Vodík je mnohými odborníky považován za důležitý zdroj energie, který by mohl hrát klíčovou roli v současném energetickém přechodu. Jeho rozsáhlejšímu využívání ovšem dlouho bránila skutečnost, že se většinou vyrábí s pomocí fosilních paliv, jako je uhlí a zemní plyn. Při tomto procesu totiž vzniká velké množství emisí, což výrazně podrývá celý ekologický záměr.
Pozornost mnoha firem se proto podle CNBC v poslední době stále častěji upíná na takzvaný přírodní vodík. Ten se nachází v plynném skupenství pod zemským povrchem, kde zcela přirozeně vzniká různými vysokoteplotními reakcemi mezi vodou a minerály bohatými na železo.
Rostoucí zájem o tento prvek a jeho těžbu potvrzuje i nedávno zveřejněný výzkum norské společnosti Rystad Energy. Podle něj na konci loňského roku aktivně hledalo geologická ložiska vodíku zhruba čtyřicet společností, přičemž ještě v roce 2020 jich bylo pouhých deset. Průzkumné úsilí aktuálně nejčastěji probíhá v USA, Kanadě, Austrálii, Francii, Španělsku, Kolumbii a v Jižní Koreji.
Podle norské firmy tedy aktuální dění na trhu v mnoha ohledech připomíná zlatou horečku. „Současný humbuk do velké míry pramení z nadějí, že by vodík mohl zcela změnit hru v oblasti našich snah přejít na ekologické zdroje energie,“ uvedl Minh Khoi Le, vedoucí výzkumu vodíku v Rystad Energy.
Největší naleziště je ve Francii
K vůbec prvnímu objevu přírodního vodíku došlo v roce 1987 v africkém státě Mali. Kanadská společnost Hydroma se tehdy pokusila vyvrtat studnu, místo vody ale narazila na velké množství plynu, o němž se velmi brzy zjistilo, že je vysoce hořlavý. Studna tedy byla uzavřena a na dlouhou dobu zůstala zapomenutá. Až téměř o dvě desetiletí později nalezl následný průzkum na místě velké podzemní nádrže obsahující téměř čistý plynný vodík. Dnes už tento zdroj poskytuje energii blízké vesnici Bourakébougou.
Podobné podzemní nádrže se ovšem nacházejí i na mnoha dalších lokalitách. Třeba minulý rok vědci ve východní Francii objevili dosud největší známé ložisko vodíku na světě, což nadále zvýšilo zájem různých společností o celé toto odvětví. Podle odborníků totiž nedávné nálezy dokazují, že v podzemních nádržích jich po celé planetě může být nespočet.
„V nitru Země se může nacházet asi pět bilionů metrických tun přírodního vodíku. Jeho velká většina ovšem pravděpodobně bude v až příliš velké hloubce nebo až příliš daleko na moři, aby bylo její získání ekonomicky výhodné,“ řekl Geoffrey Ellis, výzkumný geolog z americké vládní agentury U.S. Geological Survey. I přesto se ale domnívá, že vytěžení pouhých několika procent přírodního vodíku by mohlo stačit k pokrytí veškeré očekávané poptávky v příštích 200 letech.
Někteří odborníci jsou skeptičtí
Ellisův optimismus sdílí i Americké ministerstvo energetiky, které minulý měsíc oznámilo, že poskytne 20 milionů dolarů (asi 467 milionů korun) na podporu 16 projektů, jejichž cílem je získat právě v podzemí uložený vodík. Sám Le z Rystad Energy je každopádně ohledně jeho těžby poněkud skeptický.
„Ačkoliv přírodní vodík v poslední době vyvolal velký rozruch, jeho potenciál je podle mého názoru stále trochu nejistý. Kromě jediného projektu v Mali totiž zatím nikde nezačali vodík těžit ani vyrábět,“ vysvětlil Le z Rystad Energy.
Podobně se k celé záležitosti staví i skupina akademiků, vědců a inženýrů jménem Hydrogen Science Coalition. Ta v nedávném příspěvku na svém blogu uvedla, že přírodní vodík v současnosti dodává světu méně energie, než zvládne vyrobit jediná větrná turbína. Organizace se navíc obává možných negativních dopadů těžby na životní prostředí: „Vzhledem ke všem dosavadním zjištěním a informacím je aktuálně šance na nalezení přírodního vodíku, který by bylo možné těžit ve větším rozsahu, relativně mizivá.“
