Poslanci se dožadují odpovědnosti za prodělečné obchody
Přeměna Konsolidační banky (KoB) v Českou konsolidační agenturu (ČKA) nebude zjevně jen kosmetickou úpravou. Padly původní představy ministerstva financí, že zákon o ČKA pouze umožní fungování osvědčené transformační instituce bez obtížného břemene podřízení se zákonu o bankách. Poslanci Občanské demokratické strany při projednávání ve výborech prosadili změny, které zásadně ovlivní činnost agentury. Jejich sociálnědemokratičtí kolegové je již v rozpočtovém výboru podpořili, a tak je velmi pravděpodobné, že nakonec bude schválena upravená verze zákona, jejíž verzi má týdeník EURO dispozici. Nejpodstatnější změnou oproti původním představám vlády je pojetí dozorčí rady. Ta měla mít původně pět členů jmenovaných ministrem financí. Podle verze, o které bude hlasovat sněmovna, však bude mít devět členů volených poslanci. Jejich funkční období má být pětileté. Podmínka ODS. Na základě této změny bude ODS ochotna hlasovat pro úhradu starých ztrát Konsolidační banky formou vydání dluhopisů. To připouští i navrhovatel této změny Martin Kocourek, když říká, že poslanci jeho strany musejí mít pocit, že agentura je podstatně čitelnější, je vidět do jejího fungování a existují kontrolní mechanismy. Bez souhlasu ODS s dluhopisovým programem by vládě letos chybělo 36 miliard korun, protože by musela z rozpočtových zdrojů pokrýt ztrátu Konsolidační banky z roku 1999. Argument je to logický a správný, i když legislativcům se nelíbí směšování exekutivních a zákonodárných kompetencí, k nimž v tomto případě dochází. Dokonce i vysoký úředník Konsolidační banky tuto změnu uvítal. Ambiciózní pravomoci. Možná důležitější než samotné jmenování členů dozorčí rady jsou pravomoci, které jim navrhovaný zákon svěřuje. Na základě paragrafu 7, odstavce 3 rada schvaluje rozhodnutí o úkonech agentury, které jsou nad rámec ročního finančního plánu a rozpočtu, a také všechny finanční či majetkové operace či úkony agentury, které převyšují objem půl miliardy korun. Ke schválení má přitom být potřeba dvou třetin hlasů všech členů dozorčí rady. Zásadní kroky tedy budou vyžadovat značný politický konsenzus. To může velmi hluboce zasáhnout do práce agentury. Zablokovány napříště patrně zůstanou podobné operace, jako byla nedávná sanace zdravotních spořitelen. Konsolidační banka v únoru na základě rozhodnutí vlády odkoupila od zdravotních pojišťoven jejich bezcenné pohledávky za podniky v konkursu za téměř pět miliard korun. Vláda si tak na úkor KoB řešila vlastní rozpočtový problém. Jenže v budoucnu při podobném požadavku by musela před dozorčí radu, jejíž členové nejenže mohou mít zcela jiný názor na věc, ale především jsou jako členové statutárního orgánu majetkově i trestně odpovědní za to, že se o svěřený majetek řádně starají. Takto nevýhodné operace, kterých byla v minulosti řada, se tedy s největší pravděpodobností nebudou opakovat. To je zcela pozitivní jev, neboť to zabrání dalšímu nekontrolovanému růstu portfolia v transformačních institucích a vláda bude muset své problémy řešit z prostředků svého schváleného rozpočtu, nebo jít pro peníze do sněmovny. S vlastní kůží. Tato záležitost má ale i své záporné stránky. Především řešení nedobytných pohledávek v portfoliu agentury se neobejde bez mnohamiliardových ztrát. Ztráty vznikají nejen při prodeji pohledávek za nižší než účetní cenu, ale také při kapitalizacích, kdy hodnota získaných akcií bývá zřetelně nižší než účetní vyjádření kapitalizovaných úvěrů. Obchody, při nichž dochází ke ztrátě, může kdokoli soudně napadnout. Nejen minoritní akcionář firmy, či dlužník, ale například i rozhořčený občan nespokojený s tím, že z jeho daní budou hrazeny ztráty neúspěšných podnikatelů. Statutární orgány ČKA potom nesou důkazní břemeno. Musí přesvědčit soud, že transakce byla pro všechny výhodná. Jinak nesou i trestní odpovědnost. Dosud vše právně kryla vláda, která podobné transakce Konsolidační banky musela schválit. Kabinet přitom samozřejmě za své rozhodování v těchto případech nenese trestní odpovědnost. Budoucí členové dozorčí rady se jí však nevyhnou. Je zřejmé, že ke křeslu v dozorčí radě by měla náležet i vysoká pojistka řešící majetkové důsledky z případných soudních sporů. Za těchto okolností si lze samozřejmě klást i otázku, jaký bude zájem o funkci v dozorčí radě České konsolidační agentury. A přijde strach. Tato odpovědnost však může mít poměrně drahé důsledky. Dozorčí rada může projevovat jen malou ochotu schvalovat velké transakce, a může tak dojít až k zablokování například prodejů velkých balíků pohledávek. Nyní se přitom dokončuje prodej nedobytných úvěrů v nominální hodnotě necelých dvaceti miliard korun za jednu miliardu společnosti Goldman Sachs. Odborníci v KoB tuto metodu považují za velmi úspěšnou a chtějí v ní pokračovat. Zda je v tom podpoří i dozorčí rada České konsolidační agentury, je ve hvězdách. Tato odpovědnost politicky vybrané dozorčí rady však bude mít i své pozitivní stránky. Například může účinně odstínit politické tlaky vyvíjené na management. Jejich existenci připustil pro týdeník EURO i bývalý šéf Konsolidační banky Kamil Ziegler. Řešení nedobytných aktiv se totiž často dotýká zájmů skupin se značným politickým vlivem a proti němu bude nyní stát majetková a trestní odpovědnost politiků. Po dvou kolejích. Mezi další důležité pravomoci dozorčí rady patří i schvalování řádu pro odměňování vrcholového managementu. Je poněkud kuriózní, když tito lidé, kteří mají být jako výkonní manažeři i členy představenstva, jsou jmenováni vládou. To je jen jedním z projevů jakési duální odpovědnosti, kterou bude mít vedení České konsolidační agentury. V návrhu zákona je například ustanovení, podle něhož je „představenstvo na základě rozhodnutí ministra financí povinno uskutečnit i takovou obchodní operaci, kterou by vzhledem k rizikům z ní plynoucích nemohlo uskutečnit z důvodu obezřetného podnikání. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu upozornit na tuto skutečnost ministra financí . U transakcí, které by například přesahovaly půl miliardy korun, však potřebuje představenstvo i souhlas dozorčí rady. Tato dvoukolejnost může činit potíže. Aby nedocházelo k tomu, že ministerstvo financí bude rozhodovat v rozporu s názory poslanecké dozorčí rady, zakotvuje návrh zákona mechanismus, že dokumenty, které musí projednat vláda, nejprve procházejí přes filtr dozorčí rady. Židle na půl roku. Důležité v případě představenstva však je, že dochází k podstatné změně v jeho schvalování. Vedení Konsolidační banky bylo dosud jmenováno ministrem financí. Nyní tato pravomoc přechází na vládu. Je proto velmi pravděpodobné, že vedení České konsolidační agentury bude odlišné od současného vedení. Předseda bankovní rady a generální ředitel Ladislav Řezníček i jeho náměstek pro restrukturalizace Miroslav Zámečník přitom do svých funkcí nastoupili teprve na počátku března. Nyní mají před sebou jen půlroční perspektivu, neboť Česká konsolidační agentura převezme funkce KoB již k 1. září letošního roku. Do funkcí je posadil ministr financí Pavel Mertlík, který za současné situace není schopen prosazovat ve vládě své představy, neboť ho úspěšně přehlasuje skupina ministrů seskupená kolem ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra. Ten jistě využije příležitosti a bude se snažit prosadit do vedení agentury své lidi, neboť chce dosáhnout aktivního zapojení agentury do jeho kontroverzního projektu „Velkého Třesku . Lze však očekávat, že i v těchto věcech bude docházet ke konfliktům. Dozorčí rada totiž například má mít právo navrhovat ministerstvu personální opatření a kontrolovat management jmenovaný vládou. Omezená životnost. Je zřejmé, že fungování České konsolidační agentury bude poměrně komplikované. Nicméně na likvidaci dnes třistamiliardového portfolia jí návrh zákona dává deset let. Činnost tak má ukončit v roce 2011. Do té doby bude moci podle návrhu financovat své operace poměrně liberálně. Má jí být umožněno čerpat prostředky na finančních trzích, což při absolutní záruce státu nebude obtížné ani drahé. Limitováno je pouze vydávání dluhopisů, a to tím, že prostředky získané emisí vlastních obligací nesmějí překročit třicet procent bilanční sumy agentury ke konci předchozího roku. Pro letošek tedy tento limit činí zcela dostatečných devadesát miliard korun.
