Revidované emisní limity možná ve skutečnosti povzbudí automobilky k výrobě větších aut
Koncem tohoto roku dokončí Obamova administrativa přípravu nových emisních norem, které mají přimět automobilky vyrábět vozidla s nižší spotřebou. Bohužel tyto normy odradí automobilky od výroby malých aut, které Obamův tým vyzdvihuje. V některých případech dokonce přimějí automobilky dělat naprostý opak – totiž vyrábět větší modely.
Prezident Barack Obama je za vzniklou situaci zodpovědný pouze částečně. Rámcový návrh emisních norem regulujících spotřebu paliva zdědil po svém předchůdci Georgi Bushovi a posledním Kongresu. Když před dvěma lety zákonodárci zvažovali revizi dlouhodobých emisních limitů, využili zástupci automobilového průmyslu svůj vliv a tyto snahy zarazili. Ač se legislativci snaží úspory paliv významně podporovat, má příslušný zákon takové díry, že by jimi projel i náklaďák. Obama potvrdil limity platné pro rok 2011, které vycházejí z rámcových emisních norem přijatých v době Bushova prezidentování. Bushovy standardy budou platit až do roku 2015. V současné době Obama připravuje projekt emisních norem, které by měly platit do roku 2020 a které patrně budou přísnější. „Obamova administrativa má možnost ucpat spoustu děr,“ říká Daniel Becker, washingtonský lobbista v oblasti životního prostředí. „Doufám, že to udělá.“
Nebude to jistě jednoduché. Normy jsou natolik komplikované, že jednoduchý a rychlý opravný prostředek je takřka nemyslitelný. Nová (a nikoli zákonitě lepší) verze emisních norem klasifikuje vozidla podle velikosti a stanovuje odpovídající povolenou spotřebu. Od roku 2011 by tedy velká sportovně-užitková vozidla (SUV) jako Chevrolet Tahoe měla splňovat požadavek na maximální spotřebu 11,2 l/100 km, zatímco sedan Toyota Avalon bude muset splnit limit 9,5 l/100 km.
To vypadá zdánlivě smysluplně. Ovšem v případě, že SUV nesplní požadovaný limit pro spotřebu, není pro automobilku nic jednoduššího než vyrobit o něco větší vozidlo, které by mohlo podle emisních norem spotřebovávat víc paliva. Tím pádem by ze situace mohl těžit General Motors (GM). Ten chystá na příští rok uvedení nového a působivého modelu Chevrolet Cruze, který však bude větší než ten, jenž nahradí.
Budeme následovat Kalifornii?
Toyota Motor uvažuje obdobně. V souladu s Bushovými emisními normami by měl od roku 2011 malý úsporný vůz Scion xD splňovat požadavek na maximální spotřebu 5,9 l/100 km. Tento model však stanovený limit nepatrně převyšuje. Na druhou stranu však sedan Toyota Avalon, který je největším vozem v modelové řadě automobilky, dosahuje průměrné spotřeby 8,1 l/100km, takže s rezervou vyhoví požadavkům platným pro rok 2011. „Systém má nulový efekt na zatraktivnění malých vozidel,“ říká Tom Stricker, ředitel Toyoty pro technologie a normativně-právní otázky. Stricker dodává, že i když ceny paliva opět vzrostou a spotřebitelé budou nuceni vyhledávat menší auta, nebudou automobilky novými směrnicemi tlačeny k tomu, aby malé vozy víc prodávaly.
Normy jsou zvláště tvrdé k evropským automobilkám. Přibližně 70 procent celkových amerických prodejů automobilek Mercedes-Benz a BMW pramení z prodeje osobních aut. Jelikož tato vozidla nespadají do kategorii SUV, jsou pro ně nově nastavené limity obtížněji splnitelné. Aby populární „trojková“ řada sportovních sedanů BMW vyhověla novým parametrům, bude automobilka muset buď použít novou a drahou technologii, nebo zmenšit motor. Tom Baloga, viceprezident pro provozní záležitosti, uvádí, že by se evropské automobilky teoreticky mohly rozhodnout pro výrobu většího množství SUV, které snáze splní limity pro spotřebu paliva. Takovým způsobem by automobilky posílily své prodeje a zároveň by splňovaly zákonné požadavky. Baloga zastává názor, že „auta se začínají zvětšovat v souvislosti s tím, jak se společnosti snaží vyzrát nad novou situací“.
V tomto okamžiku nebude jednoduché zmíněné normy revidovat a zalepit všechny díry. Je však jedna věc, kterou Obamova administrativa pravděpodobně podnikne: přinutí automobilky k celkově nižší spotřebě ve srovnání s Bushovým plánem. Prezident je pod tlakem Kalifornie, jež chce přijmout vlastní proekologické emisní normy, které počítají s přísnějšími požadavky na úsporu paliv než Bushův plán. Obama ve volební kampani tvrdil, že to umožní. Automobilky však volají po jednotných pravidlech s celostátní platností. Lidé, již jsou zasvěceni do jednání mezi federální vládou a zástupci automobilového odvětví, tvrdí, že kompromis je na cestě a od roku 2012 by se měly celostátní emisní normy přiblížit požadavkům Kalifornie. V takovém případě by se v roce 2020 mohly úhrnné státní limity pro spotřebu paliva pohybovat kolem šesti litrů na 100 kilometrů (místo původně plánovaných 6,7 l/100 km).
Existuje ovšem jednodušší a výrazně efektivnější řešení. Evropské státy omezily spotřebu paliva vysokým zdaněním pohonných hmot. Jelikož litr pohonných hmot stojí až 1,6 eura, mají spotřebitelé tendenci kupovat menší auta. Někteří členové Kongresu navrhovali zvýšení daňové sazby pro pohonné hmoty také v USA. Zákonodárci však chtějí být znovu zvoleni a nové daně nejsou populární. Washington si tak s největší pravděpodobností ještě dlouhou dobu vystačí s nedokonalými emisními standardy.
*
BOX str. 048
Pro zelenou klidně do červených
Těžce zadlužené automobilky GM a Chrysler pravděpodobně přijmou rozsáhlé energetické půjčky
Jeden z klíčových požadavků, které vznesla Obamova administrativa při rozhodování o tom, zda pomůže GM a Chrysleru, zněl, že obě automobilky musí významně snížit svoji zadluženost, aby si zachovaly životaschopnost. Přesto ministerstvo energetiky rozjíždí plán, jak jim půjčit další miliardy dolarů.
Ve skutečnosti je to méně šílené, než se na první pohled může zdát. Energetické půjčky mají pomoci GM, Chrysleru a Fordu, aby si pořídily nové zařízení potřebné k výrobě úsporných vozidel. Injekce dolarů z kapes daňových poplatníků by měla velké trojce zajistit konkurenceschopnost, jedná se však pouze o přesunutí části půjčky, kterou chce vláda vynaložit na pomoc GM a Chrysleru. (Ford je dosud v mnohem lepší finanční kondici.)
Současný návrh Chrysleru a amerického ministerstva financí se zaměřuje na snížení zadluženosti automobilky vůči věřitelům z 23,8 miliardy na 10,5 miliardy dolarů. Společnost však požádala ministerstvo financí o dodatečných 6 miliard dolarů a ministerstvo energetiky o dalších 6 miliard na zajištění výroby úspornějších aut. Takovým způsobem Chrysler může splatit větší část dluhů, kterých se chce zbavit, a objem půjčených prostředků bude opět činit přibližně 22,6 miliardy. Jelikož je automobilka velmi slabá, uvažovalo se o jejím spojení s Fiatem. To by však pravděpodobně nebyla vítězná strategie. „Fiat není příliš schopná firma,“ uvádí oborová konzultantka Maryann N. Kellerová. „Nemají výrobní plán, ani lidi, kteří by ho vytvořili.“
Případ GM je o něco méně zoufalý. Zelené sny by však i v tomto případě mohly těžce otřást bilancí společnosti. Vláda a GM se snaží dohodnout obchod, který by vymazal většinu z 28 miliard, které společnost dluží držitelům obligací a minimálně polovinu z 20 miliard, které dluží na sociálním a zdravotním pojištění. Přesto GM požádala ministerstvo energetiky o dalších osm miliard dolarů. Přitom nehovoříme o dodatečných 30 miliardách od ministerstva financí. Ty mají společnosti pomoci překlenout období, než se v USA opět zvýší prodeje aut.
GM buď směřuje k bankrotu, nebo vláda vymění pořádný kus vládních pohledávek za akcie – obě možnosti jsou pravděpodobné. GM může skončit jako restrukturovaná společnost s nižšími náklady na pracovní sílu, menším počtem značek a spoustou dluhů.
*
Praporek s.048
22,6 miliardy USD
Odhadovaná výše dluhu automobilky Chrysler po obdržení půjček od ministerstev energetiky a financí. Není to o mnoho méně, než dluží nyní.
Pramen: BusinesWeek
