ANALYTIK SPOLEČNOSTI ATLANTIK FT PETR SKLENÁŘ: Podaří se nové koalici sestavit vládu? A pokud ano, můžou podnikatelé čekat změny v politice kabinetu? Profit s těmito otázkami oslovil dvojici ekonomů: analytika společnosti Atlantik FT Petra Sklenáře a bývalého ministra financí Pavla Mertlíka
ANALYTIK SPOLEČNOSTI ATLANTIK FT PETR SKLENÁŘ: Podaří se nové koalici sestavit vládu? A pokud ano, můžou podnikatelé čekat změny v politice kabinetu? Profit s těmito otázkami oslovil dvojici ekonomů: analytika společnosti Atlantik FT Petra Sklenáře a bývalého ministra financí Pavla Mertlíka.
Reagují trhy nějakým způsobem na podpis koaliční smlouvy a první zasedání poslanců po volbách?
Domácí finanční trhy jsou aktuálně ovlivněny celosvětovým vývojem. Především obavami před inflačními riziky a růstem úrokových sazeb. Proto povolební situace zatím na ně nemá žádný dopad.
Očekáváte, že vznikne již nyní stabilní vláda, nebo dojde k dalším pokusům o sestavení vlády?
Očekával bych, že spíše vznikne vláda hned na první pokus. Myslím, že obě strany, tedy ČSSD i nová koalice, udělají řadu ústupků a vláda získá důvěru.
Koaliční smlouva obsahuje sliby mnoha nových výdajových programů a vedle toho slibuje snížení daní. Jaký to bude mít dopad na státní rozpočet?
Na straně příjmů se koalice shodla na řadě úprav - u rovné daně, na zrušení dědické daně, daně z dividend a na úpravě daně z převodu z nemovitostí. Také na snížení sociálního pojištění a především zavedení stropů u odvodů pojištění. Na druhou stranu koalice plánuje postupně zavést ekologické daně, které jsou nevyhnutelné kvůli našim závazkům k Unii. Minimálně krátkodobě některé úpravy sníží příjmy a zvýší tedy tlak na rozpočtový deficit.
Klíčovým pro deficit státního rozpočtu tedy podle vás bude objem škrtů na straně výdajů.
Ano. Ale v tomto bodě je prohlášení koalice velmi vágní a nelze říci, kde vláda bude konkrétně škrtat. Nový kabinet zdědí „rodinný balíček“ od předchozího parlamentu. V něm zvýšení sociálních dávek, tedy především životního minima, rodičovských dávek a porodného, a také úpravy nemocenské, znamenají pro státní rozpočet zářez 50 miliard korun.
Podaří se české ekonomice za těchto podmínek splnit maastrichtská kritéria?
Záleží ke kterému datu. Krátkodobě, tedy v roce 2007 a 2008, je to naprosto vyloučené. A ostatní bude záviset na krocích nové vlády a na tom, jaké reformy přijme či nepřijme. V horizontu let 2009 až 2010 je to reálné.
Jak to tedy bude s přijetím eura?
Vzhledem k předchozímu odkládání reforem je datum 2010 s velkou pravděpodobností mimo hru. Řekl bych, že důležitější je dlouhodobá stabilita veřejných financí - tedy reformy. Celkově v příjímání eura v nových unijních státech dochází k jistému ochladnutí původního optimismu, a řada zemí spíše uvažuje o oddálení tohoto kroku. Proto očekávám, že eurem nebudeme platit dříve než v letech 2012 až 2013.
Vraťme se ke schodku. Pokud se vláda odhodlá k velkým škrtům ve státním rozpočtu, u kterých položek je lze čekat nejvýrazněji?
Poslední vláda, bohužel, rezignovala na reformy na výdajové stránce a české veřejné rozpočty na ně nadále čekají. Státní finance nepotřebují jenom škrty, ale celkovou změnu nastavení systému v některých oblastech - prostě reformu. Hlavní změny jsou nutné především ve čtyřech oblastech - zdravotnictví, sociálního systému, penzijního systému a ve státní správě. Zdravotnictví a penze jsou dvě největší položky na straně výdajů, a jsou tedy klíčovou záležitostí stability rozpočtu. U sociálních dávek musí nastat rozhodnutí, jakou roli mají dávky hrát. Zda záchranné sítě, anebo trvalého zdroje příjmů. Přitom je nutné si ujasnit, že sociální stát může mít jenom takový rozsah, který jsme si schopni dovolit (zaplatit) a ne naopak.
Nenastal konečně čas na šetření ve státní sféře?
Státní správa skrývá neuvěřitelné možnosti úspor. Například procesní audity na slovenských ministerstvech vedly k propouštění až 20 procent zaměstnanců a zrychlení procesů. Nyní maďarská vláda plánuje do konce příštího roku propustit téměř čtvrtinu (!) svých zaměstnanců. Rozhodující tedy bude politická odvaha nové vlády a schopnost nalézt kompromisy v parlamentu.
Koaliční smlouva obsahuje mino jiné i dohodu o rovné dani. Jaké to bude mít dopady na českou ekonomiku? Již samotný krok k zjednodušení daňového systému a snížení daní je příznivý pro ekonomiku, protože posiluje investice a přeneseně i celkový růst. Ale aby nedošlo později ke zklamání, je nutné poznamenat, že takovéto změny se projevují se zpožděním tří až pěti let. Na druhou stranu působí dlouhodobě a mohou ekonomiku daleko posunout, jako se to podařilo například díky reformám v Irsku na přelomu 80. a 90. let. Rovná daň by se měla týkat i DPH, kde koaliční politici dohodli řadu výjimek pro zavedení nulové daně. Jaký to bude mít dopad na ekonomiku?
Řekl bych, že na rozdíl od příjmových daní, jsou plánované faktické změny u DPH minimální. Pravděpodobně se v Unii nepodaří prosadit výjimku na nulovou sazbu, a tyto položky tedy budou opět zdaněny sníženou sazbou, jak je tomu dnes. Pouze může dojít ke změně u některé konkrétní položky, ale systémová změna u DPH by měla být minimální.
Součástí předvolebních slibů bylo i zjednodušení daňového systému. Co se podle vás může budoucí vládě v této věci podařit?
Prvním krokem je zavedení rovné daně a odstranění řady výjimek. Dalším pak zrušení některých daní - z dividend, kapitálových výnosů, dědické, částečně z nemovitostí. Neméně důležitým plánem je vybíraní sociálních odvodů přes finanční úřady spolu s daní z příjmů. Myslím si, že to jsou všechno kroky, které mohou zjednodušit systém a přitom získat podporu ve sněmovně.
Očekáváte další rozšíření daňových paušálů? Dosud nejsou známy detaily rovné daně, dokonce ani není určena výše samotné sazby. Proto je zatím předčasné mluvit o změně daňových paušálů. Otevírá koaliční dohoda cestu k zahájení penzijní reformy? V jaké podobě? Cesta k penzijní reformě bude asi velmi složitá. Jistou dílčí shodu vykazují návrhy ODS a KDU-ČSL a do jisté míry i Strany zelených. Reforma přitom potřebuje podporu ve sněmovně, a tedy i ČSSD. Shoda se bude rodit velmi těžko. Ovšem očekávám, že strany se shodnou alespoň na elementárních podmínkách. Tedy na postupném zvýšení odchodu do důchodu, na větší podpoře soukromého spoření a pravděpodobně i na zavedení povinného spoření ve fondech. Snížení daňové zátěže není jediným velkým zásahem do budoucí podoby státního rozpočtu. Jaký bude mít dopad očekávané snížení pojistných sazeb? Přikročí k němu podle vašeho názoru vláda? Zavedení stropu pro pojistné a snížení sazeb sociálního pojištění sice sníží příjmovou stránku, ale také ještě dále zvýší tlak na provedení reformy na straně výdajů státního rozpočtu, především v oblasti zdravotnictví a sociálních dávek. Na druhou stranu celkové sociální a zdravotní odvody jsou v tuzemsku druhé nejvyšší v Unii, a jako jediní nemáme stropy na sociální odvody. Když to slyší investoři ze Švédska nebo Francie, tak se jim to zdá neuvěřitelné. Snížit sazby a zavést stropy, to je nevyhnutelnost, protože vysoké odvody vytvářejí slabinu české ekonomiky kvůli neúměrnému zdražování práce, především té kvalifikované. Proto předpokládám, že vláda k tomuto kroku přistoupí. Jak hodnotíte navrhovanou reformu zdravotnictví?
Kromě zrušení zákona o neziskových nemocnicích jsou ostatní návrhy na změnu velmi obecné a těžko se k nim proto vyjadřuje. Ovšem posunem je deklarovaná snaha posílit klientský přístup ve zdravotnictví. Na druhou stranu rozsah plýtvání by měly omezit drobné poplatky za běžné výkony, za recept či návštěvu lékaře. I když budou tato opatření bolestivá, tak je považuji za krok správným směrem, který může pomoci stabilizovat situaci ve zdravotnictví.
|POKLES DANĚ BY ZVÝŠIL HODNOTU AKCIÍ Nižší daň z příjmů pro podniky, kterou plánují strany sestavující novou vládu, by zvýšila hodnotu českých akcií obchodovaných na pražské burze. Nejvíce by se to projevilo u akcií farmaceutické společnosti Zentiva, které by si mohly polepšit i o desítky procent v porovnání se současným stavem. Uvádí to analýza společnosti Atlantik FT. Ze zpráv o sestavení koaliční vlády vyplývá, že by mohla snížit daň z příjmů firmám. V návrhu koaliční smlouvy je zmíněno, že vláda zavede jednotnou sazbu daně z příjmu u fyzických i právnických osob a zruší zdanění dividend a kapitálových výnosů. Nynější 24procentní sazba by se podle předpokladů měla snížit směrem k jedné pětině, případně mírně pod ní. Cílová hodnota akcií Zentivy by dle analytika Atlantiku Jana Schiessera stoupla v případě 18procentní sazby daně o více než pětinu, zatímco třeba akcií Komerční banky o sedm procent. „Záleží na tom, zda je firma růstová, jak navyšuje ziskovost,“ říká. Nižší daně by navíc mohly přilákat i více zahraničních investorů působících ve střední Evropě. I s ohledem na to, že maďarská vláda naopak schválila zvýšení daní z příjmů firem o čtyři procentní body na 20 procent. Případné nulové daně u dividend by zase výrazně pomohly k větší atraktivitě akcií firmy Philip Morris. Šance na nižší daň je podle Schiessera poměrně vysoká. Vládu se nyní snaží sestavit vítěz parlamentních voleb ODS spolu s KDU-ČSL a zelenými, ale pokles daně z příjmu má v programu i ve volbách druhá nejúspěšnější ČSSD. (čtk) | Ing. PETR SKLENÁŘ
**Narodil se 25. září 1977. Absolvoval ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně, nyní studuje Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2004 pracuje ve společnosti Atlantik finanční trhy. Předtím byl vědeckým asistentem v Center for Economic Research and Graduate Education či v Československé obchodní bance. Je ženatý.
