PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Na prevenci klimatických rizik, především povodní a záplav, půjde v příštích letech až 50 miliard korun. Podnikatelům se tak naskytne řada nových příležitostí. Minimalizace povodňových rizik v příštích letech přinese řadu podnikatelských příležitostí.
PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Na prevenci klimatických rizik, především povodní a záplav, půjde v příštích letech až 50 miliard korun. Podnikatelům se tak naskytne řada nových příležitostí.
Minimalizace povodňových rizik v příštích letech přinese řadu podnikatelských příležitostí. Z odborných analýz vyplývá, že na povodňovou prevenci bude nutné vynaložit řádově desítky miliard korun. Zdaleka přitom nepůjde jen o oblast stavebnictví, jako je třeba výstavba přehradních a ochranných nádrží či budování suchých poldrů. V rámci nutných komplexních pozemkových úprav se například otevírá ve spolupráci s obcemi a Ústředním pozemkovým úřadem značný prostor pro projektanty a architekty.
Vzhledem k tomu, že součástí prevence musí být i restrukturalizace zemědělského podnikání, stanou se povodně paradoxně také impulzem k novým příležitostem v agrární oblasti. Ty by měla poskytnout například produkce biomasy k energetickým účelům, mimo jiné i jako naplnění závazku České republiky dosáhnout Unií stanovený podíl obnovitelných energií na celkové energetické spotřebě. Podle stínového ministra zemědělství za ODS Jiřího Papeže skýtá energetika možnost obživy pro 20 až 30 procent všech tuzemských zemědělců.
ELEKTŘINA Z POLE
Podpora protipovodňových aktivit má celkem solidní podporu napříč politickým spektrem, což je pro podnikatelskou veřejnost velmi důležitý signál. Zřejmě nejpropracovanější propojení zemědělské energetiky s minimalizací klimatických rizik nabízejí lidovci. Podle jejich předsedy Miroslava Kalouska není totiž samotná prevence jediným cílem, ale nástrojem k vytváření podnikatelských příležitostí vedoucích v důsledku ke zkvalitnění života na venkově vůbec.
„V prevenci proti povodním je evidentně pracovní příležitost, přičemž náklady na tuto prevenci vycházejí neskonale efektivněji než hrazení popovodňových škod,“ konstatuje Kalousek. Jako jedno ze systémových řešení proto vidí maximálně možnou podporu vstupu českého zemědělství do energetiky a obecně nepotravinářské využití zemědělské produkce. Tu lze totiž s prevencí povodní efektivně propojit, neboť obnovitelné zdroje energie (zemědělské komodity) by se produkovaly prioritně v záplavových oblastech. „V případě povodní to bude pro zemědělce samozřejmě znamenat nějakou hospodářskou újmu. Ale bude-li tato újma uhrazena, společnost na tom mnohonásobně vydělá,“ tvrdí Kalousek.
Obdobně to vidí i občanští demokraté. Například podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Jaroslava Pešána je produkce obnovitelných zdrojů v současné době prioritní šancí českého zemědělství. Pešán tuto skutečnost demonstruje na příkladu USA, kde nedávno posvětil rozvoj energetického zemědělství sám prezident George Bush.
POZEMKOVÉ ÚPRAVY Jedním ze základních nástrojů protipovodňové prevence je dostatečné zafinancování komplexních pozemkových úprav. Jejich výsledkem by mělo být jednak komplexní vyřešení vlastnictví půdy v dané lokalitě, a tedy identifikace vlastníků, s nimiž je nutné při protipovodňové prevenci jednat, ale také budování místních protipovodňových staveb na náklady státu. Podle ředitele Ústředního pozemkového úřadu Jiřího Hladíka jde o celou řadu takzvaných „společných zařízení“, jako jsou zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, různé nádrže a malé rybníky, ochranné hráze, suché poldry a další terénní úpravy. „Nedílnou součástí těchto staveb je zpřístupnění pozemků všem vlastníkům, kteří tak mají šanci se o svůj majetek odpovědně starat,“ připomíná Hladík klíčový, ale stále podceňovaný faktor nutný pro minimalizaci klimatických rizik. V zájmu vlastníků je udržet si majetek v maximálně možné kvalitě. „Právě rozbití vlastnických vztahů na českém venkově v rámci kolektivizačních procesů přitom nastartovalo proces neodpovědného přístupu k přírodě, který nám dnes příroda vrací například formou povodní,“ tvrdí. MILIARDA PRO PROJEKTANTY Každopádně představují pozemkové úpravy řadu příležitostí pro projektanty, architekty a další geodetické profese. Lze přitom předpokládat, že od příštího roku se na jejich činnost konečně najde dostatek finančních prostředků. Podle Hladíka jsou totiž komplexní pozemkové úpravy v současné době vyřešeny pouze na čtyřech procentech zemědělské plochy a na dalších čtyřech procentech jsou rozpracovány. Kritický byl přitom podle bulletinu Ústředního pozemkového úřadu především loňský rok, kdy ministerstvo zemědělství nenaplánovalo „žádné zajištění pro činnost pozemkových úřadů ze státního rozpočtu“. Termíny zakázek spojených s pozemkovými úpravami se tak neustále zpožďovaly, takže některé firmy zaměřené na jejich realizaci musely ukončit činprofit nost. Letos se podařilo ministru zemědělství Janu Mládkovi alespoň získat peníze na proplacení starých zakázek a částečně na zahájení nových projektů. V příštím roce by měla činit podpora ze zdrojů ministerstva na projektové práce zhruba miliardu korun. Ještě větší potenciál ale tvoří vlastní realizace úprav, kterou navíc z 80 procent dotuje Brusel. BYZNYS ZA STÁTNÍ PENÍZE Co do objemu financí nicméně představují největší balík příležitostí stavební zakázky vyhlašované státními podniky Lesy České publiky, vodohospodářskými správami a státními akciovkami Povodí. V rámci připravované druhé etapy programu „Prevence před povodněmi“ chce totiž ministerstvo zemědělství do roku 2010 investovat prostřednictvím speciálního fondu nejméně 15 miliard korun. Celkem dvě miliardy by měl do fondu dodat samotný rezort zemědělství, čtyři miliardy by byly použity z výnosů privatizace a devět miliard by měl činit úvěr od Evropské investiční banky. V rámci protipovodňového programu má rezort v současné době podle Mládka k dispozici celkem 349 opatření prevence před povodněmi, z toho 100 odborných studií a 249 stavebních akcí. Ty by měly realizovat především zmíněné státní podniky, přičemž na jednotlivé zakázky se budou podle ministra vypisovat veřejné soutěže. To se sice v rámci první etapy prevence před povodněmi děje i nyní, od příštího roku lze ale očekávat urychlení a rozšíření tohoto procesu. Původně se navíc uvažovalo o realizaci projektů v ceně kolem pěti miliard korun, ministerstvo zemědělství chce ale ještě letos předložit konkrétní návrh projektů v hodnotě osm až deset miliard korun. Nemá se přitom jednat o návrh striktní. Do druhé etapy protipovodňové prevence bude totiž podle ministerstva možné zahrnout i jiné než navrhované projekty. „Jedná se zejména o opatření navrhovaná kraji, obcemi a městy, eventuálně i jinými žadateli. Tato opatření budou posouzena podle jednotné metodiky. Nezbytnou podmínkou je, aby navrhovatel předložil k posouzení podklady již po provedené studii proveditelnosti nebo s projektem pro územní řízení jako podklad k tomu, aby bylo možné přibližně stanovit náklady. To je klíčová informace pro vyhodnocení efektivity požadovaných dotačních prostředků,“ uvádí se v dokumentu ministerstva zemědělství. Uvažovaných 15 miliard korun má zajistit zhruba jednu čtvrtinu finančních prostředků aktuálně potřebných na prevenci povodní. Na kompletní protipovodňovou ochranu by bylo podle ministerstva zapotřebí do roku 2021 zajistit prostředky ve výši 50 miliard korun. Pro financování prevence by měl podle návrhu vzniknout při ministerstvu Fond pro realizaci protipovodňových opatření. Vše by měl kontrolovat parlament, jemuž by každý rok do 30. dubna předkládal ministr zemědělství o protipovodňové prevenci zprávu. ZDROJE FONDU PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ**
Státní rozpočet 2 mld. korun
Výnosy z privatizace 4 mld. korun
Úvěr od EIB 9 mld. korun
Celkem 15 mld. korun
pramen: MZe
