Česká spořitelna
V plném počtu pěti lidí by mělo být představenstvo České spořitelny podle jejího nového generálního ředitele do konce května. Ještě před privatizací lze počítat s rozsáhlým čištěním banky. Červnového navýšení by se měla zúčastnit i Evropská ban ka pro obnovu a rozvoj. K dalšímu posílení by došlo pouze v případě, kdy by očekávané ztráty letošního hospodaření byly vyšší, než se předpokládá.
Čtvrtým členem představenstva České spořitelny (ČS) se stal Roman Mentlík, kterého jmenovalo představenstvo rovněž náměstkem zodpovědným za úvěry a peněžní a devizové obchody banky. Podle nového generálního ředitele Dušana Barana bude poslední člen představenstva zvolen do konce května. Jak vyplynulo z jeho slov, nepůjde o člověka z banky. O konkrétních kandidátech odmítl hovořit z důvodu, že schvalovací řízení je dosud otevřeno dalším zájem cům. Kromě Barana jsou dalšími členy představenstva, které bylo zvoleno dozorčí radou po březnové mimořádné valné hromadě, Jaroslav Svoboda a Vladimír Kotlář.
Navýšení spolu s EBRD
Pro letošní rok schválené posílení kapitálu spořitelny až o 7,6 miliardy korun se bude odehrávat za účasti jak státu, tak druhého největšího akcionáře ČS Evropské banky pro obnovu a rozvoj. „Domnívám se, že se Evropská banka pro obnovu a r ozvoj zúčastní navyšování základního jmění, protože její podmínky pro účast jsou plněny, prohlásil Baran. „Výše investice do kapitálu bude adekvátní tomu, aby se její majetkový podíl na bance udržel na nynějších dvanácti procentech, dodal.
Podle Barana bude spořitelna i v letošním roce hospodařit se ztrátou. Na dotaz týdeníku EURO nevyloučil potřebu dalšího posílení kapitálu banky například formou podřízeného dluhu. Došlo by k němu v případě, že by se očekávaná ztráta letoš ního hospodaření banky ve výši tří miliard korun propadla výrazně níže. Pokud se bude ztráta pohybovat v očekávaném rozměru, pak by měla na konci roku činit kapitálová přiměřenost zhruba deset procent. „Dovedu si představit scénář, kdy toto navýšení provede už nový vlastník, dodal. V každém případě bude podle něho nutné v budoucnu dál banku rekapitalizovat.
Ministerstvo financí a Fond národního majetku již minulý týden ve čtvrtek inzerátem v tisku vyzvaly zahraniční investory, aby nejpozději do 7. května letošního roku předložili předběžné vyjádření zájmu o získání 45procentního státního pod ílu ve spořitelně. Předběžné nabídky by investoři měli doručit poradcům FNM pro privatizaci spořitelny, jimiž jsou zástupci společnosti
Závěrečná jednání o prodeji banky a podpis smlouvy se podle Barana uskuteční až počátkem příštího, nikoliv do konce letošního roku. „Je reálné, aby do dvanácti měsíců nastoupil do banky nový vlastník, prohlásil.
Čištění na dvou frontách
Důkladnou očistu banky ještě před jejím prodejem banka preferuje před prodejem nastojato. Vedení banky očistu považuje za lepší a pro stát jako prodávajícího ekonomicky výhodnější. Každý investor totiž jinak bude chtít promítnout neznámé riziko, ply noucí například i z neodhadnutelného vlivu vývoje naší ekonomiky, do ceny.
„Čištění portfolia by se mělo týkat všech klasifikovaných úvěrů banky, tedy zhruba za 60 miliard korun (bez započtení hodnoty zástav), prohlásil Baran. Z části formou účasti banky na revitalizačním programu, z části vlastní aktivitou. Spořite lna by totiž v rámci banky vyčlenila klasifikovaná aktiva, která by spravovala zvlášť. Konečnou výši klasifikovaných úvěrů, o něž se banka bude chtít očistit, bude znát do konce května. Tehdy totiž skončí prověrka úvěrového portfolia, kterou v současné době provádí ve spořitelně mezinárodní auditorská firma Arthur Andersen. Agentura by měla prověřit 75 procent portfolia banky.
Zatímco v rámci revitalizačního programu předpokládá banka odprodat především velké úvěry, očista uvnitř banky by se měla týkat menších pohledávek. Česká spořitelna předpokládá, že z celkového balíku úvěrů, které bude Revi talizační agentura od bank odkupovat, bude dvacet procent jejích. Ve stejném procentním vyjádření předpokládá i svůj akcionářský podíl na agentuře.
Sociály nechme doma
Ačkoliv vláda předpokládá, že od spořitelny odkoupí takzvané sociální úvěry, jichž je ve spořitelně nyní za 15,5 miliardy korun, podle Barana by měly tyto půjčky zůstat v bance. Jde o více než 500 tisíc účtů a podle Barana by jenom přeregi strace zástav v případě, že by byly převáděny na Konsolidační banku, byla časově nesmírně náročná. Tyto úvěry, které banka zdědila z předrevoluční doby, jsou úročeny většinou jedním až dvěma procenty, klienti je splácí bez problémů. Podle Baran ovy představy by stačilo, aby stát nějakým způsobem kompenzoval bance výši těchto úroků.
Jak je patrné, nové vedení spořitelny plánuje před svojí privatizací poměrně důkladnou očistu, a to zřejmě ještě vyšší, než o které uvažovalo předchozí vedení. Je otázkou, jak se k této aktivitě postaví zástupci státu , z nichž někteří halasně tvrdili, že žádné čištění velkých bank nebude. A to ještě nezačala hovořit Komerční banka.
