Nejen krize Ukrajiny a severní Afriky a mnoha dalších zemí ukazuje na klíčovou roli energie a jejích zdrojů v současném světě. Není proto divu, že stále více přicházejí ke slovu nejrůznější alternativy. Dominantní místo v experimentování v tomto ohledu má doprava
Nejširší uplatnění ze soudobých plynných paliv má propan-butan, označovaný dnes jako LPG (Liquefied Petroleum Gas), zkapalněný ropný plyn.
LPG LPG tvoří směs uhlovodíkových plynů a užívá se především jako palivo pro vaření, vytápění, osvětlování. Klíčovým pozitivem je vysoká výhřevnost, hospodárná spotřeba, minimální emise CO2 a nezávislost na rozvodné síti. Hoří beze zbytku kouře nebo jedovatých zplodin, neprodukuje nerozpuštěné látky a při vytápění budov je dokonce levnější než tepelné čerpadlo.
Dokonce v případě krize, respektive omezení či zastavení dodávek zemního plynu z Ruska, je možné jej nárazově nahradit právě LPG. „Jsme připraveni firmám i domácnostem pomoci vykrýt výpadky dodávek zemního plynu prostřednictvím propanu, který ho dokáže plně nahradit. Naše společnost disponuje největšími skladovacími kapacitami na území bývalého Československa a obrovským LPG terminálem s propanem v Polsku vzdáleným jen 70 kilometrů od hranic. V současnosti máme zásobu propanu na několik měsíců dopředu. Pro budoucnost máme připravené a vyzkoušené náhradní cesty jeho dovozu ze střední Asie, ne přes Ukrajinu. Propan se k nám navíc dováží nejen z Asie, ale také z Afriky a Ameriky,“ upozorňuje Peter Polák, jednatel společnosti FLAGA a dodává: „Propan je v technologickém zařízení upraven tak, aby mohl být spalován v již existujícím zařízení zákazníka, a ten tak nemusel kupovat nové technologie.“ 200 tisíc automobilů LPG se ale úspěšně užívá jako alternativní palivo pro motorová vozidla. Jeho výhodou je podstatně nižší cena ve srovnání s benzinem a naftou.
Prodej nových osobních vozů na LPG vloni oproti roku 2012 vzrostl podle statistik nově registrovaných vozidel Sdružení dovozců automobilů o více než čtvrtinu. Růst zaznamenala také poptávka po automobilech na hybridní pohon. Zkapalněný ropný plyn tak zůstává nejrozšířenějším alternativním palivem v Česku. Na tento pohon u nás jezdí přes 200 tisíc automobilů.
CNG V počátcích průmyslové těžby ropy se s plynem, který ji doprovázel, zacházelo jako s odpadem a průběžně byl spalován. Dnes je tomu naopak a zemní plyn se stal cennou a relativně snadno dostupnou surovinou pod současným označením CNG (Compressed Natural Gas). Je používán jako palivo pro pohon motorových vozidel a je považován za relativně čistější alternativu k benzinu a motorové naftě, ale také k LPG.
Přestavba motorů pro spalování CNG z „dieselových“ (ze vznětových na zážehové) snižuje emise pod limity normy Euro 5. Cena paliva je významně nižší než cena nafty. V Česku je CNG zatím nezatížen spotřební daní a držitelé mohou uplatňovat osvobození od silniční daně.
Nevýhodami jsou (u přestavěných vozidel se zážehovým motorem) zmenšení zavazadlového nebo nákladového prostoru nádržemi na CNG, velmi řídká síť čerpacích stanic, v Česku je vozidlům spalujícím CNG povolen vjezd do podzemních garáží, jen pokud jsou vybavena detekcí úniku rizikových plynů a systém odvětrávání. V Česku CNG slouží nejčastěji pohonu městských autobusů, které většinou mají vlastní plnicí stanice, někdy přístupné i pro ostatní uživatele CNG.
Pražská plynárenská podporuje CNG Ve spolupráci se svými partnery začala Pražská plynárenská zajišťovat pro své zákazníky až 35procentní slevu na pořízení vozidla poháněného motorem spalujícím stlačený zemní plyn. Ta potom mohou být levnější až o více než sto tisíc korun a přiblížit se pořizovací cenou vozidlům s konvenčními motory. Provozní náklady jsou přitom proti vozidlům s motory spalujícími naftu nebo benzin přibližně poloviční. Uživatelé od Pražské plynárenské při nákupu CNG dostanou navíc 10 procent slevy ve všech plnicích stanicích v Česku. „Snažíme se různými formami informovat veřejnost o nesporných výhodách CNG, stavíme plnicí stanice, už několik let provozujeme půjčovnu těchto vozidel, aby si je zájemci mohli vyzkoušet v provozu,“ říká předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček. Ve stadiu studie je podle něj také využití stlačeného zemního plynu pro autobusy MHD a další projekty s podporou Pražské plynárenské.
Elektřina se vrací Elektromobil vstoupil do služby ve dvacátých letech.
Nasadili jej do rozvozu mléka, denního tisku a nákladů v noci a časných ranních hodinách; měli dost času na dobíjení dlouhé dvanáct i více hodin. Na nádražích, letištích, ve skladištích či výrobních halách bývala flotila ve službě duplikována druhou, odstavenou v dobíjecí garáži. Levnější a efektivnější spalovací motor však tomu elektrickému v dopravě rychle vzal vítr z plachet.
Dnes se elektromobil pod vlivem absurdního růstu cen kapalných a plynných paliv pomalu vrací, a to nejen do kategorie lehkých užitkových vozidel, která je jeho ideální parketou, ale i do osobních, těžkých či autobusů. Masovému uplatnění elektromobilu stojí v cestě pořizovací cena, délka dobíjení, omezený dojezd, řídká síť „tankovacích“ stanic a jejich typová roztříštěnost.
Elektrická aktivita ČEZ Skupina ČEZ rozvíjí projekt elektrické mobility již od roku 2010. Jeho cílem je návrh a ověření funkčnosti služby, která kombinuje veřejnou dobíjecí síť s dodávkami elektřiny a nastavením tarifu pro domácnosti i firmy, případně v kombinaci s dalšími službami. Z pohledu energetiky je důležité, jak bude dobíjení elektromobilů včleněno do distribuční sítě. ČEZ již instaloval v Česku téměř čtyři desítky veřejných dobíjecích stanic. Jsou v provozu v Praze, Plzni, Ostravě, Trutnově, Hradci Králové či Vrchlabí. Součástí projektu je i užívání několika desítek elektromobilů.
Do projektu se zapojilo již více než 50 partnerů – například Moravskoslezský a Ústecký kraj, Vrchlabí, Pardubice či Ostrava, ale také Praha 5, Praha 14, Praha 16 a další. Mezi partnery jsou společnosti McDonald’s, Kaufland, Tesco nebo automobilky Škoda Auto, Peugeot, Mercedes-Benz, Nissan či Opel. Město Karviná se nyní zařadilo mezi partnery projektu s cílem eliminovat zdroje znečištění ovzduší. Veřejná dobíjecí stanice zde zahájí provoz v listopadu.
„Jsme rádi, že se Karviná stává partnerem projektu Elektromobilita ČEZ, protože jde o 15. největší město ČR. Město si vyzkouší provoz elektromobilu a věříme, že to přispěje k další propagaci elektrické mobility jako formy čisté dopravy nejen na úrovni města a nejbližšího okolí. V přípravě máme další kroky, které výrazně přispějí k rozšiřování elektrické mobility v regionu,“ říká Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie ČEZ.
