuálních a naléhavých potřeb našich zákazníků, proto mám zaměstnance připraveny v pracovní pohotovosti. Jak se mne dotkne nový zákoník práce? Martina Š. Nový zákoník práce zásadně mění dosavadní úpravu.
Činnost mé servisní firmy je hodně nárazová. Naše práce vychází z aktuálních a naléhavých potřeb našich zákazníků, proto mám zaměstnance připraveny v pracovní pohotovosti. Jak se mne dotkne nový zákoník práce?
Martina Š.
Nový zákoník práce zásadně mění dosavadní úpravu. Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Zákoník nyní stanoví, že pracovní pohotovost může být realizována jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. (Podle dřívějšího zákoníku práce mohl zaměstnanec vykonávat pracovní pohotovost také na pracovišti, i když jen v maximálním rozsahu 400 hodin).
Jakákoli přítomnost zaměstnance na pracovišti, kterou na něm zaměstnavatel požaduje, se podle nového zákoníku považuje za pracovní dobu. Zaměstnanci by tedy za ni náležel plný plat.
Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. (V rámci dohodnuté pracovní pohotovosti pak už ale zaměstnavatel pracovní pohotovost jednostranně nařizuje!)
Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši deseti procent průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak. Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
Bude-li zaměstnanec v době pracovní pohotovosti pracovat nad stanovenou týdenní pracovní dobu, jde o práci přesčas. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává.
Richard W. Fetter, právník
