Kniha Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce je zasvěcena historickému, uměleckému a duchovnímu odkazu starověkého Egypta.
Prostřednictvím chronologicky uspořádaného textu, který se opírá nejen o nejnovější poznatky z archeologických výzkumů a prací renomovaných archeologů a badatelů, jsou v něm osvětlovány hlavní historické události, kulturní a společenské procesy a náboženská (magická a duchovní) přesvědčení, která ovlivňovala vývoj a rozkvět egyptské civilizace jako takové. Kniha začíná rozborem Egypta jako posvátného metafyzického území a pokračuje kosmogonií, jak ji chápali kněží v Héliopoli (Onu). Předdynastickým obdobím, v němž byly položeny základy egyptského státu, se zabývá kniha na základě seznamů králů podle egyptského kněze Manetha. Duchovní cesta byla ve starověkém Egyptě pojmem vyhrazeným pouze pro faraona, jeho rodinu a kněžskou elitu. Pojem ka, ba a ach značí jednotlivé spirituální etapy, které měly spojitost s iniciacemi s určitými božskými aspekty. Náboženství jako takové bylo pojmem, který staří Egypťané neznali. Znali pouze pojem heka =magie, které zahrnovaly i určité magické praktiky. Předamarnské období je spojeno s postavou velkého faraona Amenhotepa III. a jeho maželky, královny Teje, Achnatonovými rodiči, jejichž víra jej poznamenala na celý život.
Kdo byl Achnaton? Dodnes byla více známá jeho manželka, krásná královna Nefertiti, jejíž nádherná busta je hlavním lákadlem berlínského Egyptského muzea. Kniha odkrývá tuto tajemnou postavu z úsvitu egyptských dějin. Jedněmi je Achnaton nazýván revolucionář, heretik, druhými výjimečný faraon, humanista a pacifista či bytost s Kristovým vědomím. Někteří badatelé jej spojují i s Mojžíšem. Byl to panovník, který zavrhl celý pantheon bohů a uctíval boha jediného, Atona, sluneční disk, Slunce samé. Dle mnohých zakladatel monoteismu. Zakladatel nového stylu ve výtvarném umění, realistickém umění, které je dodnes nazýváno jako amarnské. K slávě svého boha Atona založil nové sídelní město uprostřed Egypta a dal mu název Achetaton (Atonův obzor). Dnešní arabský název zní Tell el-Amarna, zkráceně Amarna.
Kniha dává do souvislostí veškeré dostupné i nové informace, týkající se jak Achnatona, tak i jeho manželky Nefertiti, která se stala v určitém období faraonem spoluvládcem. „Achnaton přišel s náboženstvím světla a lásky a hlásal stejné myšlenky jako o několik století později Kristus. Vyznával humánní politiku, spíše než o válečné výboje usiloval o mírové smlouvy a nejvyšším bohem stanovil sluneční kotouč, který nazval Atonem, čímž položil, dle mnohých historiků, základ monoteismu. I to vedlo už Sigmunda Freuda k domněnce, že Achnaton se musel znát s Mojžíšem, který mohl být veleknězem v jednom z chrámů zasvěcených Atonovi - Slunci,“ vysvětluje autor knihy. Srozumitelný výklad je doplněn fascinujícími fotografiemi, díky nimž může čtenář obdivovat více i méně dochované egyptské památky v jejich velkolepé kráse a zejména natolik přitažlivé „amarnské“ období vlády faraonů Achnatona a Nefertiti, jejichž poklad je dneska znám spíše z podkladů odkryté hrobky Achnatonova syna Tutanchamona.
