Výrazné zpoždění a stále rostoucí náklady. Dvě nová letadla pro americké prezidenty měla být vyrobena do roku 2025, nyní se ale zdá, že plánovaný termín se dodržet nepodaří. Důvodů je mnoho, přičemž v posledních dnech se k nim přidal další – nevhodně zvolený nátěr, který prosadil bývalý americký prezident Donald Trump.
Ten dlouhodobě kritizoval současné barevné schéma letounů, jež zůstává podobné už od vlády prezidenta Johna F. Kennedyho, tedy od šedesátých let minulého století. Trumpovi vadil zejména světle modrý pruh, který vede po celé délce trupu. Místo něj prosazoval kombinaci červené, bílé a tmavě modré barvy, což by dle jeho názoru více odpovídalo barvám americké vlajky.
Barva měla zvýšit teplotu a zhoršit komunikaci
Navrhovaná tmavě modrá barva je svým odstínem podle pozorovatelů podobná schématu na Trumpově osobním tryskáči. Její hlavní problém nicméně tkví v něčem docela jiném. Odborníci se shodují, že by mohla narušovat správný chod letadla, respektive jeho komunikačního systému. Zařízení, jež se na palubě prezidentského speciálu nachází, má být přitom natolik sofistikované, že dokáže zajistit bezpečné spojení hlavy státu se zbytkem své administrativy i v případě jaderného útoku. To ale není vše.
„Další analýza dospěla k závěru, že tmavší barvy na spodní straně letadla VC-25B mohou přispívat k teplotám překračujícím limity některých komponentů, jež jsou v něm použity,“ řekl CNN mluvčí amerického letectva. VC-25B je vojenská varianta civilního letounu Boeing 747–8, označení Air Force One, které se pro tento letoun vžilo, se dá technicky vzato použít pro jakékoliv jiné letadlo, pakliže se na jeho palubě nachází právě americký prezident.
Na základě výše uvedených zjištění nakonec administrativa současného šéfa Bílého domu Joea Bidena došla k závěru, že Trumpem objednaný nátěr se na nových letadlech neobjeví. Jaké barvy ho nahradí, zatím není jasné. Washington ani letectvo žádné další zvažované možnosti nezveřejnily, neví se přitom ani to, kdy přesně by o nich mohlo být s definitivní platností rozhodnuto. Protože je ale lakování obvykle součástí posledních fází před dodáním letadla, je nepravděpodobné, že by již vyrobené části musely být přestříkány.
Trumpovi se rozhodnutí jeho nástupce pochopitelně pranic nelíbí. „Není žádným překvapením, že Biden chce odstranit krásný červeno-bílo-modrý design navržený pro Air Force One,“ uvedla mluvčí bývalého prezidenta Taylor Budowichová pro agenturu Reuters.
Letadla se nestihnou vyrobit včas
Nové Air Force One mají už nyní velké zpoždění a výrazně překračují rozpočet. Ten přitom rozhodně není malý, za dvě letadla zaplatila americká vláda před čtyřmi lety 3,9 miliardy dolarů, což bylo zhruba 87 miliard korun. Oba stroje měly být dodány nejpozději v prosinci 2024. Podle Boeingu a amerického kontrolního úřadu General Accountability Office ale dodatečná zpoždění posunou dodávky o další dva roky. Současné Air Force One sloužící od počátku devadesátých let přitom mají být vyřazeny už v polovině probíhající dekády.
Boeing tvrdí, že hlavním problémem způsobujícím zpoždění je nedostatek zaměstnanců s bezpečnostní prověrkou pro práci na špičkových vojenských letadlech, za což údajně může hlavně covidová pandemie. Společnost musela vyřešit i spor se svým subdodavatelem, který pracoval na interiéru vládního tryskáče. Ten byl nakonec nahrazen, což jeho výrobní proces nadále zbrzdilo.
S celou situací je velmi nespokojeno i vedení Boeingu. Generální ředitel společnosti David Calhoun se dokonce nechal slyšet, že smlouva na nové Air Force One byla chybou. Své vyjádření zdůvodnil velkými ztrátami, jaké firma vinou nedávných potíží utrpěla. „Dohoda s letectvem z roku 2018 zahrnovala mnoho neobvyklých rizik, která Boeing pravděpodobně neměl podstupovat,“ řekl.
Boeing je ve ztrátě, klíčové projekty mají zpoždění
Air Force One není naneštěstí jediným současným problémem americké společnosti. Vrásky na čele dělá jejímu vedení zbrusu nová varianta ,triplsedmičky‘, tedy letoun B777X. Ten se měl na trhu objevit již v roce 2020, kvůli potížím v rámci certifikačního procesu to však nakonec bude minimálně o pět let později.
Boeing se ze strany regulačních orgánů ocitl pod drobnohledem poté, co vyšla najevo některá jeho pochybení při certifikaci letounu B737 MAX. Dvě katastrofy stroje tohoto typu způsobily smrt všech 346 lidí na palubě a zapříčinily nejdelší celosvětovou odstávku konkrétního modelu letadla v celé historii civilního letectví.
Také finanční výsledky amerického výrobce jsou na pováženou. Za první čtvrtletí tohoto roku vykázal Boeing ztrátu 1,24 miliardy dolarů, tedy mnohem více, než analytici původně očekávali.
