Vinohradnictví a vinařství v České republice prošlo a prochází změnami, které souvisejí se vstupem země do Evropské unie. Jednou z nich, avizovanou již v úvodu, je transformace někdejších vinařských regionů (Český a Moravský) ve vinařské oblasti. Další členění potom zaznamenalo podstatnější úpravy. Podívejme se proto, co se událo a jaké nové geografické rozdělení přísluší současnému stavu.
Jak již bylo řečeno, z regionů jsou oblasti, a sice Vinařská oblast Čechy a Vinařská oblast Morava. V jejich hranicích se významně zredukoval počet podoblastí. V Čechách zbylo z někdejších šesti oblastí dvě dnešní podoblasti, na Moravě bylo dřívějších deset oblastí upraveno ve čtyři podoblasti.
Než se pustíme do konkrétních návštěv jednotlivých vinařů tam či onde, neuškodí probrat trochu detailněji toto nové dělení a zapátrat po důvodech jeho vzniku.
Důvod byl v podstatě jediný. Česká republika, která rozlohou svých vinic patří k nejmenším vinařským zemím (13 891 ha – toto a všechna další čísla platila k 30. 6. 2003) byla před 1. květnem 2004 rozdělena na příliš mnoha oblastí. Rozlohy některých se počítaly na pouhé desítky hektarů (čáslavská oblast 6,2 ha). Přitom třeba zdaleka ne největší francouzská oblast Provence zahrnuje na čtyřicet tisíc hektarů, italský Piemont dokonce 50 000. Tato disproporce byla hlavní příčinou toho, proč došlo k poměrně razantní úpravě geografického rozdělení vinařských ploch země. Dnes tedy vypadá vinařský zeměpis ČR takto:
Vinařská oblast Čechy zahrnuje dvě podoblasti, mělnickou a litoměřickou. V první z nich existuje sedmatřicet vinařských obcí, ve druhé devětadvacet a počet hektarů v celé oblasti dosáhl čísla 507.
Bezmála 13 500 hektarů (červen loňského roku - současná rozloha je podstatně vyšší) Vinařské oblasti Morava je nově děleno do čtyř podoblastí – mikulovská se třiceti obcemi, slovácká se 116 obcemi, ve velkopavlovické je jich pětasedmdesát a ve znojemské jedenadevadesát.
O všechny tyto vinice se ve jmenovaných oblastech stará bezmála deset a půl tisíce pěstitelů, většina z nich (7100) na ploše menší než jeden hektar. Zajímavou skutečností je, že tato síla – co do počtu lidí – ovládá pouhých asi 12 % veškeré výměry vinic. Naopak největším podílem viničních ploch – 78 % disponují necelé tři stovky pěstitelů.
O tom, kde a jaké víno se pěstuje, o významných obcích a věhlasných vinařích jakož i o všem novém, co přináší neustále kolotající dění kolem vinic, vinařů a vín, si budeme povídat v dalších pokračováních.
