Až třicet procent ceny může padnout na pokutuJednou z důležitých oblastí působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je zadávání veřejných zakázek. Koncepce stávající právní úpravy z roku 1995 nevychází z evropských směrnic, ale z tzv. modelového zákona o zadávání zboží, staveb a služeb, přijatého Komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo.
Až třicet procent ceny může padnout na pokutu
Jednou z důležitých oblastí působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je zadávání veřejných zakázek. Koncepce stávající právní úpravy z roku 1995 nevychází z evropských směrnic, ale z tzv. modelového zákona o zadávání zboží, staveb a služeb, přijatého Komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo. Takto zvolená koncepce však nebyla nejšťastnější. Po vstupu ČR do EU musí zákon o zadávání veřejných zakázek vycházet striktně z evropských zadávacích směrnic, a nikoliv ze zmíněného modelového zákona OSN.
Zadavatelé často porušují zákon
Zadavatelé se dopouštějí chyb, které prodlužují zadávací řízení. Je až s podivem, že se dopouštějí opakovaně stejných pochybení. Jako nejzávažnější porušení zákona Úřad považuje případy, kdy zadavatelé vůbec nepostupují podle zákona nebo zvolí některou z jednodušších forem zadávání. Vyskytují se i případy, kdy zadavatel záměrně rozdělí předmět plnění veřejné zakázky nebo kdy neoprávněně zadá veřejnou zakázku formou výzvy jednomu zájemci k podání nabídky, i když nemá oprávněné důvody pro tento způsob zadání. Zadavatelům nehrozí pouze „újma“ od Úřadu v podobě pokuty či zrušené soutěže, ale určité případy postupujeme na příslušná státní zastupitelství, máme-li podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Možnost přezkoumávání postupů zadavatelů a přijímání nápravných opatření dává uchazečům větší jistotu, že v případě porušení zákona bude sjednána náprava. Za porušení zákona může Úřad uložit pokutu až do výše 1 % z ceny zakázky. Úřad může uložit pokutu i fyzické osobě za neposkytnutí pravdivých informací, což se již v několika případech stalo. Druhostupňová rozhodnutí Úřadu podléhají soudnímu přezkumu, který do konce roku 2002 vykonával Vrchní soud v Olomouci a od letošního roku tato pravomoc přešla na krajské soudy, popřípadě na Nejvyšší správní soud. V roce 2002 uložil Úřad na pokutách téměř tři miliony korun.
Nový zákon přinese přísnější sankce
Přijmout nový zákon o zadávání veřejných zakázek plně slučitelný s právem EU je nezbytné. Důsledné promítnutí evropských zadávacích procedur do návrhu zákona vytvoří předpoklady pro sjednocení pojmů, potřebnou diferenciaci předmětu veřejných zakázek, racionální použití jednotlivých druhů zadávacích řízení, důsledné oddělení podmínek pro splnění kvalifikace uchazečů od hodnotících kritérií k hodnocení nabídek. Dále je navrženo zrychlené prokazování kvalifikace, zavádí se též institut upravující školení zadavatelů a v neposlední řadě se též navrhuje zjednodušený postup při dohledu, který by měl zadavatelům umožnit pokračovat v zadávacím řízení bez ohledu na návrh podaný uchazečem o zakázku, jímž si stěžuje na postup zadavatele. Ponechává se tak na vůli zadavatele, zda bude pokračovat v řízení, jestliže mu muselo být již z návrhu zřejmé, že se dopustil porušení zákona. Tato okolnost bude zohledněna Úřadem při stanovení výše pokuty. Právě hrozba vysokých pokut směřujících až do výše 30 % ceny zakázky a náhrady škody stěžovateli, by měla zadavatele motivovat k tomu, aby přerušili zadávací řízení do doby, než Úřad vydá ve věci příslušné rozhodnutí. Pochopitelně tak vzroste i význam orgánu dohledu, který bude o sankcích rozhodovat. Uložení sankce však není jediným postihem. Podle návrhu zákona může Úřad v odůvodněných případech zakázat zadavateli plnění smlouvy, která byla uzavřena na základě postupu v zadávacím řízení, jež bylo učiněno v rozporu se zákonem. Dále může poškozený uchazeč o zakázku požadovat na zadavateli i náhradu škody, včetně ušlého zisku.
FOTO: ARCHIV
