Od 1. ledna 2009 se Slovensko stalo další evropskou zemí, ve které mají společnosti povinnost připravit pro daňové účely dokumentaci k tvorbě cen v transakcích se svými spřízněnými osobami – takzvanou dokumentaci transferových cen. V České republice sice dokumentace zatím povinná není, ale tato změna je určitě i pro tuzemské společnosti zajímavá. Mnoho z nich má totiž na Slovensku dceřiné či sesterské společnosti.
Hlavní účel
Hlavním účelem dokumentace je prokázat, že transakce mezi danou slovenskou společností a jejími spřízněnými zahraničními subjekty byly stanovené v souladu s principem „tržního odstupu“. Tedy že dohodnuté podmínky (zejména cena) se podobají těm, které by si mezi sebou dohodly nezávislé osoby v porovnatelných vztazích a za srovnatelných okolností. Spřízněnými subjekty se pro účely transferových cen rozumí ty, jež jsou ekonomicky, personálně či jinak propojené.
Povinnost zdokumentovat transakce se spřízněnými subjekty není na Slovensku žádnou převratnou novinkou. Daňové zákony tuto povinnost ukládaly již před rokem 2009. Na rozdíl od nynější úpravy však blíže nespecifikovaly informace, které by taková dokumentace měla obsahovat. To dávalo na jedné straně společnosti volnost při její přípravě. Na druhé straně to však umožňovalo daňové správě požadovat v podstatě jakékoli informace.
Změna
Od 1. ledna 2009 se situace změnila. Obsah dokumentace k tvorbě cen se zahraničními spřízněnými společnostmi vymezil prováděcí předpis připravený Ministerstvem financí Slovenské republiky.
Obsah dokumentace odpovídá doporučení Evropské unie. Skládá se z takzvaného „masterfilu“ podávajícího informace o celé skupině a z lokální dokumentace obsahující detailnější data o dané slovenské společnosti a transakcích, kterých se v rámci skupiny účastní.
Tato změna znamená pro slovenské entity, které jsou součástí nadnárodní skupiny společností, povinnost připravit lokální dokumentaci. V ní je popsána tvorba transferových cen z hlediska této slovenské společnosti. Rozsah dokumentace závisí na již existujícím rozsahu na úrovni skupiny a na činnostech slovenské společnosti. V praxi tuto dokumentaci většinou připravují externí poradci, kteří již mají s takovou činností zkušenosti.
Sankce
Za nepředložení dokumentace ve stanové lhůtě může správce daně uložit pokutu až do výše 33 194 eur. Jiné specifické pokuty v souvislosti s dokumentací zatím nejsou.
Současně platí, že pokud si slovenská společnost cenami, které nebyly stanovené v souladu s principem tržního odstupu, sníží základ daně – například prodejem zboží nebo služeb zahraničnímu podniku ve skupině za nižší ceny, než za něž by je prodala nezávislému podniku – může jí správce zvýšit základ daně, respektive daňovou povinnost, a vyměřit i příslušné penále.
Jak již bylo zmíněno, povinnost mít dokumentaci transferových cen zatím není v české daňové legislativě striktně stanovená. Je však třeba ji mít k dispozici, pokud správce daně společnost vyzve, aby prokázala soulad transferových cen s principem tržního odstupu. Ze zemí střední Evropy povinnou dokumentaci již zavedlo Polsko, Maďarsko a nyní i Slovensko. Je tedy jen otázka času, kdy se k nim přidá i Česká republika.
Příprava dokumentace transferových cen k transakcím mezi spřízněnými společnostmi v České a Slovenské republice tudíž nejen splní požadavky slovenských daňových předpisů, ale zároveň ji bude možné využít i v Česku. Buď v rámci možné daňové kontroly nebo jako výchozí materiál při přípravě vlastní dokumentace.
