Vratká staronová koalice rozhodne o budoucnosti Prahy na řadu let dopředu. Ve hře je především podoba Metropolitního plánu
Jestli lze někoho označit za vítěze půlročního bezvládí v Praze, tak je to jednoznačně předseda Strany zelených Matěj Stropnický. Právě on stál u začátku konce koalice během takzvané „noční pražské zabijačky“ – ostatní koaliční partneři jej nemohli vystát natolik, že vedle něj obětovali i své radní. Stropnický má ale zjevně několik politických životů. Dnes je tím, kdo diktuje podmínky. Sám sebe si přitom cení vysoko.
Když tvrdohlavý předseda Strany zelených zjistil, že v radě města kvůli „nepřekonatelnému odporu“ ČSSD a části ANO nezasedne, racionálně usoudil, že by ani pro něj nebylo nejlepší být tím, kdo udržuje bezvládí. Nadiktoval si však řadu podmínek. A vypadá to, že partneři na ně teď kývnou. Nic jiného jim ani nezbývá. Město například koupí budovu autonomního sociálního centra Klinika, což po nákupu stadionu Ďolíček pro pražskou Bohemku už snad ani nebude působit tak skandálně. Pro všechny se ale zvedne daň z nemovitostí, jejíž výnosy by měly jít na stavbu sociálních bytů. Radnice také vybuduje z hlavní budovy na Nákladovém nádraží Žižkov kulturně-umělecké centrum. A v neposlední řadě se zelený předseda posadí do čela dopravního výboru magistrátu.
Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) nemá s podmínkami zelených problém. Tím se ovšem liší od některých členů vlastního hnutí. „Krnáčová se bude muset i do budoucna domlouvat se Stropnickým, čehož je ona jako jedna z mála schopna. A to bude část vlastních lidí neustále používat proti ní,“ varuje zdroj týdeníku Euro z pražského magistrátu.
Opoziční zastupitelé koaliční ústupky zeleným kritizují. „Tyhle vyhlídky mě děsí. Z toho se bude město vzpamatovávat řadu let,“ říká například opoziční zastupitelka a místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Připouští, že ANO a ČSSD nemají v tuto chvíli asi jinou možnost, jak ukončit půlroční agonii. Ale podle ní se strany dostaly do „vydíratelné pozice“ samy. Tím, že trvaly na společném vládnutí. Místo Matěje Stropnického zasedne za zelené do rady města dlouholetá pražská zastupitelka Petra Kolínská, která je v sídle pražského magistrátu na Mariánském náměstí považována na rozdíl od svého stranického šéfa za umírněnější političku. A to i ve vztahu k developerům. Kolínská bude mít v pozici radní pro územní rozvoj velmi nevděčný, ale z hlediska budoucnosti Prahy patrně klíčový úkol – poprat se s novým územním plánem. „I když dokáže najít kompromis a dojednat nějakou dohodu, její vlastní strana jí to nedovolí,“ předpokládá ovšem už dnes jeden z pražských insiderů.
STÍN EMINENCE KLESLOVÉ
V radě města zasednou ještě minimálně dvě nové tváře. Radním pro sport by se měl stát za sociální demokracii Daniel Hodek místo Hany Novákové. Na post radního pro správu majetku míří za ANO Karel Grabein Procházka. Ten vystřídá Michala Haška, který uvnitř klubu zastupitelů ANO představoval prodlouženou ruku šedé eminence pražské politiky Radmily Kleslové. Bývalá předsedkyně pražského hnutí ANO se v létě pokusila právě přes Haška Krnáčovou odvolat. Zabránil jí v tom až Andrej Babiš.
Ovšem i nový radní Procházka patří mezi blízké spojence Kleslové. Bývalá mocná politička ho loni prosadila do funkce předsedy organizace hnutí v Praze 1. Procházka se přitom na „jedničce“ stal šéfem proti vůli dosavadního předsedy Jiřího Janouška i proti vůli velké části místních členů. Přízrak Kleslové proto pražskou vládu bude prostřednictvím Procházky obcházet i nadále. To připouští také Krnáčová: primátorka nedokáže jasně odpovědět na otázku, zda Kleslová – formálně odstavená od moci – může dění v pražském ANO ještě stále ovlivňovat. „Nevím, koho ovlivňuje paní Kleslová, a hlavně kdo se jí nechá ovlivnit,“ uvedla Krnáčová v rozhovoru pro Euro TV.
Podle informací týdeníku Euro Krnáčová prosazovala na post radního pro majetek místo spojence Kleslové jiného kandidáta. Měl jím být František Pilný. Primátorka ale byla v rámci klubu hnutí ANO přehlasována.
Minimálně podle opozice nebude nová vláda nad Prahou o mnoho stabilnější než ta stará. Právě proto, že obě koalice tvoří stejní partneři. „Myslím, že staronová koalice nebude fungovat. Navzdory tomu, že sociální demokraté nakoupili přeběhlici z TOP 09 Moniku Krobovou Hášovou, a ta tak může zůstat v dozorčí radě Pražské energetiky a pobírat milionovou odměnu ročně. Bude to stejně vachrlaté jako předtím,“ soudí předseda pražských Pirátů Jakub Michálek.
HÝBE SE TO?
Primátorka Adriana Krnáčová má i přes nejistou budoucnost řadu plánů. Vlastně se chová, jako by nezaznamenala, že se na městě několikaměsíční bezvládí nějak podepsalo.
Během té doby se zrodila Lítačka, připravuje se soutěž na nový městský mobiliář, do finále se chýlí koncept Chytré Prahy (tzv. Smart Prague). Rada města navíc koncem dubna rozhodne, kde budou sídlit magistrátní úředníci, a pohne se tak vleklá kauza Škodova paláce.
Radní v této věci dostanou na stůl analýzu několika variant a jejich výhodnosti – zůstat, stěhovat se nebo postavit zcela novou budovu.
„Já osobně považuji za nejekonomičtější a nejefektivnější stavbu nové budovy. Ale uvidíme, jak se k tomu postaví kolegové,“ říká Krnáčová. Podle informací týdeníku Euro přicházejí v úvahu dvě lokality. První je na Florenci, kde má město pozemek v blízkosti Billy. A druhé místo je na dnešním autobusovém nádraží Na Knížecí na Smíchově, které by se mělo přestěhovat. Tamní pozemky patří pražskému dopravnímu podniku.
Vládu-nevládu posledních měsíců si paradoxně pochvaluje starosta pražských Běchovic a městský zastupitel ODS Ondřej Martan. I když z trochu zvláštních důvodů. „Z pozice starosty musím říci, že jsme se snad nikdy neměli lépe,“ překvapuje Martan. Běchovice totiž získaly větší díl peněz z přerozdělování daní a běžné finanční transfery proudí do městských částí samospádem bez ohledu na to, kdo je na radnici. A rozvoj městských částí nemá kdo brzdit. „Například nečerpání prostředků na investice v důsledku nesmyslně nastaveného systému výběrových řízení na magistrátu je spíše projevem toho, že minulá koalice vládla. Loni byl rozpočet vyčerpán jen z 25 procent,“ doplňuje Martan. Momentální nefunkčnost koalice není podle něj na první pohled viditelná, projeví se na celoměstské úrovni spíše za rok za dva, možná i za delší dobu. „Třeba tím, že zkolabuje systém sběru a likvidace odpadků nebo že Praha nebude mít funkční územní plán,“ myslí si starosta.
PRAHA BEZ PLÁNU
Právě potřeba funkčního územního plánu je zřejmě tím hlavním důvodem, proč se Praha bez kompletní vlády neobejde. A klíčové je i odpadové hospodářství. Radnice například dostala během posledního půlroku od šéfa EPH Daniela Křetínského nabídku, aby si s ním vyměnila akcie v Pražských službách a v Pražské teplárenské. Jednalo by se o elegantní řešení letitého problému a město by díky tomu plně ovládlo Pražské služby. Na tom padaly v minulosti koalice i trestní oznámení. Tuto nabídku ovšem neměl kdo přijmout a v magistrátní agonii na to i chyběla politická odvaha, takže nápad zapadl. Dá se tedy předpokládat, že pražské odpadky potrápí i další politické reprezentace. Pro rozvoj Prahy hraje nejzásadnější roli územní plán. Už název nezní zrovna přitažlivě, ale svým významem zdaleka předčí Lítačku, kauzu Škodova paláce či pražský mobiliář.
Územní plán určí, kde a co se smí postavit.
Ten současný přesluhuje už šest let a nový musí být dle litery stavebního zákona hotov do roku 2020. Ale příprava nového Metropolitního plánu si žije svým vlastním životem.
Reakcí na pár výtek ministerstva pro místní rozvoj k přípravě plánu se stal hysterický křik: hoďme to do koše a začněme znovu – postaru. Není se čemu divit. Na pražském magistrátu momentálně nikdo z politiků územnímu plánu pořádně nerozumí, politicky jej nedokáže zaštítit a projednávat jej. Bezradná radnice mezitím poslala audit na Institut plánování a rozvoje hlavního města (IPR), který Metropolitní plán vytvořil. Navíc nechává hotový koncept Metropolitního plánu oponovat autorem starého územního plánu.
„Je mi líto, že to došlo až do tohoto stadia, ale je to důsledek let minulých,“ komentovala primátorka Krnáčová v Euro TV dosavadní průběh debat o Metropolitním plánu. „Iniciovala jsem schůzku všech zástupců politických stran, abychom se domluvili na společném postupu. Je třeba najít zmocněnce, který tento projekt dovede do konce. Bude muset komunikovat s úřady, se zpracovatelem i s magistrátem,“ upřesňuje další vývoj primátorka. Čas běží a Praha potřebuje nový, kompletně schválený plán nejpozději v roce 2020. Přitom jen jeho projednávání se všemi úřady si vyžádá minimálně dva roky. Prvním krokem k úspěchu může být složení koalice, která přežije do voleb. Zda se to podaří, teď neví ani sama Krnáčová.
Krnáčová se bude muset i do budoucna domlouvat se Stropnickým, čehož je ona jako jedna z mála schopna. A to bude část vlastních lidí neustále používat proti ní. Potřeba funkčního územního plánu je zřejmě tím hlavním důvodem, proč se Praha bez kompletní vlády neobejde. A klíčové je i odpadové hospodářství, které zůstává bez řízení. „Já osobně považuji za nejekonomičtější a nejefektivnější stavbu nové budovy. Ale uvidíme, jak se k tomu postaví kolegové,“ říká Krnáčová.
O autorovi| Hana Boříková• borikova@mf.cz Jan novotný • novotnyj@mf.cz
