Česká asociace pojišťoven spustila službu, která informuje o pravděpodobnosti výskytu povodně na jakémkoliv území v Česku.
Služba pomůže například zájemcům o koupi domu odhadnout náklady na pojištění.
Chystáte se koupit nemovitost či pozemek a zajímá vás, jaké je v daném místě riziko povodně? Získat tuto informaci vám nyní zabere jen pár minut. Minulý týden totiž Česká asociace pojišťoven (ČAP) ve spolupráci se společností Intermap Technologies zpřístupnila na svých stránkách www.cap.cz systém, který je schopen vyhodnotit pravděpodobnost výskytu povodní pro jakékoliv území v Česku.
Jedná se o stejný systém, který využívají i samotné pojišťovny při vyhodnocování pojistných nebezpečí a následného stanovování výše pojistného. „Lidé si tak mohou například při koupi nemovitosti na celém území České republiky zjistit, v jaké lokalitě se objekt nachází a zda jej bude možné pojistit,“ konstatuje výkonný ředitel asociace Tomáš Síkora. Jeden výpis je zpoplatněn částkou 59 korun, kterou je nutné uhradit prostřednictvím SMS.
Téměř nepojistitelné zóny
Systém povodňových map člení podle nebezpečí výskytu povodně území republiky do čtyř zón. První zóna je takzvaná bezproblémová, zde nebezpečí povodně nehrozí. Druhé pásmo zahrnuje oblasti stoleté vody a zde se počítá s nízkým rizikem. Zóna tři se středním rizikem značí území padesátileté vody. U obou bývají ceny pojistek zvýšeny o rizikový příplatek. Jeho výši si každá pojišťovna volí sama. Území takzvané dvacetileté vody patří do čtvrté zóny. Tato oblast je prakticky nepojistitelná.
Nejméně rizikovým krajem z pohledu nebezpečí povodně je Praha. Více než devadesát procent jejího území totiž spadá do první zóny. Naopak v zóně nejrizikovější se nachází pouze 0,4 procenta území hlavního města.
Naopak nejhůře je na tom Olomoucký kraj. Do druhé zóny zde spadá více než 40 procent území a do třetí zóny 17 procent. Největší podíl území v takřka nepojistitelné čtvrté zóně (necelá dvě procenta) má pak Jihočeský kraj.
Pojišťovny a odplavené miliardy
Program rizikových povodňových zón vznikal pro potřeby členských pojišťoven ČAP v několika etapách od roku 2001. Podle Tomáše Síkory se po zkušenostech z posledních zhruba deseti let stala problematika povodní v oblasti pojišťovnictví doslova fenoménem.
Prvním impulzem pro jeho vytvoření byly záplavy na Moravě v roce 1997, které způsobily bezprecedentní pojistné škody v moderní historii. Hlášeno bylo 117 tisíc pojistných událostí v celkové výši škod za 9,8 miliardy korun.
Po stoleté vodě, která potopila část Prahy v roce 2002 (81 tisíc pojistných událostí a škody ve výši plnění 34,7 miliardy korun), začaly podle Síkory zajišťovny striktně požadovat patřičné řízení tohoto rizika.Výsledkem je aktuální podoba povodňových map, která bere v potaz podobu terénu i historické rozlivy v konkrétní lokalitě.
„Aktuálně je tento model jedním z nejpokročilejších systémů na správu rizika povodně v Evropě pro účely pojišťovnictví. V současné době disponují podobně přesným nástrojem jen trhy v Rakousku, Německu, ve Velké Británii a na Slovensku,“ komentuje Síkora.
Mapové podklady použité v aplikaci pokrývají beze zbytku celé území Česka, přičemž 210 největších měst je zmapováno velmi podrobně v měřítku 1:10 000.
