Nová strategie zařadí Česko mezi nejinovativnější země Evropy, tvrdí vládní rada

23. 1. 2019

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schválila Inovační strategii ČR 2019-2030. Díky ní by se podle představitelů rady Česko mohlo zařadit mezi nejinovativnější země Evropy. Obsahuje devět pilířů, na jejichž podobě podle rady panuje shoda napříč podnikatelskou, akademickou i vědeckou sférou. Po zasedání RVVI to řekli předseda rady a premiér Andrej Babiš (ANO) a místopředseda RVVI Karel Havlíček.

Strategie klade důraz na financování a hodnocení výzkumu. Zahrnuje tak v současnosti zaváděnou metodiku hodnocení české vědy, zároveň směřuje k cíli, aby Česko zvýšilo podíl výdajů na vědu a výzkum z HDP na 2,5 procenta k roku 2025 a na tři procenta v roce 2030.

Podle analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací, kterou v pondělí předložila RVVI vládě, Česká republika mírně zaostává za evropským průměrem z hlediska výdajů na vědu na HDP, předloni dosáhly 1,79 procenta. Mezi země EU, které na výzkum a vývoj dávají mnohem víc peněz než Česko, patří Švédsko, Rakousko nebo Německo s podílem výdajů na HDP kolem tří procent. Podobně vysokou úroveň vykázaly ve světovém měřítku v roce 2016 Spojené státy (2,8 procenta), více pak Japonsko (3,1 procenta), Izrael a Jižní Korea (více než 4,3 procenta HDP). Méně naopak investují například Polsko, Maďarsko nebo jihoevropské státy.

Dokument také akcentuje rozvoj start-upů a spin-off firem nebo chytrou infrastrukturu. Česko je nyní podle Havlíčka velmi závislé na automobilovém průmyslu, který se v budoucnosti nebude zabývat pouze výrobou aut, ale také vytvářením řešení pro autonomní řízení automobilů. Dalším pilířem strategie je změna podpory patentové politiky, neboť Česko podle místopředsedy zaostává za nejvyspělejšími zeměmi světa v ochraně duševního vlastnictví.

Přečtěte si: Pokus o optimistického průvodce českou budoucností

Bod týkající se digitalizace zčásti koresponduje s vládní strategií Digitální Česko. Podle Babiše má přispět k tomu, aby občané komunikovali se státem z domova či kanceláře a nemuseli chodit na úřady. K tomu mají například datové schránky, které využívají všechny státní úřady, asi půl milionu firem a přes 100 tisíc živnostníků. Možnosti tohoto typu je ale podle premiéra nutné propagovat, aby je využívalo více lidí.

Na koncepci Digitální Česko je podle vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla plošná shoda stejně jako na Inovační strategii. „Dokončujeme implementační plány, tím bude koncepce hotová. Dnes pracujeme se 785 záměry, které seskupujeme do plánů, běží nám 133 projektů a máme rozpracovaných dalších skoro 200 projektů,“ řekl. Cílem je rozvoj online služeb pro občany a firmy, kontaktních míst či propojený datový fond, který by sloužil k tomu, aby lidé nemuseli poskytovat znovu data pro formuláře, pro něž je už stát má.

Inovační strategie obsahuje i změněnou podobu daňových odpočtů na výzkum a vývoj, jež by měly být jednou z forem nepřímé podpory pro podnikatele. V současné době jde přibližně o 2,4 miliardy korun nepřímé podpory, týká se řádově 1300 organizací. Cílem je podporu do roku 2025 znásobit.

Dokument se také zabývá podporou takzvaných inovačních řetězců, pokrývajících vše od základního výzkumu po výslednou inovaci a její návratnost zpět do vědy. Jeden z pilířů se zabývá též propagací země v zahraničí. Podle Havlíčka je nutné, aby Česká republika byla vnímána jako země technologických příležitostí a chytrých lidí.

Na koncepci se podle něj podílelo 30 až 35 autorů. Pozitivní stanovisko RVVI dostala například od Akademie věd ČR, vysokých škol, podnikatelských asociací, jako je Hospodářská komora či Svaz průmyslu a dopravy, nebo klíčových českých inovátorů. RVVI se pro strategii inspirovala mimo jiné u geograficky a velikostně blízkých zemí, například skandinávských států či Švýcarska.