Ministerstvo životního prostředí uhájilo diskriminační vyhlášku
Časem polevily ostré spory, kdo bude v Česku vybírat příspěvky a zajišťovat recyklaci historického elektroodpadu. Do této kategorie se po svém dožití postupně zařadí všechny elektrické a elektronické spotřebiče z domácností vyrobené a prodané před 13. srpnem 2005, ještě bez zátěže recyklačním příspěvkem. Odpadovému odboru ministerstva životního prostředí se podařilo uhájit diskriminační prováděcí vyhlášku k zákonu o elektroodpadech, postavenou na monopolním „likvidátorovi“ historického odpadu za každou odpadovou skupinu. Nepomohla ani dovolání k bývalému ministru Ambrozkovi, který lpěl na původním rozhodnutí i navzdory opačným doporučením svého poradního sboru. Soudy ještě nezačaly konat. Avšak úřad, který po všech jednajících striktně vymáhá dodržování své vyhlášky, se sám stanovisky jiných úřadů neřídí.
ÚOHS už před rokem vydal stanovisko: „Vyhláška, tak jak je koncipována, je z hlediska hospodářské soutěže omezující a neuspokojivá.“ A poznamenal, že odpovědní pracovníci neuměli existenci omezení zdůvodnit. Antimonopolní úřad proto požádal ministra, aby stanovil přesné a nediskriminační podmínky, jak získat oprávnění k provozování kolektivního systému při nakládání s historickými elektroodpady. S cílem, aby i na tomto trhu fungovalo efektivní soutěžní prostředí. To tu však není dodnes, argumenty vyřazených a rozhodnutím poškozených společností se nikdo nezabýval. Vybraní „likvidátoři“ si už na svou výjimečnou roli zvykli a snahu odmítnutých docílit svého uznání někdy berou jako „pokus o diskreditaci poctivých výrobců“. Vinou monopolizace nakládání s historickými elektroodpady se totiž mezi sebou perou takzvané kolektivní systémy, vytvořené skupinami výrobců, většinou už v návaznosti na dříve existující průmyslové asociace a sdružení.
Novou vlnu zájmu o dlouho neřešený problém vyvolalo trestní oznámení na neznámého pachatele, podané 20. listopadu Českomoravskou elektrotechnickou asociací (ElA). Její zájmy v systému nakládání s elektroodpady zastupuje kolektivní systém Retela, spravovaný stejnojmennou právnickou osobou. Jestliže ministerstvo životního prostředí dál bojkotuje v této oblasti soutěž, pak Retela si nárokuje být tím vybraným a úředníky hýčkaným kolektivním systémem. V době, kdy se rozhodovalo o kandidátu na monopolní služby, měla Retela ve skupině 6 (elektronástroje) výrazně největší podíl na trhu. A ten by měl být jediným kritériem pro volbu systému.
Retelou shromážděné tabulky však ukazují, že stejně nespravedlivě dopadl v jiné skupině i systém Rema. V trestním oznámení se uvádí, že oba systémy marně žádaly úředníky o objasnění výběru. Prezident ElA Stanislav Adamec se domnívá, že se nejednalo o správní uvážení ministerstva, ale o manipulaci s daty, která měla za cíl některé subjekty zvýhodnit. Žádá policii o prověření, zda nešlo o trestný čin.
Současný náměstek ministra Karel Bláha je ochoten dát prověřit majoritu Retely, zajistit společné financování historických odpadů a nebrání ani přímému zrušení monopolu. Zatím však žádná změna. (črk)
