Pěstitelé rychle rostoucích dřevin pro energetické využití budou moci získat na založení porostu čerpat dotaci až tři miliony korun. Většímu využití biomasy může zabránit zastropování celkového podílu energie z obnovitelných zdrojů v Česku.
Foto: ireceptar.cz
Dotaci až tři miliony korun budou moci čerpat zemědělci, kteří budou pěstovat rychle rostoucí dřeviny pro energetické využití. Podporu zemědělci získají na zakládání těchto porostů. Musí však předložit projekt, který bude o přidělení peněz soutěžit se záměry konkurentů, uvedl Jiří Trnka, výkonný ředitel Českého sdružení pro biomasu CZ Biom, který se na ministerstvu zemědělství na přípravě dotačního programu podílel. Celkem by mělo ministerstvo zemědělství vyčlenit na tuto dotaci dvacet milionů korun, což bude stačit jen několik projektů.
Výzva pro překládání projektů se očekává na jaře příštího roku. „Oficiálně mi bylo řečeno, že tento týden ministerstvo zemědělství tento termín upřesní,“ říká Trnka.
Půjde o přímé nenávratné dotace ve výši 40 až 60 procent výdajů na investice. Například mladý zemědělec bude mít nárok na nejvyšší dotaci. Maximální výdaje, z nichž lze dotaci poskytnout je pět milionů korun. Tři čtvrtiny z dotace se hradí z prostředků Evropské unie, zbytek dodá český státní rozpočet.
Dotace se vztahují na výdaje, které musí zemědělci vynaložit na přípravu půdy, nákup sadebního materiálu, výsadbu, chemické ošetření porostů či na projektovou dokumentaci. Minimální velikost porostů pro přiznání dotace je půl hektarů, přičemž není možné dřeviny pěstovat na půdě s nejvyšší bonitou. „To je proto, aby se zamezilo zabírání půdy pro pěstování potravin,“ dodává Trnka.
Porost, který je předmětem dotace, musí být pěstován minimálně po dobu deseti let. Podmínky stanoví i minimální počet sazenic na hektar a frekvenci sklizně. Je možné vysadit pouze olši, jasan a několik druhů topolů.
Kromě dotací je pro zemědělce klíčová i budoucnost využívání biomasy. Tu má upravovat novela zákona o obnovitelných zdrojích energie. Ta má například postupně ukončit podporu spalování biomasy spolu s uhlím ve velkých elektrárnách a teplárnách.
“Zrušení podpory spoluspalování biomasy s uhlím požadujeme. Vidíme v tom jen omezené přínosy a také mezery ve způsobu kontroly,“ tvrdí předseda CZ Biom Jan Habart na úterní konferenci Biomasa a energetika 2010. Současná podpora spoluspalování biomasy s uhlím umožňuje elektrárnám či teplárnám prodávat svou výrobu za výhodnější cenu a navíc mají přínos z omezení škodlivých emisí.
Pokud by se tato podpora nezrušila, mohla by energie z biomasy dopadnout jako nyní tolik diskutovaná energie ze sluneční energie. Podpora spoluspalování biomasy a uhlí by vedla k nedostatku biomasy na trhu, což by vedlo k růstu její ceny. „To by se mohlo promítnout i do vyšších cen koncové energie,“ upozorňuje Luděk Šikola z advokátní kanceláře Šikola a partneři.
Pro producenty biomasy může být podle Šikoly limitují i to, že vláda hodlá zastropovat podíl energie z obnovitelných zdrojů na třinácti procent celkové energetické produkce. „To je rarita, protože Evropská komise hovoří o minimálním podílu obnovitelných zdrojů ve výši třináct procent,“ dodává Šikola. Pokud by vláda tento strop opravdu stanovila, bude to znamenat, že po dosažení tohoto podílu už nebudou nové zdroje energie prioritně připojovány do elektrické sítě a přestanou mít nárok na podporu.
I když je nárůst kapacity energie z biomasy oproti dnešku čtyřnásobný, řada studií ukazuje, že je to podhodnocení potenciálu tohoto zdroje energie, upozorňuje Šikola
