Přijetí se konalo na novém obřím letišti v Soulu
Po několika letech hledání spojenců mezi světovými leteckými společnostmi se České aerolinie dočkaly – od 21. března jsou členem SkyTeamu. Tato druhá největší aliance dosud sdružovala americkou Deltu, francouzskou Air France, Aeromexico a Korean Air. Na českého národního dopravce čeká důležitá úloha – zajišťovat pro tyto firmy linky ve střední a východní Evropě. To bude pro ČSA znamenat naprostou změnu dosavadní strategie při nakupování nových letadel. „Nyní se soustředíme na malá letadla pro regionální linky, jejichž počet sedadel nepřevyšuje sedmdesát míst, řekl prezident společnosti Miroslav Kůla v korejském Soulu den poté, co byly jeho aerolinie přijaty do aliance. „Partneři od nás očekávají kooperaci v oblasti mezi Prahou a Moskvou a menší letadla tady najdou lepší využití. Transatlantických linek se ale nevzdáváme, zdůraznil Kůla s tím, že trasy Praha–Severní Amerika bude jeho společnost naopak posilovat. Pozor na Aeroflot. SkyTeam si podle slov šéfů jednotlivých společností vybral ČSA na základě jejich ekonomických úspěchů, provozní spolehlivosti a jistě také kvůli strategické poloze Prahy jako jejich domovského letiště. „Společnost bude pro alianci velkým přínosem, řekl šéf Air France Jean–Cyril Spinetta. To ale nemusí platit donekonečna – SkyTeam totiž vyjednává o vstupu s ruským Aeroflotem. Úspěch těchto jednání by znamenal nejen návrat někdejšího „bratrství obou firem, ale také ohrožení ČSA jako hlavního východoevropského spojence. „Myslím, že Aeroflot by se soustředil spíše na dopravu od Moskvy na východ, míní Kůla s tím, že případný vstup ruské společnosti do týmu je zatím příliš vzdálen. „Musí se nejdříve zreformovat, stejně jako jsme to učinili my, je přesvědčen prezident ČSA. Jakkoli je nákup letadel a ohrožení Aeroflotem pro České aerolinie vzdálenější budoucností, její klienti poznali přímé dopady vstupu do SkyTeamu již uplynulý víkend. Společnost totiž přizpůsobila svým partnerům svůj rezervační systém, u nich můžou cestující z Prahy naopak počítat s přímým odbavením. „Máme také jednotný systém věrnostních slev, takže se stejným programem může zákazník počítat u všech členů aliance, upozorňuje mluvčí ČSA Dan Plovajko. Jaké přinesly tyto změny aeroliniím náklady (stejně jako přeškolení jejich zaměstnanců), vedení firmy neuvedlo. „Nebyly ale významné, nic v řádech desítek milionů korun, prozradil prezident Kůla. Obří letiště. Zajímavé je, kde se vlastně slavnostní vstup ČSA do SkyTeamu odehrál – na zbrusu novém domovském letišti jednoho z partnerů – jihokorejském Inchonu. Tento největší investiční projekt v korejských dějinách je skutečným příkladem dravého asijského kapitalismu a může být vzorem i pro pražskou Ruzyni. „Před tou se totiž vstupem ČSA do aliance otevírají také velké možnosti, míní Miroslav Kůla. Když před zhruba deseti lety Korejci zjistili, že jejich letecká doprava vykazuje za desetiletí téměř pětinový nárůst, stáli před rozhodnutím, zda rozšířit dosavadní soulské letiště Gimpo, nebo postavit zcela nový areál. Nakonec zvítězila druhá varianta s tím, že nové letiště má být natolik monstrózní, aby přetáhlo dopravu z konkurenčních japonských ploch a také z Hongkongu. Nakonec vznikl projekt, který vyráží dech i laikovi. Korejci totiž pro letiště v průběhu uplynulého desetiletí vybudovali speciální umělý ostrov Yongjong ve Žlutém moři poblíž města Inchon. Letecká doprava se zde vyhne omezování, kterému je vystaveno prakticky každé vnitrozemské letiště. Po desáté hodině musí totiž být podle mezinárodních regulí provoz omezen kvůli nočnímu klidu obyvatel v okolních lokalitách. To se Yongjongu netýká – letouny tady můžou přistávat a odlétat, jak se jim zlíbí. Nové letiště má ještě jednu výhodu – náklady na jeho výstavbu byly údajně nižší než u konkurentů v Japonsku a Hongkongu. Investoři zde utratili 67 miliard korejských wonů, tedy v přepočtu asi patnáct miliard korun. „Letecké společnosti zde tedy budou moci počítat s nižšími poplatky, pochlubil se šéf Korean Airu Yang–Ho Cho. Podle něj se tak má Inchon šanci stát hlavním přestupním letištěm pro celou severovýchodní Asii. Rychlodráha bude. Kapacita letiště Inchon je pozoruhodná – ročně jím může projít až 27 milionů cestujících. Pro srovnání: Praha–Ruzyně nyní pojme za rok jen 1,5 milionu pasažérů. Korejci očekávají, že Inchon bude moci v nezměněné podobě sloužit až do roku 2040. Pokud by přece jen byly nároky vyšší, lze areál libovolně rozšiřovat. Už nyní má Inchon dvě rozjezdové dráhy, v budoucnu se počítá se stavbou dalších dvou. Opět se nabízí paralela s Prahou – ta má jen jednu a o druhé se vedou letité diskuse. Co však Inchon trápí, je spojení s 30 kilometry vzdáleným centrem Soulu. Není zde totiž metro ani železnice, a tak musí spojení zajišťovat nepřeberné množství autobusů. A to je v neustále zacpaném Soulu velký problém. Jenže Korejci jsou dynamický národ – do roku 2005 chtějí postavit expresní rychlodráhu. A naposledy se neodbytně dere pro srovnání naše Ruzyně. Lze totiž s úspěchem pochybovat, že v tu dobu už Praha bude také mít kolejové spojení centra s letištěm, byť se jedná jen o zhruba desetikilometrovou vzdálenost.
