Před několika dny byl na specializované výstavě MILIPOL v Paříži předveden revoluční model laserového odposlechu. Ten slouží k dálkovému odposlechu kanceláří bez nutnosti vstupu do těchto prostor.
Foto: Probin
Jeho sofistikovanost popřela doposud platné fyzikální zákony. Doposud totiž pro funkčnost laserového odposlechu platila jistá omezení. Ta se s novým modelem stala minulostí.
Laserové odposlechy fungují na jednoduchém principu. Zvuk je mechanické vlnění, které po dopadu na předměty tyto předměty rozvibrovává. S pomocí laserové odposlechu lze z těchto vibrací zpětně získat zvuk. Pokud je tedy někdo odposloucháván laserem, dojde k vyslání laserového paprsku, nejčastěji proti skleněnému oknu, za kterým probíhá hovor. Tento paprsek je namodulován vibracemi, odráží se od okna zpět a ve vyhodnocovací jednotce je z něj získáván hlas.
„Doposud platilo, že laserový odposlech pro správnou funkci vyžaduje umístění do stejné výšky jako je zájmová oblast, tedy do výšky toho, koho chceme odposlouchávat. Platil zde totiž zákon odrazu světla, kdy se úhel odrazu rovná úhlu dopadu,“ říká Jiří Schmidt ze společnosti Probin, která se specializuje na bezpečnost a ochranu soukromí. V praxi to znamenalo, že každý, kdo chtěl mít jistotu, že nebude moci být tímto způsobem odposloucháván, situoval své kanceláře ve vyšších patrech nejlépe samostatně stojící budovy. „S příchodem této technologie se ale vše mění. Nový laserový odposlech umožňuje odposlouchávat prostory přes okenní tabule nezávisle na své poloze až do vzdálenosti 150 metrů. Dokonce může být umístěn i uvnitř automobilu. Detaily technického řešení nejsou známy, osobně jsem se však přesvědčil, že jeho funkčnost je ohromující,“ pokračuje Schmidt.
Jako jediná spolehlivá ochrana se pak nabízí instalace šumového generátoru s piezoměniči. Piezoměniče se lepí na každou okenní tabulku zvlášť a přenášejí na ní bílý šum vytvářený generátorem. Principem činnosti není zamezit provedení odposlechu samotného, ale tím, že je běžný hovor tímto šumem zamaskován, nemůže dojít ke zpětnému převedení vibrací na původní akustickou informaci. Jak upozornil Schmidt, „je však účinnost této ochrany nutné velmi pečlivě testovat. V praxi jsme se několikrát setkali s nesprávně nalepenými a dokonce už i odlepenými piezoměniči nebo s naprosto nevhodně nastavenou intenzitou šumového generátoru. Pak se i tato obrana stává naprosto neúčinnou.“
Nabízí se zde také otázka legitimity použití tohoto odposlechu. Použití laseru soukromými organizacemi bude posuzováno pouze jako porušování Listiny základních práv a svobod. Používání orgány, která mají povolení k použití odposlechových prostředků, bude také velmi problematické. Bude totiž velmi obtížně prokazatelné, že záznam odposlouchávaného hovoru byl ve skutečnosti pořízen v kanceláři 51 a nikoliv 52, na kterou bylo povolení k odposlechu vydáno. „Jsem přesvědčen, že tak, jak stále není uspokojivě vyřešena otázka legality a trestnosti používání odposlechu v ČR, i brzká invaze této technologie přinese jen další a další problémy,“ uzavírá Schmidt.
