PODNIKÁNÍ A EVROPSKÉ DOTACE Vyrobeno v Česku. Sousloví, které si ve světě znovu získává svůj prvorepublikový zvuk. A bruselské peníze mohou být pro tento proces pořádně výživnou injekcí. dyž se cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka vraceli ze své druhé cesty, byli jedním reportérem dotázáni, zda se v cizině nestyděli za to, že jsou Češi.
PODNIKÁNÍ A EVROPSKÉ DOTACE Vyrobeno v Česku. Sousloví, které si ve světě znovu získává svůj prvorepublikový zvuk. A bruselské peníze mohou být pro tento proces pořádně výživnou injekcí. dyž se cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka vraceli ze své druhé cesty, byli jedním reportérem dotázáni, zda se v cizině nestyděli za to, že jsou Češi. V odpovědi dotyčnému zvědavci zaznělo, že Československo má ve světě stejný zvuk, jako když zlatá mince spadne na mramorovou podlahu. Z podstatné části byly za touto chválou skryty úspěchy našich výrobců, pivovary počínaje a zpracovatelským průmyslem konče.
Právě jim svou pohostinnou náruč otvírá hlavně a především Operační program Podnikání a inovace (OPPI). Tento jakýsi multifunkční švýcarský nůž pro výrobce totiž ve svých prioritních osách nabízí spolufinancování většiny základních podnikatelských situací. Od zakládání firmy, přes pořizování vybavení až po reklamu zákazníkům. V patnácti programech rozčleněných do šesti prioritních os přitom OPPI nabízí mimopražským žadatelům neuvěřitelných 85,77 miliardy korun.
NEBOJTE SE ZAČÍT, ZAS TAK SLOŽITÉ TO NENÍ
„Hned první osa programu je trefou do černého pro ty, kteří o podnikání teprve uvažují nebo na rozvoj už fungující firmy nemohou sehnat peníze. Tady je vidět, že na dotace nedosáhnou jen už zavedené a silné firmy,“ říká projektový manažer společnosti Technoexport Daniel Glas.
„Velký zájem tady určitě vzbudí program Start, administrovaný Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Z něj je možné získat bezúročný úvěr pro podnikatele buď čerstvě začínající nebo po sedmileté pauze. Což znamená s přerušeným živnostenským listem alespoň na toto období,“ upřesňuje analytička agentury CzechInvest Martina Plešáková.
Konkrétněji zatím není vyjasněna druhá část první osy, směřovaná na alternativní způsoby financování aktivit firem v počáteční a růstové fázi. Nenabízí se zde totiž pouhá dotace. Namísto ní by mělo jít o vstup kapitálu investorů do podniku. Jinak řečeno, stát nebo soukromá společnost za přísně stanovených podmínek navýší kapitál firmy a umožní její expanzi. Po určené době potom svůj podíl odprodá.
NESPĚTE, INOVUJTE
Pestrou směs užitečných programů nabízí i druhá osa OPPI, zaměřená na rozvoj firem. Její vlajkovou lodí je bezpochyby program Rozvoj, s velmi univerzálním využitím. Peníze se v něm najdou na nákup technologií, strojů nebo i zařízení.
O šanci získat dotaci na vybavení firmy informačními technologiemi jsme se zmiňovali už v díle věnovaném odborným službám (Profit číslo 23/2007) a v košíku této prioritní osy tak zůstávají programy cílené na snazší získání úvěru Progres a Záruka. Také ty si však vzala pod svá křídla Českomoravská záruční a rozvojová banka.
„Velký potenciál v sobě má i program Ekoenergie. Podporuje totiž zavádění různých alternativních zdrojů energie, třeba biokotelen na štěpky, tepelných čerpadel nebo solárních panelů. A širokou škálu zájemců z oblasti výroby bude určitě zajímat to, že Ekoenergie podporuje i třeba zlepšování tepelně energetických vlastností budov,“ láká podnikatele Daniel Glas.
S vývojem nových technologií nebo výrobků a jejich uváděním na trh zase pomohou programy Potenciál a Inovace. Tato šikovná dvojka podnikatelům nejprve finančně pomůže s výstavbou vývojového střediska a potom s uvedením inovovaného produktu na trh. Představují tak elegantní a vysoce efektivní cestu, jak mohou firmy ukázat záda své ospalejší konkurenci.
DEVELOPERSTVÍ BEZ RIZIKA
A ve stejně svižném tempu pokračuje i osa Prostředí pro podnikání a inovace. „Tady na výrobce čeká už starý známý program Spolupráce, dříve Klastry. Co je ale nejspíše nepotěší, budou zpřísněné podmínky u programu Nemovitosti. Ten bude nadále podporovat hlavně zchátralé budovy a prostory typu brownfields, rozhodně žádné projekty na zelené louce,“ konstatuje Martina Plešáková.
Pozornost by ale měla vzbudit zajímavá výjimka, umožňující spolufinancování výstavby nájemních objektů k podnikání. Podporu ale dostane jen ten projekt, který se nepodaří pronajmout. Takže třeba výrobní hala, pro kterou se nájemce najde a je tedy zisková, na dotaci nedosáhne. Jde tudíž o jakousi motivaci developerů k podstatnému posílení výstavby. „A v neposlední řadě může být zajímavé také využití tohoto programu na přemístění malého a středního podniku jinam z oblasti, kde jeho provoz znehodnocuje životní prostředí nebo je ve střetu s funkčním využitím území,“ uzavírá analytička CzechInvestu.
Pravděpodobně větším firmám potom přijde k chuti jednohubka v podobě programu Školicí střediska. Zdaleka totiž nejde o nakoupení pár učebnic a tabule, školicí pomůckou může být například též cvičná výrobní linka. Ta ale bohužel nemůže být používána zároveň i v běžném provozu. Program navíc umožňuje spolufinancování také nákupu či úpravy nemovitostí nebo technické a dopravní infrastruktury.
DEJTE O SOBĚ VĚDĚT
Megabalík OPPI uzavírá program Marketing, užitečný pro firmy hledící směrem k zahraničním trhům. Ten umožňuje ušetřit za pestrou paletu reklamních nástrojů, s jejichž pomocí by měl být oříšek expanze do zahraničí rozlousknutelný s podstatně menšími náklady.
Naopak program Poradenství se podnikatelů dotkne jen nepřímo. Peníze totiž dostanou agentury typu CzechInvest, které je musí použít pro zajištění poradenských služeb za zvýhodněné ceny nebo zadarmo. Konkrétně třeba formou Národního registru poradců nebo benchmarkingovým indexem, který vybranou firmu srovná s jejími protějšky z celého světa a určí její slabé a silné stránky. Pochopitelně OPPI není jediný program, na který se mohou výrobci obracet. „V určité menší míře nabízí příležitosti i jednotlivé Regionální operační programy. Ale i když se jejich podmínky liší podle regionů, obecně cílí především na podporu projektů v oblasti cestovního ruchu a souvisejících služeb,“ doplňuje Tomáš Novotný, ředitel sekce pro Evropské fondy společnosti Technoexport. A dodává, že zapomínat by se nemělo ani na nabídku Programu rozvoje venkova, který kromě zemědělců podporuje především potravinářské výrobce a drobné podnikatele ve venkovských oblastech.
Možnosti jsou tedy jasné. Pokud zatím v malém vyrábíte třeba blatníky, zkuste popřemýšlet nad dotací z evropských fondů. Vždyť i „Škodovka“ potřebuje konkurenci.
|OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE 1. Vznik firem • Start – pomoc začínajícím podnikatelům nebo podnikatelům po delší pauze • Využití nových finančních nástrojů – alternativní financování rozvoje podnikání 2. Rozvoj firem • Progres – podpory na rozvoj firmy, spolufinancování projektU v oblasti energetických služeb • Záruka – pomáhá podnikatelům, kteří chtějí rozvíjet firmu, ale nemohou ručit za bankovní úvěr • Rozvoj – spolufinancování nákupu moderních technologických zařízení • ICT a strategické sluIby – určen firmám zaměřujícím se na informační technologie • ICT v podnicích – usnadňuje vybavení firmy informačními a komunikačními technologiemi 3. Efektivní energie • Ekoenergie – zaměřen na ekologicko energetické projekty 4. Inovace • Inovace – usnadňuje zavádění technologických novinek do prodeje • Potenciál – prostředky lze získat na vybudování vývojového centra v podniku 5. Prostředí pro podnikání a inovace • Spolupráce – bývalé Klastry • Prosperita – zaměřen na vznik a rozvoj vědeckotechnických parkU nebo podnikatelských inkubátorů • Školicí střediska – zajistí podmínky pro školení zaměstnanců • Nemovitosti – spolufinancuje nemovitosti i související infrastrukturu 6. Služby pro rozvoj podnikání • Poradenství – peníze potečou třetím subjektům, které budou své zvýhodněné poradenské sluIby nabízet podnikatelUm • Marketing – podporuje expanzi na zahraniční trhy |
